Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

„CHTĚL JSEM VZÍT UNDERGROUND A UDĚLAT Z NĚJ MAINSTREAM.“ – ROZHOVOR S BRYANEM TALBOTEM

18.10.2006, autor: Vojta

Brit Bryan Talbot (Dobrodružství Luthera Arkwrighta, Srdce impéria, The Tale of One Bad Rat) je jeden z nejvýznamnějších comicsových tvůrců anglofonního světa. Během své nedávné návštěvy ČR se nejen setkal s novináři a zodpověděl Komiks.cz několik otázek, ale také pronesl k tuzemským čtenářům přednášku o svém tvůrčím přístupu k arkwrightovským knihám.




. Bryan Talbot byl první, kdo po odeznění undergroundové scény USA 60. let znovu začal s anglofonním comicsem zacházet jako s dospělou uměleckou formou. Na konci 70. a během 80. let stvořil Dobrodružství Luthera Arkwrighta, zlomový comics, který následně inspiroval další novátorské autory. Přes jeho stáří se stále jedná o formálně nejprogresivnější comics, jaký dosud spatřil český trh. Talbot zde vytvořil dnes používaný, kvalitativně vyšší stupeň comicsového vyprávění. Dílo originálně využívá psychotroniku, paralelní světy, steampunk či gotickou vizualitu a láme mnohá tabuizovaná témata. V takto nastoleném směru pokračovali Alan Moore a jeho V jako Vendeta a Watchmen/Strážci a také Frank Miller a Batman: Návrat temného rytíře. A když Art Spiegelman vydal světoznámý příběh o holocaustu Maus, comics začal být konečně jako dospělé médium vnímán i mezi širokou kritickou a čtenářskou veřejností. V ČR vyšla Dobrodružství Luthera Arkwrighta loni a přelomovou událostí tentokrát bylo kompletní digitální zpracování tiskových podkladů, které velmi ocenil i sám autor. Následná zahraniční vydání comicsu se již budou držet tuzemské verze.

. Tvořil jste Dobrodružství Luthera Arkwrighta s nějakým konkrétním záměrem?
Je nutné pochopit situaci v té době. Comics konce 70. let byl nezajímavý, nudný a hlavně zaměřený na děti a teenagery. Chtěl jsem stvořit román pro dospělé – inteligentní, dobrodružný, zajímavý. Chtěl jsem využít dospělá témata, což comics zatím nedělal – politiku, erotiku a filosofii. A naturalismus v zobrazování násilí. Sledoval jsem tehdy hodně filmy a chtěl jsem udělat comics jako film. Vzít underground a udělat z něj mainstream. A nechtěl jsem jednoduchou kresebnou stylizaci tehdejších amerických comicsových sešitů, ale detailní obrazy.

Jste spokojen se změnami, které Dobrodružství Luthera Arkwrighta vyvolala v comicsovém byznysu a ve veřejném povědomí o comicsu?
Dobrodružství Luthera Arkwrighta byla prvním britským comicsovým románem (graphic novel) a mnozí britští autoři včetně mého blízkého přítele Alana Moorea jím byli ovlivněni. Takže si nemyslím, že by to bylo špatně.

. Jaké vlivy při tvorbě Dobrodružství Luthera Arkwrighta byste zmínil?
Šlo o vše, co jsem měl tehdy v hlavě. Grafiky Williama Hogartha a Gustava Dorého z 18. a 19. století, i comicsy francouzského autora Moebia. Dále trilogie Illuminatus Roberta Shea a Roberta Antona Wilsona. Filmy Sergia Leoneho, Nicolase Roega a Sama Peckinpaha. První sedmistránkový arkwrightovský kraťas byl zase inspirovaný postavou Jerryho Cornelia, z díla progresivního amerického spisovatele fantastiky Michaela Moorcocka. Když jsem těch sedm stránek dokončil, uvědomil jsem si potenciál toho všeho a začal tvořit vlastní Dobrodružství Luthera Arkwrighta. Krom toho pocházím z Lancashiru, kde byly vybojovány poslední bitvy Anglické občanské války. Proto jsem měl chuť se k těmto událostem vrátit a zpracovat je po svém.

