Své nepřátele tvrdě perzekvuje, ale zároveň zosobňuje všechny síly země a přírodní moudrost. Tím symbolizuje i postavení lidí k přírodě, zemědělství (právě snad nejdůležitější bohyně – Matka – byla symbolem zemědělství, symbolem zrodu člověka; její vliv ale slábnul s postupem patriarchátu, až v západních společenstvích téměř zaniknul)a jejich životu vůbec. To ona dává život, stejně jako ho může brát. V komisech se objevují její různé mutace, ovšem většinou transformované (jako ostatně všechny mytologické postavy) komiksovými „požadavky“. U žen konkrétně je požadován „sexy-look“, což se projeví i na bohyni Laimě v Hellboyovi – napůl ženě a napůl hadovi („Abstraktní a nehmotná vyšší bytost má v mnoha příbězích o stvoření hmotný živoucí protějšek v podobě obrovského hada. Tato nadpřirozená bytost, spojovaná s vodou či duhou, symbolizuje prvotní chaos, jenž je zároveň zdrojem vší energie a hmoty“ Kolektiv autorů: Světová mytologie, str. 198). Tato bohyně je symbolem chaosu, který má být opět na zemi nastolen.
Komiks přesně vystihuje tradiční smýšlení o ženském božstvu – krásné bohyně plodí život i zlo. Ne nadarmo se jich muži bojí a snaží se je potlačit mužskými bohy. Právě tento svár mezi ženskými a mužskými principy je častým motivem hlavního příběhu komiksů, popřípadě leitmotivem.
Magická postava (věštkyně, čarodějka)
Magické postavy ženského rodu mají stejnou funkci jako postavy mužského rodu. Samozřejmě ne v zásadě stejné, odlišnosti jsou určeny převážně mytologickým původem, i společenskými zvyklostmi. Magické postavy ženského rodu bývají vizuálně odpudivé, vlastní atributy čarodějnictví, magie, a nutno podotknout, že u těchto postav často převládají různé stereotypy, nežli mytologické funkce a významy. Postava Baby Jagy odráží ve slovanské mytologii kult bohyně spojený se smrtí podsvětím (právě cesty do podsvětí podnikal šaman). Když Rasputinovi Baba Jaga v Hellboyovi ukrývá půl duše v kořenech Yggdrasilu, znamená to, že Rasputin se stává nesmrtelným.
. Zejména v postmoderních komiksech (Hellboy, Sandman, Sláine) se objevuje Hékaté – trojjediná žena (stejně jako je v křesťanské tradici trojjediný Bůh). Tato žena symbolizuje tři podoby ženy: pannu/ženu/stařenu. To je i nejzákladnější rozdělení komiksových hrdinek obecně.
Panna láká hrdiny svou čistotou, avšak hrdina na ni reaguje chtíčem. Žena již má životní zkušenosti, je tedy i obtížnější dělit ženu na zlou či dobrou. Stařena má magické vlastnosti; značí válku, neštěstí, smrt, avšak i „vyšší“ moudrost.
V Šinklovi se objevuje magická postava, která opět mění tradiční (zejména literární) pohled na vědmu: vědma podobná spíše chobotnici se promění v přitažlivou (obnaženou) ženu, Šinkla promění v mužného černocha a vyžaduje po něm pohlavní styk, neboť jedině tak ona věští („Tak pojď, ty můj hlupáčku, pustíme se do práce.“ In Šinkl, str. 30).
Text je součástí bakalářské práce Aleny Oswaldové Mytologické prvky v komiksu, Fakulta sociálních věd UK, Praha 2005. Redakčně upraveno.
