Co do počtu komiksových filmů je v porovnání se současností tvorba osmdesátých let ještě přehledná. I když se zde vyskytují snímky pochybných kvalit, jedná se o tématicky pestré a pozoruhodné projekty, jež mohly mít zajímavý výsledek, kdyby se vše zdařilo tak, jak tvůrci původně zamýšleli.
První zástupce této skupiny je film, který sice patří do kinematografie Velké Británie, ale jehož předlohou byl oblíbený americký strip Flash Gordon. Tohoto hrdinu mohou znát jak naši diváci, tak i čtenáři. Snímek běžel několikrát v televizi, komiks vycházel v Ohníčku (redakce Ohníčku změnila původní název na Rex Star) a v současnosti jej otiskuje na pokračování magazín Ikarie.
. Seriál začal vycházet roku 1934 jako příloha nedělních novin, později také v samostatné sérii. Přes šedesát let s ním čtenáři prozkoumávali vzdálené kouty galaxií. Z Flashe se během let stala hlavní postava nejen novinového stripu, ale také rozhlasových a filmových sérií, románů a celovečerního filmu. Autorem komiksu byli scenárista Don Moore a výtvarník Alex Raymond, postupně se však na Flashi Gordonovi vystřídalo ještě několik dalších tvůrců (viz Flash Gordon. King Feature Synidicate – Comics, 22. 4. 2004).
Komiks má díky své rozsáhlosti poměrně barvitý děj. Základem je však první epizoda, ve které se doktor Hans Zarkov snaží sestrojit zařízení, které by zachránilo Zemi před srážkou s cizí planetou. Mezitím se porouchalo letadlo, ve kterém letěl šampion v pólu Flash Gordon a Dale Ardenová, kteří museli nouzově použít padáku a náhodou přistáli na Zarkovově zahradě. Ten se domníval, že se jedná o nepřátelské špiony, tak je uvěznil v raketě s nákladem výbušnin, kterou chtěl poslat k cizí planetě, aby ji exploze vychýlila z kursu a zabránila zkáze našeho světa.
Později se Flash se Zarkovem spřátelili, přistáli na planetě Mongo ovládané diktátorem Mingem a po sedmi letech bojů se vrátili zpět na Zemi, aby se mohli vrhnout do dalšího dobrodružství.
. Velice pestrá a hravá směs exotiky, dobrodružství, akce a napětí přímo vybízela k filmovému ztvárnění. V roce 1980 ve filmu Flash Gordon (r. Mike Hodges) ztvárnil titulního hrdinu Sam J. Jones , Melody Andersonová hrála Dale Ardenovou. Z dalších představitelů zde jsou například Max von Sydow jako krutovládce Ming, herec Topol v roli Zarkova a Ornella Mutiová nebo Timothy Dalton, budoucí představitel agenta 007.
Děj se v zásadě drží seriálové předlohy, celkové ladění obrazů připomíná původní panely Alexe Raymonda. Některým pasážím bývá vyčítáno, že se až moc inspirují Hvězdnými válkami (1977, r. George Lucas). Inspirace je v tomto případě obousměrná, neboť mezi mnoha podněty pro příběh Hvězdných válek figuruje také Raymondův komiks.
. Přestože jsou ve Flashi Gordonovi nepovedené dialogy (Flash: „Toto se nestalo, Dale. Nejsme tady, je to jen zlý sen.“ – Dale: „Naprosto souhlasím.“ – „Za pár minut se probudíme v Dark Harbor a budeme se tomu smát.“ ... – „Co když to není sen?“ – „Tak najdeš Zarkova, nějak zachráníte Zemi a vrátíte se zpátky v modulu.“) a většina postav postrádá hloubku, přestože spousta herců buď přehrává nebo hraní předstírá, stejně se z něj stal svým způsobem kultovní snímek: minimálně na jednom z mnoha každoročních setkání fanoušků sci-fi narazíte na projekci uvedeného filmu. "Ačkoli snímek nebyl špatně obsazený a zachoval si určitou příjemnou „naivitu“ původních příběhů, dopadl z hlediska návštěvnosti velmi špatně.“ (Kruml, M.: Flash se nevrací, byl tu stále. Ikarie, 2009, č. 9, s. 43)
Diváci se k filmu začali vracet až po letech, kdy čas překvapivě nezpůsobil jeho úpadek v zapomnění. Podíl na relativní oblibě má dozajista také ona naivita a parodický ráz celého snímku, jenž dává vzpomenout na Vadimovu Barbarellu. Možná také proto si Flash Gordon udržuje v recenzích mírně lepší pozici před jinými adaptacemi komiksů z osmdesátých let.
„Vitální komiksový přírůstek do zvyšujícího se počtu podobných záležitostí, které vznikají za velkých nákladů padesát let po prvních pokusech o takové filmy.“ (Walker, J.: Halliwell´s Film, Video & DVD Guide. HarperCollins Entertainment, London 2004, s. 307)
Kasovní neúspěch odradil producenty od dalších pokračování na dlouhá léta. Další snímek s postavou Flashe Gordona se chystá až na období kolem roku 2006. Nepůjde o volné pokračování, bude se jednat buď o remake nebo si tvůrci vyberou nějakou jinou kapitolu z mnoha Flashových dobrodružství.
Text je součástí diplomové práce Tomáše Pekárka Filmové adaptace komiksu, Univerzita Palackého v Olomouci, 2005.
