Nejenže hlavní hrdina série Usagi Yojimbo je zvířátko, ale celé prostředí série je prosyceno různými zvířecími charaktery. A přitom se pro svůj svět tvrdých samurajů a roninů autor Stan Sakai inspiroval v japonských legendách, někdy až s pedantskou autentičností.
Zdání tedy klame. Ač se jedná o zvířecí hrdiny, příběhy nepostrádají syrovou a drsnou atmosféru. Jsou plné konfliktů a umírání, stejně jak tomu bylo v zemi vycházejícího slunce před 400 lety, v době ozbrojených feudálních bojů. Z legend si toho příběhy berou mnohem víc (například rozmanitost démonů a bůžků), ale autor zároveň vnáší dostatek vlastní invence a tvoří tak vlastní legendy.
Dálnovýchodní příběhy
. Comicsbook Daisho původně vydal Dark Horse jako devátou knihu sebraných příběhů ušatého hrdiny (prvních sedm knih vyšlo u Fantagraphics Books). U nás se poprvé Mijamoto Usagi objevil v Crwi2 č. 10, v krátkém Bonzově příběhu plném syrové atmosféry, který čtenáři časopisu ocenili takovým způsobem, že se nakladatelství rozhodlo zkusit vydat celý book.
Stan Sakai předkládá čtenáři stejný postup, jaký známe z klasických samurajských filmů, vzpomeňme si například na nedávno uvedeného Samuraje (Zatoichi). Usagi, ronin-samuraj bez pána, je klasickým kladným hrdinou, na jeho chování nenaleznete ani stín něčeho nepěkného. Oddán samurajské cti a vyzbrojen meči Daisho, "Duší samuraje", toulá se krajem kdykoliv ochoten pomoci tam, kde se děje něco nepravého. Na druhou stranu, on sám nevyvolává konflikty, ale když není zbytí, nebrání se do nich vstoupit. Do popředí často vystupuje, jak cáry mlhy v močálu, celkem drsná atmosféra. Závěry příběhů se někdy vytrácejí a historie nenápadně vstupuje do další kapitoly, zatímco jindy dokáží pointy dokonale překvapit. Zajímavým znakem je totiž poměrně netradiční frázovaní jednotlivých kapitol: nejenže jsou různě dlouhé, ale občas vstoupí do rozsáhlého příběhu kratičká kapitolka. Ta sice zdánlivě nesouvisí s hlavním dějem, ale samozřejmě se po chvíli vše náležitě "proplete". Výsledkem je větší "plasticita" vyprávění, podobně jako pohled na různé situace v Sin City v různých knihách.
Co se týká ztvárnění některých starojaponských legend a příběhů, bylo pro mě poměrně překvapující, že některé z nich jsou známé i u nás, byť v jiných variacích (např. poslední kapitola Povaha zmije).
Dálnovýchodní kresba
. A kresba? Aby tedy nedošlo k mýlce, Stan Sakai je sice Japonec, ale Usagi rozhodně manga není. I když třeba znázornění pohybu při boji v některých políčkách může mangu evokovat. Mnohem více je na místě slovo karikatura - kresba působí satiricky, Sakai má ovšem skvělý smysl pro detail a vše podstatné dokáže jednoduše a zcela zřetelně vystihnout. Pak už není ani nijak překvapivé, že se série neutápí v krvavých přívalech, souboje jsou znázorněny třeba tak, že čtenář ani nemá možnost zpozorovat rozhodující švih-sek katanou. Kombinace přímé a roztomilé kresby s drsným příběhem je zkrátka kouzelná a jedinečná. A přitom jsou obrázky zcela rozdílné od jiné slavné animální série, Blacksad, která naopak sází na ponurou noirovou atmosféru s realisticky dokonalou kresbou Juanja Guarnida
Dálnovýchodní historie
. Usagi Yojimbo se poprvé objevil roku 1984 na stránkách magazínu Albedo Antropomorphic. Stan Sakai, začínající japonský kreslíř žijící v USA, se rozhodl vyprávět příběhy na motivy japonských legend. Největší inspirací mu byl Mijamoto Musashi, slavný to japonský šermíř. V té době v Americe celkem "letěly" příběhy s infantilními zvířátky (což takhle Ninja Turtles?). Autora napadlo, jak by mohl připravovaný samurajský příběh ozvláštnit nebo odlišit: bojovníci dostali zvířecí hlavy. Postupně sice zvířecí móda upadala, série plné animálních hrdinů hasly jak papírové lampiony, Usagi Yojimbo však nikoliv. Díky vyprávěcímu talentu Sakaie, který jako by se sám vyvíjel a zlepšoval, vychází série dodnes.
O překlad postaral člověk z nejpovolanějších, L'udovít Plata. Ten čtenáře nenechá trápit ani s originálními slovy, která se v knize objevují a doslovné překlady (například vojenských hodností) umisťuje do závorek. Mírné komplikace sice nastaly s tiskem, ovšem špatné výtisky jsou již předělávány. Poměrně příjemná je také cena.
Nelze než Usagiho doporučit. Skvěle se u něj pobavíte a pokud alespoň trochu ulítáváte na starých příbězích a legendách z říše ostrovů, plných statečných či zbabělých samurajů, nindžů, krásných princezen, banditů ale i třeba nuzných rolníků, nemůžete v tomto případě šáhnout vedle.
