. Mezi nejznámější komiksy vůbec patří i Pogo Walta Kellyho vyprávějící příběhy samce vačice, které byly přesným odrazem aktuálních událostí a zároveň satirou na americkou realitu. Problémy autorovi nastaly, když se v Pogovi začaly objevovat postavy až příliš snadno připodobitelné ke skutečným osobám: Když Kelly v roce 1954 vytvořil karikatury Josepha R. McCarthyho jako Simplex J. Malarkeyho a Richarda Bizona jako Indiana Charlieho, řada novin přestala strip přetiskovat. Kelly reagoval spíše pobaveně než podrážděně a nabídl těm, kteří mají plné kalhoty, takzvané bunny strip s veselými broučky a neškodnými králíčky jako náhražku. Nikita Chruščov jako prase a Fidel Castro jako kozel zřejmě vydavatelům nevadili. V případě Garfielda je humor odrazem zvýrazněním kočičích vlastností: lenost, škodolibost, samostatnost. Čtenář je povýšen, neboť čte Garfieldovy myšlenky, což ani jeho „majitel“ Jon nemůže. Kombinace člověka, zvířete a reality, fantazie je naprosto ideální metodou, jak tvořit jednoduchý a zábavný strip.
Zvířata měla volné pole působení zejména v počátcích komiksu. Tzv. funnies pojednávaly v zásadě buď o malých rošťácích, anebo o rošťácích v podobě zvířat. Mezi nejznámější postavy se bezesporu řadí Mickey Mouse a Kačer Donald. Dle většiny teoretiků je nejlepším zvířecím komiksem Krazy Kat, jehož protagonisty je „sentimentální Pes-policista, který miluje Kočku a silně nemá rád Myš, cynická Myš, která Kočkou opovrhuje a Psa nenávidí, a konečně Krazy Kat, Bláznivá Kočka, trvalý cíl Myščiných sardonických útoků,“ píše Claire. Je zřejmé nabourání stereotypu vztahu kočka-myš, navíc obohaceným o postavu psa.
Hojně rozšířeným prvkem v komiksu, převzatým z tradiční mytologie, je „strom života, jehož kořeny vyrůstají z podsvětí a větve sahají až k nebesům.“ (KOLEKTIV autorů: Světová mytologie 30). Strom světa se objevuje například v Šinklovi a v sérii Světla Amalu. „V severské mytologii tuto představu ztělesňuje světový jasan Yggdrasil.“ Yggdrasil se objevuje též v Hellboyovi: baba Jaga do něj ukrývá polovinu Rasputinovy duše, „aby byl jeho duch navždy v bezpečí“.
. Zvířata i rostliny známé ze světových mytologií komiks často používá. Mainstreamový komiks používá stereotypy (silný jako lev, chytrý jako liška nebo nepřítele transformuje do postavy gigantického pavouka s blýskajícíma se očima…), kdežto komiks postmoderní jde dál a kombinuje mytologické prvky. Jedním z prvních takových postupů je Bažináč (The Swamp Thing) Alana Moora, vyprávějící o člověku, který byl zabit, a jeho tělo díky působení určitých látek srostlo s přírodou natolik, že „ožilo“. Ožití ale ve skutečnosti bylo pouhou nápodobou člověka. Bažináč byl shluk rostlinných buněk, které svým uspořádáním i chováním připomínaly člověka. Místo orgánů měl Bažináč pouze rostlinné buňky srostlé tak, že určité orgány připomínaly. Bažináčova mysl byla klidná do té doby, než zjistila, že je pouhou nápodobou. Trvalo dlouho, než se se svou smrtí (a své ženy) smířila a spočinula opět v zemi, ovšem už opravdu mrtvá. Mezitím Bažináč bojoval proti Floráinovi, podobnému ztělesnění rostlinstva (Florián se ale obrátil proti lidstvu a oplácel mu zlo páchané na rostlinstvu).
Oblíbené jsou dále postav vlkodlaků, pavouků, divokých ptáků, šelem. Někteří hrdinové se díky setkání (nakažení) zvířatům připodobní a získají jejich vlastnosti (Spider-Man).
