Metropolis je město zítřka. Město neradostných časů, kde je vše podřízeno masové velkovýrobě, kde je člověk ponížen na úroveň pouhého otroka a kde moc drží ve svých rukách hrstka vyvolených. Hluboko pod zemským povrchem hlomozí a duní kola a motory strojů a mašin. Tisíce dělníků beze jmen, minulosti a budoucnosti tu slouží k jejich obsluze, kterou mnohdy vykonávají na hranici života a smrti. Hypermoderní mrakodrapy obývá skupina privilegované elity, z níž nejvýše stojí Jon Kent. Realita je však ještě o něco horší: na první pohled sebevědomého a bezcitného muže ovládá tajemný a uhrančivý zlosyn s čarodějnými rysy Lutor. Cílem psychopatického vědce je vytvořit novou třídu dělníků – dokonalých robotů. Podaří se Kentovu synovi Clarkovi, jehož rysy jsou až nápadně podobné Supermanovi, zlomit kletbu technokratického velkoměsta?
. Minibook Superman´s Metropolis patří do edice DC zvané Elseworlds a zahajuje volnou trilogii na motivy klasických německých bijáků (následuje Batmanův Nosferatu a wonderwomanovská Blue Amazon). Scénáristé Roy Thomas (který má s kinematografickými adaptacemi zkušenosti, stačí připomenout JLA – Ostrov doktora Moreaua či Superman – Válka světů) s Jean-Marcem Lofficierem věrně sledují originální film, jenž byl natočen v roce 1927, tedy ještě v němé éře. Stál v přepočtu tehdy neuvěřitelných 30 miliónů eur, ovšem ve své době byl totálním kasovním propadákem. Teprve po válce se dočkal nebývalé renesance a stal se vzorem pro mnoho světových tvůrců (např. Ridleyho Scotta a jeho Blade Runnera, narážky nalezneme ale i v Top Tenu).
. V komiksu je propojeno především město vytvořené Langem a adoptivní druhý Supermanův domov stejného jména. Role herců z filmu obsazují komiksoví hrdinové: Rotwanga představuje Lutor, Marii ztvárňuje Lois atd. Navíc autoři pro další zvýraznění lehce upravili jména známých komiksových postav a proto Luthor je tady Lutor, Clark je Clarc apod. Thomas a Lofficier s prolnutím filmu a Supermanova života příliš práce nemají; Kentovci na Zem spadli v raketě z dalekého vesmíru. K nehodě stačí přidat ženu, závistivého a zneuctěného přítele a je tu typický příběh o zradě a pomstě, strachu a odvaze, slepé poslušnosti a prozření…
. Klasičtí hrdinové se v Elseworlds objevují ve zcela nečekaných a originálních místech a epochách. Dosahuje se tak zajímavých efektů a protože neortodoxně bývá obsazována i pozice kreslíře, výsledkem je většinou originální a nepřehlédnutelné dílo. To se naplno ukázalo i v tomto případě, temná a nekompromisní kresba Teda McKeevera při prvním pohledu působí poněkud nešikovně, ba deformovaně, ale právě tohle je její velký klad. A možná i nutnost: protože se snaží evokovat němý film, symbioticky se doplňuje s dějem, na mnoha místech ho dokonce předbíhá. Keeverův expresionistický výraz vytváří depresivní obraz fantaskní budoucnosti s důrazem na postavy a zvláště jejich obličeje. Těžká atmosféra neklidu, bujícího v pevně daném řádu, je cítit z každého obrázku a studie ničemného Lutora jsou jedním slovem vynikající.
Supermanova Metropole nepřináší sice nic nového ani objevného, avšak dynamickým, akčním dějem těžícím z minimálního rozsahu maximální účinek a výraznou kresbou uvízne ve čtenářově paměti. Navíc předvádí dokonalou symbiózu komiksu s filmem, kdy ani jedno médium na druhém neparazituje, nýbrž ho přetavuje ve zcela nový, originální umělecký počin.
. Minibook Superman´s Metropolis patří do edice DC zvané Elseworlds a zahajuje volnou trilogii na motivy klasických německých bijáků (následuje Batmanův Nosferatu a wonderwomanovská Blue Amazon). Scénáristé Roy Thomas (který má s kinematografickými adaptacemi zkušenosti, stačí připomenout JLA – Ostrov doktora Moreaua či Superman – Válka světů) s Jean-Marcem Lofficierem věrně sledují originální film, jenž byl natočen v roce 1927, tedy ještě v němé éře. Stál v přepočtu tehdy neuvěřitelných 30 miliónů eur, ovšem ve své době byl totálním kasovním propadákem. Teprve po válce se dočkal nebývalé renesance a stal se vzorem pro mnoho světových tvůrců (např. Ridleyho Scotta a jeho Blade Runnera, narážky nalezneme ale i v Top Tenu).
. V komiksu je propojeno především město vytvořené Langem a adoptivní druhý Supermanův domov stejného jména. Role herců z filmu obsazují komiksoví hrdinové: Rotwanga představuje Lutor, Marii ztvárňuje Lois atd. Navíc autoři pro další zvýraznění lehce upravili jména známých komiksových postav a proto Luthor je tady Lutor, Clark je Clarc apod. Thomas a Lofficier s prolnutím filmu a Supermanova života příliš práce nemají; Kentovci na Zem spadli v raketě z dalekého vesmíru. K nehodě stačí přidat ženu, závistivého a zneuctěného přítele a je tu typický příběh o zradě a pomstě, strachu a odvaze, slepé poslušnosti a prozření…
. Klasičtí hrdinové se v Elseworlds objevují ve zcela nečekaných a originálních místech a epochách. Dosahuje se tak zajímavých efektů a protože neortodoxně bývá obsazována i pozice kreslíře, výsledkem je většinou originální a nepřehlédnutelné dílo. To se naplno ukázalo i v tomto případě, temná a nekompromisní kresba Teda McKeevera při prvním pohledu působí poněkud nešikovně, ba deformovaně, ale právě tohle je její velký klad. A možná i nutnost: protože se snaží evokovat němý film, symbioticky se doplňuje s dějem, na mnoha místech ho dokonce předbíhá. Keeverův expresionistický výraz vytváří depresivní obraz fantaskní budoucnosti s důrazem na postavy a zvláště jejich obličeje. Těžká atmosféra neklidu, bujícího v pevně daném řádu, je cítit z každého obrázku a studie ničemného Lutora jsou jedním slovem vynikající.
Supermanova Metropole nepřináší sice nic nového ani objevného, avšak dynamickým, akčním dějem těžícím z minimálního rozsahu maximální účinek a výraznou kresbou uvízne ve čtenářově paměti. Navíc předvádí dokonalou symbiózu komiksu s filmem, kdy ani jedno médium na druhém neparazituje, nýbrž ho přetavuje ve zcela nový, originální umělecký počin.
