Jediným autorem, kreslířem i scénáristou tohoto komiksového dílka (64 stran) je pán jménem Kyle Baker, mimochodem držitel pěti „Eisnerek“. Dvě z nich obdržel za ujetý komiks Letitia Lerner, Supermanova chůva (DC 1999). Příběh, ve kterém se malý Superman promenáduje v zapnuté mikrovlnce nebo pije mléko přímo z kravského vemene, příběh, který se zdál vedoucím představitelům v DC Comics natolik ulítlý, že ho krátce po vydání stáhli z prodeje. Naštěstí se pár kousků dostalo do Velké Británie a Baker se stal rázem slavným, za což je papalášům z DC dodnes a upřímně vděčný. I u nás byl již autor představen, v roce 2004 se v časopise Crew2 č. 9 objevila krátká woodyallenovská konverzačka Show kovboje Wallyho (Marlowe and Company 1996). A jelikož pozitivní ohlasy převážily nad negativními, nakladatelství Crew zariskovalo a vydalo na konci minulého roku Bakerovu grafickou novelku O půlnoci zemřu (Vertigo 2000).

Humor je vlastní téměř všem, i Norům. Bakerův humor však nemusí sedět úplně každému. Tohle je riziko, které podstupujeme zakoupením tohoto dílka a tím pádem i Crew riskovala jeho vydáním. Sám jsem byl po prvním přečtení lehce rozčarován. A příběhem, kde se všichni chovají jako pitomci, a který máte doslova sfouknutý za deset minut (při ceně 249 Kč) zklamán. Až postupem času a s opakovaným přečtením jsem začal objevovat další a další nuance Bakerova chytrého humoru. A tak se tak nějak stalo, že se mé hodnocení rázem obrátilo o 180 stupňů. Příběh Larryho, Muriel, jeho ex- a znovu se navrátivší milenky a lásky, jejího ex-milence Charlieho a Gigi, Larryho jediné možné zachránkyně, z nichž se Charlie snaží udělat ex-živé bytosti během posledních minut letopočtu začínajícího jedničkou, je opravdu zběsile vtipný a úchvatný. Plný absurdních situací proložených parádními konverzačními dialogy, ale parodujících i sebe samy (viz reklamy na Bakerova díla na Time Square). Humor je vetknutý i do Bakerovy kresby, je skoro disneyovská, proložená stínovými přechody a sem tam halucinogenními, nebo uměleckými obrázky. Celá počítačová, hodně používající prvků animace jako zaostřování bližších či vzdálenějších předmětů v prostoru. K charakteru animovaného filmu nebo přinejmenším filmového storyboardu přispívá i fakt, že se celý komiks obejde bez klasických bublin a veškerý text je vepsán pod obrázky. Výborný je překlad Štěpána Kopřivy, k tomu snad jen jedna technická poznámka. V jedné pasáži chce Larry po Charliem číslo na Gigin mobil a vzápětí jí volá na pevnou linku. To ale může vlastně být způsobeno i nedůsledností autorovou a vůbec, komu to vadí, je hnidopich! Že?

Troufám si říct, že v tomhle případě byl risk nakladatelství Crew vydat tenhle velice originální komiks zisk – určitě pro nás čtenáře a snad i pro Crew. Doufám.