Narodil se 1. října 1974 v East San Jose v Kalifornii. Na střední škole trávil mnoho času (a to především toho, kdy seděl v hodině) kreslením komiksů a komiksových stripů. Vydával i vlastní školní časopis. Vasquezovým prvním komiksovým počinem byl Johnny the Little Homicidal Maniac, který zaplňoval místo na stránkách školního časopisu. V té době ještě postava zdaleka nevypadala tak, jak ji známe dnes. Jen její činy byly snad stejné. Potloukala se kolem a zabíjela, či mučila lidi u sebe doma. Později, kvůli nezvyklému vzhledu, se za ní lidé na ulici otáčejí, babky ve fastfoodu si z ní utahují, ale neuvědomují si, že dříve nebo později se buď ocitnou v polorozpadlém domku s nepředstavitelně velkým podzemním komplexem plným mučidel, podivných plakátů a jiných (někdy již) mrtvých lidí, nebo jsou zavražděni přímo na místě, a to ve většině případů velmi neotřelým způsobem. Jelikož Johnny není žádný amatér, některé jeho kousky opravdu stojí za více než jedno shlédnutí, či přečtení. Občas rád navštíví sousedovic chlapce jménem Todd (kterého Johnny nazývá Squee) a většinu večerů se pokouší o sebevraždu. Jednotlivé kapitoly JtHM jako takového jsou prokládány stránkovými komiksy např. Noodle Boy, Wobbly Headed Bob, Meanwhile událostmi a jinými, které určitě pobaví a umožní oddechnout si na chvilku od základního Johnnyho příběhu. V žádném případě ale nelze tento komiks, stejně jako žádné jiné Vasquezovo dílo, zařadit a odsoudit jako hloupý a násilný. Pravda je, že násilí, a to ve značně pokročilých formách, je jeho nezbytnou součástí, ale jen ten, kdo si příběhy přečte, objeví jeho skutečný význam a myšlenku celého komiksu. Vasquezův sedmisvazkový Johnny the Homicidal Maniac vyšel poprvé v roce 1995 a později byla vydán pod názvem Director's Cut, který obsahoval i Johnnyho vývoj, od prvních kreseb po nejnovější komiks. V českých zemích bohužel není k dostání ani jedno z Vasquezových děl a tak nelze než se spolehnout na zahraniční internetové obchody.
. Následujícím Vasquezovým počinem byla Bad Art Collection, která obsahuje dvacet silně stylizovaných stránkových komiksů, plných trpících postav a černého humoru. Jhonen sám uvedl, že toto dílo vytvořil na střední škole, aby odradil otravné spolužáky, kteří po něm neustále chtěli něco nakreslit. Následující dílo, které přišlo na scénu, už nebyl komiks, ale animovaný seriál Invader Zim, díky kterému se Vasquezovo jméno stalo známějším, hned vedle Romana Dirge a Rikkiho Simonse, kteří s ním spolupracovali. Seriál je sice určen pro děti (je produkován americkým dětsko-zábavně-průmyslným gigantem Nickleodeon), ale je v něm typicky vasquezovský humor a styl, takže je přístupný komukoliv (skoro by se dalo říci krom dětí). A o čem vlastně seriál je? Ve vesmíru existuje mimozemská rasa Irkenů, které vládnou Mighty Tallest, velcí šéfové. Jedním z příslušníků této rasy je i Zim, lehce megalomanský elitní voják vyslaný na Zemi za účelem ji ovládnout. K tomu mu má dopomáhat robot GIR, který je až neskutečně stupidní a ještě více roztomilý. Jeho protivníkem je chlapec Dib, fascinovaný paranormálními jevy (kvůli čemuž je často ostatními odsuzován jako magor) a jeho mladší sestra Gaz. Ti kazí Zimovi jeho práci s ovládnutím Země. Mimo hlavní postavy stojí určitě za zmínku minilos (Minimoose). Je to velmi roztomilé zvířátko vypadající jako fialová veka s parohy, tlamičkou a očima, kterého dabuje sám Jhonen Vasquez. Ten tak dává průchod své oblibě losů. (Jeho vlastní slova: „I love mooses.“) Nezbytnou součástí seriálu je hudba, která je ve všech ohledech vynikající, kombinuje různé styly od symfonických pasáží až po jakousi směsku techna a rocku. Jejím autorem je Kevin Manhtei. V květnu 2004 vyšlo první oficiální Invader Zim DVD. V současné době existuje Invader Zim i v komiksové podobě.
. Dalším Jhonenovým komiksovým počinem byl Squee. Hlavním hrdinou čtyřdílné série je vedlejší postava z JtHM, chlapec Squee. Komiks líčí jeho příběhy a setkání s mimozemšťany, Satanovým synem, případně Satanem samotným. I Feel Sick je trochu netradičně barevné komiksové dílo (kolorováno Rikkym Simmonsem) a odvíjí se v něm osudy další vedlejší postavy z JtHM, dívky Devi. Vasquez v díle poukazuje svým typickým způsobem na společnost, její chování a předsudky. Malý růžový králíček jménem Fillerbunny, se kterým jsme se mohli setkat v jiných Jhonenových komiksech, byl také zpracován jako samostatný dvoudílný komiks. Původně mělo toto geneticky stvořené zvířátko jen vyplňovat prázdné stránky a bavit lidi, ale jeho život se zdá být plný trápení a bolesti. Oba komiksy byly stvořené za pouhé dva dny. Proto se během čtení setkáváme i s Jhonenem samotným. Trpícím, jelikož nestíhá dodělat komiks včas...
To je stručný přehled Jhonenovy komiksové tvorby. Několikrát zde byl zmíněn „typicky vasquezovský styl“. Ten se vyznačuje až geometricky rovnými čarami, černými plochami, výraznou a typickou stylizací a skvělou atmosférou. Nezbytnou součástí je velmi černý humor a občas zajímavé filosofické podtexty. Jeho styl se velmi těžko popisuje a tak uděláte nejlépe, když se na jeho tvorbu podíváte a uděláte si obrázek sami.
Z jeho ostatních prací nelze nezmínit režii hudebního klipu písně Shut Me Up skupiny Mindless Self Indulgence. Typicky vasquezovský rukopis rozhodně stojí za zhlédnutí. Také napsal knihu Everything Can Be Beaten, ilustrovanou Crabem Scramblyem.
Jhonen je, jak možno z předchozích řádků vyčíst, velmi zajímavá osobnost a víc než u koho jiného u něj platí, že ho můžete pokládat za úplného šílence nebo génia. Jeho fanoušci ho milují, ostatní odsuzují. On sám je jakousi antihvězdou, občas to vypadá, jako by se až fanoušků bál, jindy si z nich nezřízeně utahuje. Jeho humor je však inteligentní a poznámky k věci. Je zkrátka osobností, která zasluhuje obdiv, stejně jako jeho dílo. Proto je škoda, že v českých zemích je opomíjen a prakticky úplně neznámý. Lze jen doufat, že některé z jeho děl bude vydáno i tady. Jak se říká, naděje umírá poslední.
Autoři článku jsou členové fandomu Jhonena Vasqueze. V současné době vznikají oficiální fandomovské stránky.
