Vůbec první přímá řeč, na kterou lze narazit, se vyskytuje v příběhu Josefa Egyptského. V něm Putifarova žena, která si dělá choutky na sličného správce domu Josefa, vyřkne fatální větu „Dormi mecum!“(Spi se mnou!). Josef jí nijak neodpovídá, jen komentář u jeho hlavy říká: „On s ní vůbec nikdy nespal.“ Další případ přímé řeči je v Jákobově snu, kdy k němu mluví Hospodin. Text na mluvící pásce je následující: „Jsem pán Bůh Abrahámův i Izákův, zemi, na které spíš, dám tobě a semeni tvému.“ Když vojáci bičují zajatého Krista, jeden posměšně volá: „Buď pozdraven, židovský králi!“ Dvě věty má i král Nabukadnésar v proroctví Danielově. Jednak je to věta smířlivá: „Nabukadnésar král Babylónie: Ať mají mír všechny národy, kmeny a jazyky.“ Druhá věta je pyšná: „Celá zem je pod mýma nohama.“ V Apokapse se z nebe ozývá: „Běda, běda, běda obyvatelům země!“ Na jiném místě apokalyptická šelma opovážlivě říká: „Já jsem Kristus, nikdo mi není podobný.“Avšak vrcholem je dialog v knize o Antikristovi. Antikrist sedí před učenci a tvrdí: „Jsem Kristus, Syn Boží.“ Jeden z učenců odpovídá: „Ty jsi Syn, který byl předpovězen.“. Toto je jediný, avšak naprosto evidentní důkaz existence dialogu v tomto kodexu.
Názor vydavatele Velislavovy bible
Nakonec dejme slovo i Zdeňku Uhlířovi, který doprovodil vydání Velislava na CD v přiložené brožuře mimo jiné těmito slovy: „Rukopis má charakter comicsu. To znamená, že výtvarné vyjádření je ve Velislavově bibli primární a že vyjádření jazykové má pouze sekundární charakter.“ (strana 9). Z toho je patrné, že i odborník na rukopisy z Národní knihovny neváhá se vší vážností použít termín „comics“ jako charakteristiku tohoto středověkého díla. A to je pro comicsovou prehistorii moc dobře.
Vydání Velislavovy bible
Velislai Biblia picta. Editor Karel Stejskal. Praha 1970. (černobílá faksimile) – prezenčně k dispozici v oddělení rukopisů a starých tisků v Národní knihovně v Praze (Klementinum).
Velislai Biblia picta (Příběh Josefa a Putifarky). EVP-III. milenium, Eurolex Bohemia, 2004 (barevná faksimile).
Zdeněk Uhlíř: Velislavova bible. Velislai biblia picta. Velislaus Bible. Praha 2007 (+ CD s celou naskenovanou biblí v barvě).
Naskenovaná Velislavova bible je k dispozici zde (kvalita pro nepřihlášené je ovšem tragická).
Video o Velislavově bibli je k dispozici zde.
Literatura
Erazim Vocel: Velislavova Biblí (Památky archeologické, 1874).
Antonín Matějček: Velislavova bible a její místo ve vývoji knižní ilustrace gotické (Praha 1926).
Velislai Biblia picta – doprovodná charakteristika (editor Karel Stejskal, Praha 1970).
Zdeněk Uhlíř: Velislavova bible. Velislai biblia picta. Velislaus Bible (Praha 2007).
