Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

VYSOKÉ A NÍZKÉ (4) – KOMIKS V ČESKU

12.07.2005, autor: Zuzana Andělová

U nás je komiks jako médium stále ještě vnímán problematicky. Superhrdinové se v českém prostředí před druhou světovou válkou zabydlet nestihli a po válce nemohli. Pro oslavu superhrdinů brázdících pole traktorem byl komiksový formát příliš pokleslý…




Nicméně od předválečných Rychlých šípůFerdy Mravence se nejrůznější (většinou dobrodružné nebo poučné) kreslené seriály objevovaly v časopisech pro děti a mládež (ABC, Ohníček, Čtyřlístek - časopis specializovaný na komiksy pro děti, atd.). V době komunismu se jako produkt kapitalismu ani jinde objevovat nemohly. A když ano, pak se jednalo stále o neškodné dobrodružné příběhy, které nikoho jiného než mládež nebo hrstku dospělých nadšenců zaujmout nemohly. Originálních komiksů vznikalo málo, často šlo o adaptace literární klasiky. Kresbou se zabývali ilustrátoři (Zdeněk Burian, Gustav Krum, Theodor Pištěk, Bohumil Konečný a další) a i když byly jejich obrázky realistické a popisné, nelze jim upřít uznání. Komiks byl spíše trpěn a přehlížen a čeští kreslíři neměli prakticky žádný kontakt se soudobou západní produkcí, a tak navzdory (nebo spíš díky) tomu, že komiks stále nesl příchuť zakázaného ovoce a téměř nikdo ho nebral vážně, vzniklo mnoho zajímavého. Volba témat byla okleštěná cenzurou (ovšem ta také regulovala přemíru jalového násilí a sexuality), autoři se proto snažili využívat vymezené mantinely co nejvíce. Český komiks si vyšlapal svou vlastní cestu, bez velkých efektů, ale ne bez inteligence.

 

Jediným skutečně významným kreslířem, který dal českému komiksu své jméno a stal se tak synonymem žánru, je Kája Saudek. T. Prokůpek o něm píše: "Saudek v dětství vstřebal vlivy klasického amerického komiksu, po únoru 1948 však k němu zákonitě ztratil přístup. Díky tomu kreslířův styl výrazným způsobem formovala vzpomínka na dětské okouzlení i opojná vůně zakázaného ovoce... V samém základu Saudkových komiksů byla přítomna nadsázka, která v sobě obsahovala tvůrcovu posedlost a nenasytnost žánrem stejně jako laskavě ironický odstup... Saudkova kresba sice vycházela z realistické tradice, nicméně mimořádně urostlí muži a nadpozemsky krásné ženy, rozbujelá citoslovce a především divoké úhly záběrů a nadsazená perspektiva způsobovaly, že jeho příběhy v sobě tajily kinetickou energii stlačené pružiny." (Prokůpek, T.: Starší a nová jména v českém komiksu. In: Host č. 5, 2003, s. 41) Každý, kdo o komiks jen zavadil (a neskončil u Čtyřlístku), se s jeho tvorbou musel setkat. Co víc, Saudek svým stylem ovlivnil všechny, kteří se v Československu od osmdesátých let tvorbou komiksu zabývali aktivně. Kupříkladu Miroslav Schönberg fascinaci Saudkovou kresbou nezapře, nezůstal však pouhým epigonem jako například Štěpán Mareš. Největší je však skupina těch, kterým Kája Saudek prostě otevřel ke komiksu cestu a přenesl na ně nadšení pro žánr.

