Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

MYTOLOGICKÉ PRVKY V KOMIKSU (5) – HISTORIE ŽENY V KOMIKSU

23.08.2005, autor: Alena Oswaldová

V prvotních komiksech se ženy téměř nevyskytovaly. Protagonisty těchto komiksů byli nejčastěji uličníci typu Max und Moritz, zvířátka či manželé. Ženy v komiksech hrály především rodinnou a mateřskou úlohu, podobně jako ve společnosti. Zajímavé ale je, že i přesto byly protipóly uťápnutým, drobným manželům, a to v podobě obrovských a panovačných manželek („tlustá žena symbolizovala rodinu, kdežto novodobá „Spenser“ žena symbolizovala mládí a půvab,“ píše se v Comics and Ideology). Nadvláda ženy v komiksu byla humorná, vzdálená skutečnosti…




Mezi lety 1909 a 1914 reflektovalo mimochodem 80 % komiksu „an antisuffragist ideology“, píše se ve sbírce esejů Comics and Ideology. Sufražetky byly zobrazovány jako nepřirozeně maskulinní, neboť žena byla považována obecně za „biologically unit to vote“, pokračuje se v eseji na str. 9. Ženy byly izolovány od politického, intelektuálního a veřejného života, a v komiksu tomu bylo také tak. Žena sice mohla uštědřit mužovi „výprask“, avšak v rámci domácnosti, jinde se v podstatě příliš neobjevovala.

Od počátků komiksových sešitů (tj. v USA rok 1933, kdy byl publikován první komiksový sešit v podstatě nahrazující populární novinové komiksové stripy) byly ženy ambivalentními postavami; ačkoli vynikaly inteligencí, šarmem či jinými vlastnostmi, ocitaly se neustále v situacích, z kterých ji musel hrdina zachraňovat. Byly slabé, a tak musely čekat na své zachránce. Vedle toho byly ženy také často v příbuzenském vztahu se superhrdinou (Supergirl jako neteř Supermana).

 

Zlatá éra ženám nepřála: ženy byly naprosto závislé na mužích, dokonce abnormálně submisivní. Jejich oděvy měly podobu sporých (kostýmů, pro dětské čtenáře nevhodné a pro čtenářky zase ponižující. Připomínaly stále spíše dívky z Playboye, než superhrdinky. Jakkoli byly silné, těžko odolávaly mužům. V lepším případě byly ženy přítelkyněmi superhrdinů. Až v pozdějším období se žena objevovala jako vamp (svůdná upírka), která naopak hrdinu lákala do svých pastí, a tím pádem nad ním měla, byť často jen časově omezenou, moc.

Během 40. let vznikal zmíněný typ žena-vamp, vyznačující se temným kostýmem, šitým přesně na tělo. Takové pokušitelky se pravidelně objevovaly v Daredevil Comics, The Phantom, Blackhawk, The Spirit. Důležité je poznamenat, že hrdinky pokušitelky ve svých sporých úborech byly na tehdejší standardy velmi odvážné, tím i pro čtenáře přitažlivé. Boom obnažených hrdinek se odehrál v roce 1940 zásluhou seriálu Jane Normana Petta v listu Daily Mirror, neboť Jane se od tohoto data v komiksu objevovala pravidelně ve spodním prádle nebo nahá ve vaně, což pomohlo Daily Mirroru k pozoruhodnému zvýšení nákladu.

Kromě pokušitelek se ve 30. a 40. letech v komiksech objevovaly kurážné hrdinky, jako například Little Orphan Annie a Brenda Starr, Reporter, ale podle Lavina nebyly normou.

 

V období druhé světové války se změnila role ženy všeobecně, a tak se měnilo i postavení komiksových hrdinek. Nejznámějším příkladem je Wonder Woman, která ovládla komiksovou scénu roku 1942. Wonder Woman byla podobným symbolem jako Captain America, jen měla Spojené státy (místo ve svém jméně) zobrazené vlajkou, do které byla oděna. Wonder Woman (ve skutečnosti princezna Diana) bez váhání opouští svůj rodný ostrov (Paradoxe Island), aby mohla bránit v podstatě jí neznámé Spojené státy - poslední baštu demokracie a rovnoprávnosti žen a mužů. Zde se tedy role ženy obrací: Wonder Woman místo volání o pomoc naopak zachraňuje Trevora, pilota, kterého doprovází zpět do Ameriky. Lavin k tomu říká, že „náplní Trevorovy následující kariéry je tak čekání na záchranu z nebezpečí jeho milovanou Wonder Woman“. Podle Lavina pro mnohé mužské čtenáře Wonder Woman reprezentovala ideální „Amazon fetish“. Úspěch Wonder Woman zapříčinil vznik dalších podobných ženských hrdinek, a o rok později se zrodila Miss America, ženská verze Captain America. Zde se potvrzuje (marketingová) vazba mezi čtenářem a komiksem – pokud komiksový charakter prokáže, že je dostatečně populární, získá komiksovou knihu pro sebe.

