Druh hlavního hrdiny - šašek, šprýmař - bývá až karikaturní postavy (skřítek, skřet nebo naopak hromotluk, obr), jeho hlavními zálibami jsou světské touhy - holduje jídlu, pití, sexuálním radovánkám (skřet Ukko ve Sláinovi) atp. Nejednou se stane, že se obrátí na stranu Zla, avšak bývá potrestán a s odpuštěním navrácen Dobru.
. Návrat k Dobru se ale také konat nemusí. V mainstreamovém komiksu se velmi často objevují právě takoví druhové, kteří na straně Zla zůstávají a stávají se tak protivníky superhrdiny. Kupříkladu Batmanův zásadní pomocník - právník Harvey Dent - se stane Batmanovým nepřítelem na život a na smrt; jeho zločinecké jméno je Two-Face.
Kromě těchto ambivalentních druhů existují i postavy, které nikdy nevybočují ze své (dlouhými lety působení na komiksové scéně) zajeté role. Příkladem je Obelix, brach galského válečníka Asterixe. To je vedle archetypu ale hlavně otázka existence komiksových sešitů, které se vyznačují podobnými dějovými osnovami i charaktery postav. Obelix nemůže udělat nic nepředvídatelného.
Podle Světové mytologie plní "kosmičtí žertéři významný úkol, neboť se zasazují o svobodu lidského ducha. Usilují o to, aby lidem získali právo přivlastnit si božskou úlohu přetváření světa, přestože úsilí ve prospěch lidstva v sobě zahrnuje i sklon k směšným a někdy katastrofálním omylům." Ačkoli tato teze v mytologii platí, u komiksu ne. Rovina chápaní šprýmaře se přesouvá z roviny chytrosti (i když občasných omylů) do roviny hlouposti, neboť šprýmaři jsou zaostalí. Většinou veškeré skutky konají bez úmyslu, tedy bez úmyslu dobrého i zlého (výsledek ovšem již zasahuje do Dobra či Zla). Jsou totiž okolím a svou nevysokou inteligencí spíše dotlačeni k určitému jednání. Podobně jsou podřízeni hrdinovi. Může se stát, že za něj i položí život.
. Kromě těchto tradičních druhů se v komiksech objevují i zvířecí druhové a ženy (viz kapitola Družky). Superman tak během své dlouhé historie měl jako druha Superboye, Supergirl (zároveň jeho neteř) i Superpsa. I přímí příbuzní superhrdinů se stávají jejich druhy - pomocníky. U Batmana je to jeho dcera Bat-Girl.
Opět o něco odlišným druhem je Batmanův sluha Alfréd. Ten není karikaturou (hubeňourem, tlusťochem) proto, že je stereotypem britského komorníka, a tak mezi jeho vlastnosti patří zejména oddanost. Navíc Batmana ošetřuje, a tak se staví na vyšší pozici, a dalo by se téměř říci, že magickou, neboť vzhledem k Batmanovým zraněním je jeho léčitelská (byť vědecky racionální) schopnost opravdu téměř magická. Batmanův druh v pravém slova smyslu je Robin, i když je teprve v pubertálním věku . Ačkoli je pro Batmanovy příběhy nezbytný, někteří autoři se nebojí Robina připravit o život a nahradit někým dalším. To dokazuje, že druh jako vedlejší postava i mytologický prvek je nezbytný, avšak je paušalizován na "toho druhého", což je jednak horší postavení, ale i celkem pravděpodobná smrtelnost.
. Eco naráží na zajímavou skutečnost, že mnozí hrdinové jsou obviňováni z homosexuality. Tento jev vysvětluje zmizením ducha chlapské pospolitosti, který je nahrazen parsifalismem. Duch chlapské pospolitosti je zřejmý naopak u Batmana (jehož druh je Robin), Green Arrow atp. Podle Eca je Supermanův parsifalismus jednou z podmínek, které mu znemožňují "zkonzumovat se" a chrání jej před událostmi, a tudíž i před během času, spojenými s erotikou. Láska, svatba, případně i založení rodiny by totiž Supermana posunuly blíže ke smrti, tím pádem i blíže ke konci jeho příběhu a samotného komiksu.
Text je součástí bakalářské práce Aleny Oswaldové Mytologické prvky v komiksu, Fakulta sociálních věd UK, Praha 2005. Redakčně upraveno.