Po roce 1989 se komiks dostal v Česku nakrátko na výsluní, stejně jako rozličná umělecká produkce do té doby potlačovaná nebo zakázaná. Mezi několika vycházejícími komiksovými časopisy byla nejoblíbenější Kometa publikující původní českou tvorbu. Jenže komiks u nás neměl tradici a tak nadšení nevydrželo dlouho. "Šuplíková" tvorba se dostala mezi veřejnost a téměř nic nového nevznikalo ani nevycházelo. Až v roce 1997 se objevil časopis Crew publikující téměř výhradně nejpopulárnější americkou klasiku. Tím inspiroval mladé doutnající tvůrce. Ke skutečnému komiksovému boomu dochází v Česku v posledních pěti letech. Kromě klasické angloamerické a francouzské produkce, která vychází pod značkou Crew (Batman, Hellboy Mika Mignolly), Barlow comics a v nakladatelství BB Art, se komiksy stále častěji objevují v edičních plánech renomovaných nakladatelství (např. TORST vydal v roce 1998 komiksový román Maus Arta Spiegelmanna). Nově vycházejí i staré české komiksy z mládežnických časopisů. Se vzrůstající oblibou komiksu, sílící poptávkou i nabídkou a velkým počtem čtenářů, kteří se spokojí s málem (co do kvality) však hrozí nebezpečí, že komiks znovu bude (zůstane) v očích většiny lacinou zábavou pro primitivní příjemce. Dav si totiž obvykle kvalitu nežádá.

Náročnější úkol si vytyčilo nakladatelství Mot. Jeho cílem je rehabilitovat komiks jako seriózní umělecký žánr hodný pozornosti a tedy publikovat rozmanitou tvorbu pro menšinové publikum a také podpořit mladé české tvůrce - scénáristy i kreslíře. Novými inspiračními zdroji se tak díky Motu stal například kultovní, lehce parodický Donžon autorské dvojice Joann Sfar a Lewis Trondheim, nebo morbidní příběhy Maxe Anderssona.

 

Dalších autorů (zvláště těch mladých), názvů a vydavatelů je mnoho a stále přibývají. Je nemožné (a v této souvislosti zbytečné) pokoušet se o úplný přehled. Ať se však snažíme definovat komiks komerční versus undergroundový a odlišit tak v rámci tohoto žánru zrno (vysoké) od plev (nízké), nelze zapomenout, že kreslené seriály u nás stále zůstávají mezi ostatními médii záležitostí okrajovou. Je proto logické, že v malém česky mluvícím prostoru fungují skalní komiksoví nadšenci jako poměrně provázaná, ale otevřená komunita zdravě konkurenčního charakteru. Konzumenti i tvůrci se soustřeďují kolem internetových (comx.cz, komiks.cz) i tištěných (Aargh!, Bedeman, Sorrel, Zkrat, Pot) fanzinů věnovaných tvorbě začínajících autorů i publicistice, pořádají setkání (Festival komiksu v Jelení, comiCZcon). To vše je líhní, v níž se mísí počiny a vlivy nejrůznějšího charakteru. Zejména stránky internetových magazínů specializovaných na komiks nabízejí neomezený prostor prakticky komukoliv, takže z davu anonymů, jejichž pokusy nestojí za pozornost, se postupně vyloupla jména jako Tomáš Jirků, Tomáš Kučerovský, Jiří Grus, Branko Jelínek, Karel Jerie, Adolf Lachmann, Wladimir 518 a jiní. Někteří z nich jako kreslíři jistě nezapadnou. Vždyť prosté spojení výtvarného a literárního jazyka nabízí netušené možnosti.

 

 

Text je součástí diplomové práce Zuzany Andělové Vysoké a nízké (umění), Pedagogická fakulta Univerzity Hradec Králové, Hradec Králové 2004. Praktickou částí práce je soubor 20 komiksů Veverka a zajíc.





Autor:


Autor článku: Zuzana Andělová

Související články:


theoriá
12.06.2014 Yellow Kid: První komiks na světě otiskli v bulváru!
01.05.2014 Studia komiksu: Jak se čeští vědátoři vrtali v komiksech? - 50 %
09.09.2013 Co tady otravujou ty primitivní ksichty z meme hovadin?






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!