„…Jednotlivé mýty postupem času splývaly v jednolitý celek, v mytologii. Všechny národy starověku mají obrovské bohatství mýtů, jež jsou zpravidla jejich prvními literárními díly.“
Mytologie
Označuje se tak 1) vzájemně spjatý soubor mýtů určitého národního nebo i širšího společenství; 2) vědecká disciplína zabývající se mýty, jejich vznikem a výkladem.
V práci nepotřebuji tyto dva termíny rozlišovat užíváním rozdílných názvů pro každý z nich; jejich užití vyplývá z kontextu.
Mýtus je skutečný příběh, který nastal na počátku času a slouží jako vzor pro lidské chování. Z mýtu je odvozován každý příběh, a z příběhu zase hrdina. „Je málo pravděpodobné, že by se nějaká společnost mohla zcela oprostit od mýtu,“ říká Eco o provázanosti lidí a mýtů.
Komiks užívá jak tradiční mytologii, tak mytologii vlastní. Nakupování mýtů za dlouhou dobu existence literatury a umění způsobuje i to, že se mýty různě překrývají, či smazávají navzájem. Dochází tak k neopakovatelným a nevyčíslitelným variacím. Komiksy využívají aluze na tato překrývání a smazávání. Vytvářejí mytologii novou.
Oblíbeným postupem, jak využít mytologii, je kopírování a pozměňování názvů mytologických prvků. Thor a Afrodita, jako zástupci bohů, či Ragnarök, jako zástupce zániku světa, se tak objevují s obměnami v mnoha komiksech. Podle propracovanosti mytologie v komiksu se dá snadno rozpoznat jeho umělecká kvalita.
Mýty jsou vytvářeny mytizací; přičemž Eco definuje mytizaci (na mýtu Supermana) takto: „podvědomá symbolizace, identifikace objektu se souhrnem finalit, které se nedají pokaždé racionalizovat, projekce tendencí, aspirací a obav, jež se objevují, ať už v jednotlivci či pospolitosti, během jedné historické epochy, do obrazu.“
Mytologické prvky
Mytologické prvky komiksu v sobě zahrnují: mytologii, mýty, archetypy, ikonografické prvky a jiné symboly, odkazující k mytologii.
Mytologické prvky komiksu definuji jako nahlížení na svět a jeho součásti, a následné zobrazování komiksem. Podstatné je, že mýty jsou pro nás definované, vědecky dokázané, vychází ze vztahu mýtus-dnešní svět. Dnešní svět využívá „staré“ mýty, prokázané mytologií, aby vytvářel nové. Kupříkladu jsou mýty vědomě aplikovány v umění (se zachovaným významem anebo s významem novým, popřípadě převráceným). Mytologické prvky komiksu samy o sobě nevytváří plnohodnotnou mytologii, jsou jen její částí, popřípadě částí jejích mýtů. Vypůjčují si znaky z národních mytologií a vytvářejí vlastní znaky. Odráží se v nich aktuální společenské, politické i kulturní dění. Na rozdíl od mytologie, která především vysvětlovala jevy iracionální tak, aby lidstvem mohly být snáze přijímány, mytologické prvky komiksu si s takovou rolí jen pohrávají. V umělecké rovině dokonce naopak vytváří iracionálno. Jejich hlavním cílem není osvětlovat, ale vytvářet vlastní svět. Tento svět je povětšinou fantaskní, zábavný, ale i varující. Spojuje se v něm „stará“ mytologie s „novou“. Vznikají tak nevyčíslitelné možnosti vyprávění a nahlížení na svět. Vážné myšlenky, důmyslná i prostoduchá zábava. Komiksová mytologie si zahrává se vším, protože nevznikla z pocitu vysvětlit nutnost bytí. Komiksová mytologie je umění, a stejně jako umění usiluje o zobrazení, zábavu i sdělení.
Text je součástí bakalářské práce Aleny Oswaldové Mytologické prvky v komiksu, Fakulta sociálních věd UK, Praha 2005. Redakčně upraveno.