. Pokračování Dobrodružství Luthera Arkwrighta (Srdce impéria aneb Odkaz Luthera Arkwrighta) vzniklo z vaší vůle, či si ho vyžádali čtenáři, nebo vaše kmenové vydavatelství Dark Horse?
Chtěl jsem to udělat já. Deset let jsem nad tím přemýšlel a práce mne jednoduše bavila. Když jsem comics dokončil, poslal jsem ho velkým vydavatelstvím včetně DC Comics, ale nakonec zájem projevil Dark Horse. Rád dělám něco nového, proto se i Srdce impéria liší od Arkwrighta formátem, použitím barev, jiným stylem kresby a dalšími věcmi. To samé platí pro The Tale of One Bad Rat (comics používaný při psychoterapii zneužívaných dětí – pozn. red.) – jiný žánr, jiná kresba. Nebo můj nejnovější comics Alice in Sunderland (v Sunderlandu Talbot pracuje – pozn. red.), variace na Alenku v říši divů, který vyjde v únoru 2007, je zase složen z mnoha příběhů různých žánrů a různých kresebných stylů včetně použití fotografií a koláží, kteroužto výtvarnou techniku jsem zatím nepoužíval.

. Považujete skutečnost, že ke kvalitní digitální rekonstrukci podkladů Dobrodružství Luthera Arkwrighta došlo až po více než patnácti letech v České republice, za nějak příznačnou pro současný stav anglojazyčného comicsového vydávání?
Nemyslím si, že to něco znamená. Obrovský rozdíl mezi digitálním zpracováním, které dá vyniknout všem detailům, a původním tiskem z litografií, kde se kresba mnohde proměnila v pouhé šmouhy, je zjevný. Ale to, že k digitální rekonstrukci došlo v ČR, přičítám pouze perfekcionismu Comics Centra.

. Máte nějaké výhrady k současné anglické comicsové scéně?
Britská comicsová scéna je velmi malá. V Anglii si lidé – stejně jako u vás – myslí, že comics je pro děti. Ke změnám dochází až posledních deset let. Proto také britští autoři pracují hlavně pro USA. Zde jsou ale zase majoritní superhrdinové, ztělesňující představy dospívajících mladých mužů (smích). Teprve posledních deset, dvanáct let dochází ke změnám a v obchodech již můžete nalézt speciální oddělení pro comicsové romány/graphic novels.

. Jak jste se dostal k použití Octobriany v Dobrodružstvích Luthera Arkwrighta?
Když Octobriana and the Russian Underground v roce 1971 vyšla, všichni byli nadšení a věřili tomu. Byl to obdivuhodný čin, tvořit comics v ohrožení života. Použití postavy Octobriany v Arkwrightovi tak byla pocta těm lidem, jejím autorům. Teprve později jsme zjistili, že to byl podvod. Jinak je to skvělá postava, na kterou přitom nikdo nemá copyright, takže je volně k použití.

A vy sám máte chuť ji ještě někdy použít?
To popravdě nevím. Každopádně v Británii a USA jí vycházejí vlastní série a ve Finsku natočili půlhodinový undergroundový film Octobriana a Leninův prst.




Autor:


Autor článku: Vojta

Související články:


Intelektuální komiks
04.04.2012 KDYŽ ZAČALA NOC - 30 %
07.04.2008 MODRÉ PILULKY
26.11.2007 JOE SACCO






    




Joachym


Články nebo blogposty a reakce

Upozornění: Nemám Facebook
(odešel jsem v roce 2020)
ani žádný jiný profily!



Skandální reakce nakladatelství BBart.

V českém komiksovém rybníčku to smrdí, hnije a zapáchá a komiks.cz se to snaží změnit.

Ze zk*rvené Vrány teče smůla

Nakladatelství Comics Centrum zuří! Neskouslo kritickou recenzi

Život našeho Pána











     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2025 Komiks.cz
CC BY-NC-ND 3.0

Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, jednotlivé stránky komiksu pak budou
postupně vycházet každý týden na pokračování
přímo na hlavní stránce. Kontaktujte nás!