Zdání tedy klame. Ač se jedná o zvířecí hrdiny, příběhy nepostrádají syrovou a drsnou atmosféru. Jsou plné konfliktů a umírání, stejně jak tomu bylo v zemi vycházejícího slunce před 400 lety, v době ozbrojených feudálních bojů. Z legend si toho příběhy berou mnohem víc (například rozmanitost démonů a bůžků), ale autor zároveň vnáší dostatek vlastní invence a tvoří tak vlastní legendy.
Dálnovýchodní příběhy
. Comicsbook Daisho původně vydal Dark Horse jako devátou knihu sebraných příběhů ušatého hrdiny (prvních sedm knih vyšlo u Fantagraphics Books). U nás se poprvé Mijamoto Usagi objevil v Crwi2 č. 10, v krátkém Bonzově příběhu plném syrové atmosféry, který čtenáři časopisu ocenili takovým způsobem, že se nakladatelství rozhodlo zkusit vydat celý book.
Stan Sakai předkládá čtenáři stejný postup, jaký známe z klasických samurajských filmů, vzpomeňme si například na nedávno uvedeného Samuraje (Zatoichi). Usagi, ronin-samuraj bez pána, je klasickým kladným hrdinou, na jeho chování nenaleznete ani stín něčeho nepěkného. Oddán samurajské cti a vyzbrojen meči Daisho, "Duší samuraje", toulá se krajem kdykoliv ochoten pomoci tam, kde se děje něco nepravého. Na druhou stranu, on sám nevyvolává konflikty, ale když není zbytí, nebrání se do nich vstoupit. Do popředí často vystupuje, jak cáry mlhy v močálu, celkem drsná atmosféra. Závěry příběhů se někdy vytrácejí a historie nenápadně vstupuje do další kapitoly, zatímco jindy dokáží pointy dokonale překvapit. Zajímavým znakem je totiž poměrně netradiční frázovaní jednotlivých kapitol: nejenže jsou různě dlouhé, ale občas vstoupí do rozsáhlého příběhu kratičká kapitolka. Ta sice zdánlivě nesouvisí s hlavním dějem, ale samozřejmě se po chvíli vše náležitě "proplete". Výsledkem je větší "plasticita" vyprávění, podobně jako pohled na různé situace v Sin City v různých knihách.
Co se týká ztvárnění některých starojaponských legend a příběhů, bylo pro mě poměrně překvapující, že některé z nich jsou známé i u nás, byť v jiných variacích (např. poslední kapitola Povaha zmije).
Dálnovýchodní kresba
. A kresba? Aby tedy nedošlo k mýlce, Stan Sakai je sice Japonec, ale Usagi rozhodně manga není. I když třeba znázornění pohybu při boji v některých políčkách může mangu evokovat. Mnohem více je na místě slovo karikatura - kresba působí satiricky, Sakai má ovšem skvělý smysl pro detail a vše podstatné dokáže jednoduše a zcela zřetelně vystihnout. Pak už není ani nijak překvapivé, že se série neutápí v krvavých přívalech, souboje jsou znázorněny třeba tak, že čtenář ani nemá možnost zpozorovat rozhodující švih-sek katanou. Kombinace přímé a roztomilé kresby s drsným příběhem je zkrátka kouzelná a jedinečná. A přitom jsou obrázky zcela rozdílné od jiné slavné animální série, Blacksad, která naopak sází na ponurou noirovou atmosféru s realisticky dokonalou kresbou Juanja Guarnida
Dálnovýchodní historie
. Usagi Yojimbo se poprvé objevil roku 1984 na stránkách magazínu Albedo Antropomorphic. Stan Sakai, začínající japonský kreslíř žijící v USA, se rozhodl vyprávět příběhy na motivy japonských legend. Největší inspirací mu byl Mijamoto Musashi, slavný to japonský šermíř. V té době v Americe celkem "letěly" příběhy s infantilními zvířátky (což takhle Ninja Turtles?). Autora napadlo, jak by mohl připravovaný samurajský příběh ozvláštnit nebo odlišit: bojovníci dostali zvířecí hlavy. Postupně sice zvířecí móda upadala, série plné animálních hrdinů hasly jak papírové lampiony, Usagi Yojimbo však nikoliv. Díky vyprávěcímu talentu Sakaie, který jako by se sám vyvíjel a zlepšoval, vychází série dodnes.
O překlad postaral člověk z nejpovolanějších, L'udovít Plata. Ten čtenáře nenechá trápit ani s originálními slovy, která se v knize objevují a doslovné překlady (například vojenských hodností) umisťuje do závorek. Mírné komplikace sice nastaly s tiskem, ovšem špatné výtisky jsou již předělávány. Poměrně příjemná je také cena.
Nelze než Usagiho doporučit. Skvěle se u něj pobavíte a pokud alespoň trochu ulítáváte na starých příbězích a legendách z říše ostrovů, plných statečných či zbabělých samurajů, nindžů, krásných princezen, banditů ale i třeba nuzných rolníků, nemůžete v tomto případě šáhnout vedle.