Na konci 40. let a počátkem 50. let se stále častěji ukazovalo téma „bondage and domination“, píše Lavin. Toto téma úzce souviselo s krimi komiksy, které se v té době velmi zpopularizovaly. Téma svazování se stále více přibližovalo sado-masochismu a aspektu znásilňování, pokračuje Lavin. Již samotné názvy komiksových sérií vypovídají o jejich zaměření – Slave Girl Comics a Women Outlaws. Zvyšující se sexuální a násilnické scény začala kritizovat média; a roku 1954 vyšla kniha Seduction of the Innocent, ve které autor (Frederick Wertham) čtenáře přesvědčoval o spojitosti mezi kriminalitou teenagerů a čtením komiksů. A mimo jiné také v komiksech objevil ryze homosexuální vtahy mezi superhrdiny a jejich mladými pomocníky; „úplně tím popřel klasickou tradici přátelství v literatuře,“ píše Kumermann. Nakonec vznikl tzv. Comics Code Autority.

Od roku 1945 vznikaly komiksy, které hrdinkám navracely jejich tradiční sociální role: hrdinkami tak byly ženy v domácnosti, zdravotní sestřičky, anebo modelky (Millie the Model). Nešlo ani tak o snahu nacházet pro ženu místo ve společnosti, jako spíše o marketingové působení – podle Lavina tyto komiksy byly v podstatě předváděčkou účesů a oblečení pro teenagerky. O několik let později se komiksy začaly obracet k dalšímu ústřednímu tématu duše čtenářek – k romantice v podobě komiksů: Brides in Love, Youthful Romance, All True Romance atp. V takových komiksech ženy v podstatě čekaly na muže (The Heart of Juliet Jones), aby se za něj mohly vdát.

Vzhledem k tomu, že téměř 50 % čtenářů komiksů byly v 50. letech ženy, komiks se na ně začal pozvolna přeorientovávat. Z původní cílové skupiny, kterou byli muži ve věku od 12 do 25 let, se stala širší cílová skupina, zahrnující i ženy.

Vyvinuly se tzv. good-girl komiksy, které si pozornost získaly prvním komiksem tohoto typu: Sheena of the Jungle. Lavin k tomu poznamenává: „Ačkoli moderní ženy džungle jsou více nezávislé, vynalézavé a inteligentní než jejich předchůdkyně, přesto stále nosí místo šatů skrovnou kožešinku.“ ( (Michael R. Lavin, Women in Comic Books, str. 95)

 

60. léta znamenala změny v komiksu stejně jako ve společnosti. Vydavatelství se chtěla čtenářkám přiblížit, a tak například DC i Marvel zahrnula do komiksů poselství ženského hnutí. Kupříkladu Wonder Woman začala studovat bojová umění a „odvrhla“ svůj provokativní kostým. Nicméně fanoušci se k těmto změnám vyjadřovali spíše negativně, a tak DC nakonec stejně změny zrušilo.

70. a 80. léta se nesla ve znamení silných a obdivuhodných hrdinek: Spider-Woman, X-Men, Ms. Marvel, She-Hulk, Elektra, Red Sonja, Vampirella. Ty se opět navracely k primitivním kostýmům a vyznačovaly se obzvláště fyzickou silou.

 

Ani v novodobém komiksu si ženy své postavení stále nemohou uhlídat (vzhledem k neovlivnitelnosti většiny světové produkce, která se za prvé stále zaměřuje na mužské čtenáře, a za druhé ženu ponižuje); vytváří proto vlastní komiksy, které přizpůsobují svým požadavkům. Tyto politicky korektní komiksy demonstrují práva žen, ale nezpochybňují role mužů. V USA je takovým komiksem například Action Girl autorky Sarah Dyer; tyto příběhy jsou vždy „girl-positive“, ale nikdy „anti-boy“. Ještě dál jde čínská autorka Lau Lee Lee, která svými stripy boří zažité stereotypy a snaží se ženám ukazovat pravdu o nich samých, což zahrnuje vypořádání se i s problémy, jakými je týrání, menstruace a nízké sebevědomí.

Ve Spojených státech existují i webové stránky, které disponují seznamem „vhodných“ komiksů, tj. politicky korektních. Mezi ně patří například: www.friends-lulu.org. Česká republika se v tomto ohledu politickou korektností nezabývá. Za poslední dva roky vzrostla popularita stripu Hana a Hana, který vychází pravidelně jednou týdně v magazínu Reflex. Pojednává o dvojici sedmnáctiletých děvčat, která mají zosobňovat dnešní mladou generaci – prázdné rozhovory o ještě banálnějších záležitostech. Obě děvčata jsou zidealizována a opět zapadají do standardního způsobu zobrazování žen (teenager hrdinek): výrazné poprsí, smyslné rty, dlouhé nohy, štíhlé boky.

 

 

Text je součástí bakalářské práce Aleny Oswaldové Mytologické prvky v komiksu, Fakulta sociálních věd UK, Praha 2005. Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: Alena Oswaldová

Související články:


theoriá
12.06.2014 Yellow Kid: První komiks na světě otiskli v bulváru!
01.05.2014 Studia komiksu: Jak se čeští vědátoři vrtali v komiksech? - 50 %
09.09.2013 Co tady otravujou ty primitivní ksichty z meme hovadin?






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!