Nebe, země a vesmír
Vztah mezi nebem a zemí se určuje především podle vztahu člověka k bohům. Zajímavým prvkem v tomto vztahu je ráj – počáteční stav světa, který byl, většinou zapříčiněním lidského elementu, změněn. Člověk mýty usiluje o navrácení do tohoto počátečního stavu, chce se vrátit do ráje. Mýtus o ráji se objevuje téměř všude na světě.
Prostředníkem mezi nebem a zemí je šaman (viz kapitola Magické bytosti). Ráj čili doba, kdy „lidé neznali smrt, rozuměli řeči zvířat a žili s nimi v míru, nepracovali a hojnou potravu nacházeli na dosah ruky.“(ELIADE, Mircea. Mýty, sny a mystéria sny, str. 52) Navíc lidé mohli „vstoupit“ na nebe, s pomocí nějaké dostupné cesty, jakým byl žebřík, liána či hora. I bohové sestupovali v rajské době na zem a stýkali se s lidmi (ELIADE, Mircea. Mýty, sny a mystéria sny, str. 53).
. Vesmír je součástí teorie prvků – je tvořen (například podle čínské kosmologie) pěti prvky: dřevo, oheň, země, kov a voda. Komiks pro teenagery Witch tuto teorii částečně používá, když jeho pět hrdinek získá vlastnosti pěti elementů: Irma – voda, Cornelia – země, Hay Lin – vzduch, Taranee – oheň, Will - srdce Kondrakaru. Nebe a vesmír jsou v komiksu potlačeny jen na roli kulis: Hrdina putuje do vesmíru spíše z nedostatku fantazie autora. Mytologickým prvkem je snad jen „let“ u superhrdinů, který popisuji v kapitole Supehrdinové a který je neodlučitelně spojen právě se vztahem člověk-nebe (vesmír). Země je pro komiks značně široký pojem, a tak uplatňuje buď cestovatelské motivy, kdy země (tedy různá prostředí) je opět jen kulisou, anebo symbolem lidstva, který musí být uchráněn pro budoucnost. Významné je jako mytologický prvek spíše město, které vlastně zastupuje Zemi, viz následující kapitola.
Město
Město je nejčastějším „vesmírem“ příběhu. Superhrdinové sice mají schopnost změnit běh světa, i přesto se pohybují, a hlavně zachraňují, v rámci jednoho města. Sice mohou absolvovat výlet do jiné galaxie, přesto jsou věrni městu svého původu. Superman žije ve městě Metropolis, Batman v Gothamu, Nikopol z Jarmarku nemsrtelných v Paříži atp.
Město existuje podobně jako v literatuře, tak i v komiksu, buď jako prostředí anebo jako jedna z postav, přičemž většinou se tyto role mísí. Město je nejen místem narození, ale také i smrti. Hrdina je na něj vázán svým původem, svou záchranářskou úlohou, ale i osobními vztahy. Hrdinův protivník navíc také působí v hrdinově městě, a tak hrdina nemá důvod „se stěhovat“, poněvadž by tím vlastně přišel o svého úhlavního nepřítele.
. Město je povětšinou futuristické, zdevastované, melancholické a bídné. Odráží autorův pohled na možnou budoucnost, na špatnost lidstva. V ulicích bují zločin a obyčejný člověk se bez svého superhrdiny bojí vyjít ven. Příkladem za všechny je série komiksových knih Franka Millera Sin city, ve které právě město hraje významnou roli. Město je základním lidským společenstvím, které se organizuje po tisíce let. Jenže lidé mají z měst i přirozený strach, neboť ve městech se (ve skutečnosti, v mýtech i komiksech) kumuluje Zlo. Standardní součástí města je totiž zločinecké podzemí. Přesto ve městě existuje vždy běžný život, a právě ten musí být uchráněn.
Město, do kterého hrdina putuje (Barbar Conan) znamená také dobrodružství, tajemství, a samozřejmě i následný boj. Hrdinové jsou neustále s městem konfrontováni a málokdy jej dokáží zcela ovládnout.
Text je součástí bakalářské práce Aleny Oswaldové Mytologické prvky v komiksu, Fakulta sociálních věd UK, Praha 2005. Redakčně upraveno.
