I když komiksy o nic podobného neusilují (komiks sice neusiluje o potvrzení vládce, nicméně usiluje o potvrzení „vlády“, tj. třeba správnosti chování určitého státu vůči jinému státu atp. Komiks v USA takto během válečných konfliktů fungoval), je mytologický prvek nadřazenosti a obhajování nadvlády velmi patrný, neboť společenství, která jsou často v komisech používána jako kulisy, jsou založena právě na vztahu panovníka a jeho poddaných. Úkolem hrdiny může být tento vztah nějak narušit, zničit, popřípadě nahradit…
Hrdina také může zaujmout panovníkovo místo, a to buď na základě okolností nebo jen vlastní touhy vládnout (Conan, Sláine). U těchto motivů je více než jinde znát inspirace mýty. Sláine chce sjednotit kmeny, aby na zemi zavládl pořádek a mír. Žene ho k tomu ale i jeho ego. Na svůj plán má pouhých sedm let (sedm let je podle Bible symbolické číslo dokonalosti; vyjadřuje také pojetí světa, který je obklopen sedmi nebeskými sférami a taktéž složen ze sedmi prvků ), pak bude nahrazen novým panovníkem, jako tomu je pokaždé. Bude rituálně obětován (CAMPBELL potvrzuje, že tento rituál byl v historií mnoha národů běžný : „nejstarší bohové-králové byli rituálně obětováni každých šest, osm či dvanáct let podle toho, jak to ukládala různá lokální pravidla.“). Mýtus obětování poprvé popsal britský antropolog J. G. Frazer v díle Zlatá ratolest. V jedenáctisvazkovém pojednání je shromážděno nespočet mytických vyprávění o božské podstatě královské moci a o mýtu, který vysvětluje střídání panovníků – když je panovník příliš starý či zesláblý, je rituálně obětován a nahrazen novým, aby uvolnil místo silnějšímu následníkovi.
Humorným vládcem je Malý král ve stejnojmenném stripu Otto Soglowa z roku 1934, který se nejsnáze dá připodobnit k rodinným komiksům: Malý král sice žije na hradě, ale potýká se s problémy obyčejných „smrtelníků“ a neváhá vkročit mezi své poddané. Místy jakoby jeho poslání bylo spíše břemenem. Král má zároveň ve věznici jediného vězně, který mu čas od času uteče, ale samozřejmě je zase polapen a tak dále.
Dalším zobrazením vládce je i „the Boss“ stripu Dilbert (Dilbert je řadový zaměstnanec řadové firmy). Tento strip je kombinací sociální kritiky a humoristického stripu s absurdními prvky. Boss přirozeně ztělesňuje veškeré negativní vlastnosti nadřízeného (vládce): zaměstnanec k němu nemůže být upřímný, neboť se tím vystavuje nebezpečí vyhazovu (tento akt můžeme považovat za akt popravy/smrti, který se běžně objevuje v komiksech i mytologiích). Jakkoli toto přirovnání může vypadat absurdně, není daleko od pravdy, neboť pro dnešního člověka je zaměstnání stejně důležité, jako je pro komiksového hrdinu samotný život.
Text je součástí bakalářské práce Aleny Oswaldové Mytologické prvky v komiksu, Fakulta sociálních věd UK, Praha 2005. Redakčně upraveno.
