. Například u Denise the Menace se nejedná o žádnou škodolibost, či touhu provádět lotroviny. Denis má jen přebytek energie a upřímnosti, která je ve světě dospělých poněkud nemyslitelná. U novodobých dětských hrdinů je patrná silná vazba na rodiče; kupříkladu u Peanuts je tato vazba vysloveně pozitivní, přesto se takové komiksy nedají považovat za moralistické a výchovné, jen proto, že zobrazují „kvalitní“ vztah dítěte k rodičovi. I takový Superman je částečně dítětem, když se do příběhu vrací jako postavy jeho rodičové; opět dochází k přibližování postav ke čtenáři, neboť ten buď dítě ještě stále je, anebo jím kdysi (bezpodmínečně) byl. V komiksu se pak často charaktery dítěte a dospělého prolínají tak, že obvykle vzniká karikatura dospělosti: děti mají zlozvyky dospělých, ale vzhledem k pojetí světa dětmi jsou tyto zlozvyky absurdní a pro dospělého čtenáře naprosto zřetelné.
Dítě může svou naivitou a především čistotou symbolizovat nezkažený svět. Je jakýmsi odkazem do prvotního ráje. V komiksovém příběhu brzy přichází Had, který chlapce láká podobně jako biblickou Evu k pokušení. Naštěstí u chlapce vítězí vrozená morálnost. V komiksu Poslední pokušení například chlapec tíhne ke Zlu, čímž se zvyšuje pocit zvrhlosti a beznaděje. Čtenář se těžko vyhne určitým sympatiím a přáním, aby vše dobře dopadlo. I výše zmíněný Denis je lákán k pokušení, zde se ale nejedná o morální dilemata, spíše o „ovladatelnosti“ energie dítěte.
. Dítě je i hlavním protagonistou společenského komiksu Padoucnice. Malý Pierre-Francois vzpomíná na své dětství, které bylo, vlastně jako celý jeho život, poznamenáno bratrovou nemocí – zdémonizovanou epilepsií. Pierre-Francois (vypravěč a autor) vidí svůj ideál v zuřivých bojovnících – historických postavách – a vyrovnává se jejich pomocí s bratrovou nemocí a svou nemohoucností mu pomoci. Jeho bratr naopak pokládá za ideál Hitlera (později Stalina), nahrazuje si tak svou slabost a neoblíbenost u ostatních – alespoň ve svých představách tak získává moc a sílu ovládat davy lidí, když ve skutečnosti nedokáže ovládat ani sám sebe. Ideál Hitlera ovšem nesouvisí v tomto případě s antisemitským kontextem, jak autor sám poznamenává.
Text je součástí bakalářské práce Aleny Oswaldové Mytologické prvky v komiksu, Fakulta sociálních věd UK, Praha 2005. Redakčně upraveno.
