Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

STAV ČESKÉHO KOMIKSU – ANKETA

19.03.2007, autor: -LoM-

U příležitosti účasti u kulatého stolu o současné situaci evropského komiksu, organizovaném na Bruselském knižním veletrhu (28. února 2007), uspořádala Lucie Lomová anketu na téma „stav komiksu u nás“. Nabízíme odpovědi desítky oslovených, pohybujících se na české komiksové scéně.




Na otázky Lucie Lomové odpovídali:
Jiří Buchal - nakladatelství BB Art
Tomáš Hibi Matějíček – komiksový publicista a produkční
Petr Himmel – nakladatelství Garamond
Tomáš Kučerovský - časopis Aargh, komiksový autor
Jaroslav Němeček – zakladatel, nakladatel a kreslíř Čtyřlístku
Jiří Pavlovský - nakladatelství Crew
Tomáš Prokůpek - časopis Aargh, komiksový autor
Martin Přibyl – publicista, vydavatel fanzinu Zkrat
Sakyk – vydavatel Komiks.cz
Ivan Stable – nakladatelství Mot


1 – Co je podle Vás největší překážka rozvoje českého komiksu?

Buchal – český komiks

Hibi - Těch překážek je samozřejmě celá řada – malý a zpomalený trh, přetrvávající předlistopadové předsudky, ignorance širokospektrálních médií, obecně nedostatečné povědomí o moderním komiksovém dění v zahraničí. Osobně se ale domnívám, že ta poslední je nejdůležitější – že je třeba kvalitních a současných překladových publikací, konfrontace domácích autorů se zahraničními, „vzdělávání“ publika o tom, jaké pestré možnosti a témata komiks nabízí. Nostalgie po ábíčku u nás komiksové povědomí nevybudí; čtenáři – nejen komiksoví – se musí dozvědět, že mimo zažité domácí stereotypy bují spousta zajímavých nápadů, o které by se měli zajímat.

Himmel - Podle mě žádné překážky v cestě českému komiksu nejsou. Pouze je třeba, aby vycházely zajímavé komiksy a čtenáři je měli k dispozici a naučili se je číst. Produkce, která doposud vychází, je malá, a navíc velmi specifická, ve významu autorská - komiksoví nadšenci vydávají své autorské komiksy, které jsou určeny už vyspělému, a velmi úzce zaměřenému čtenáři. Dále zde vydávalo jedno nakladatelství komiksy franc. původu, ale tak bohapustě dobrodružné a blbé, že to nemohlo snad nikoho zaujmout - na druhé straně vydalo ale spoustu klasických starých českých komiksů z abíčka a tak. Já si myslím, že cesta je otevřená českému původnímu autorskému komiksu, ale klasickému, to znamená komiksu, který bude reflektovat českou realitu: české dějiny, českou literaturu, odsud je podle mne třeba vyjít (nyní vydáváme Karlu Jeriemu klasické zpracování Oidipova mýtu a jednáme O Čapkovu Krakatitu).

Kučerovský - Předsudky, jak ze strany nakladatelů a knihkupců (tohle nikdo nebude kupovat, tolik peněz vám zaplatit nemůžu), ze strany čtenářů (komiks to je nějaká sranda, ne?), tak i ze strany autorů (tohle u nás nejde). Ale můžu se mýlit...

Němeček - Malé množství česky mluvících potenciálních čtenářů.

Pavlovský - Prachy. V podstatě není možné se u nás komiksem uživit - pokud člověk neprorazí ven.

Prokůpek - Stručně řečeno – komiks nedostal šanci k „zahnízdění“ v českém kulturním kontextu v době, kdy se jinde ve světě rozvíjel nejbouřlivěji a kdy mu nekonkurovala elektronická média. Od toho se odvíjí všechno ostatní – minimální tradice, vytrvalé předsudky, mimořádně limitovaná možnost profesionalizace autorů. S tím vším lze bojovat, ale těžko říct, jak velké jsou vyhlídky na úspěch.

Přibyl – Ono to svádí říct, že největší překážkou je socio-kulturní prostředí, ale není to tak jednoznačné. To, že se komiks nachází na druhé koleji kulturního dění a většina lidí ho považuje za jakousi obskurnost, je i zároveň dobrým motivačním prvkem. Hlavní problém je asi s časem, který tvorba komiksu zabere, a který zároveň není nijak finančně zhodnocován.

Sakyk - Neexistence dostatečně silné cílové skupiny. Dělat komiks se u nás prostě nevyplácí.

Stable – Myslím si, že Česká republika je a zůstane malá země, jak jako trh, tak ohledně uměleckého vyjádření. Obávám se, že rozvojový potenciál komiksu zůstane slabý. Co se týče zajímavých autorů –umělců (kteří existují!), budou se muset pravděpodobně uplatnit v cizině.


2 – Jak byste stručně charakterizoval vývoj v této oblasti v posledních pár letech?

Buchal – dobrý

Hibi - Stručně těžko. Zůstaneme-li na povrchu, bez hlubší analýzy příčin, pak po roce 1989 proběhly cca. tři vlny komiksového vydávání u nás, a teprve té poslední (cca. od roku 2000) se daří udržet nad hladinou. Specializovaným vydavatelům už nehrozí krach kvůli jediné neúspěšné knize, naopak se čím dál častěji objevují publikace od „nekomiksových“ vydavatelů. Domácí jména se objevují i na výstavách a festivalech v zahraničí. Vycházejí autorské projekty (byť někdy vlastním nákladem), autoři získávají zkušenosti v práci pro reklamní agentury, v novinách se objevují původní české stripy. To jsou dobrá znamení – ale komiksem se u nás (snad kromě Štěpána Mareše) ještě nikdo neuživí: ani vydavatelé, ani výtvarníci, ani scénáristé, ani žurnalisté, ani kurátoři. Dokud tohle nepůjde, zůstane komiks ještě dlouho malonákladovým rejdištěm zavilých donkichotů.

Himmel - Částečně jsem už odpověděl v minulé otázce. Nevyšlo nic tak podstatného, aby se dalo říci: tak teď vycházejí v komiksech zajímavé knihy, budu to sledovat a kupovat si je. Toto si český čtenář zatím asi neřekne. Ale musí se pracovat na tom, aby si to za pár let řekl.

Kučerovský - Nedokážu posoudit. Nazval bych to asi "pomalý boom" :). Těší mě, že se v poslední době objevuje čím dál víc autorských projektů...

Němeček – Stálý příliv nových zahraničních titulů s velkým autorským zázemím.

Prokůpek - Po krátkém boomu na začátku 90. let a hlubokém propadu v jejich druhé půli se na přelomu tisíciletí zformovala uzavřená scéna, která začala generovat tvůrce komiksem „odkojené“. Těm se ale zatím příliš nedaří pronikat k širšímu publiku. Pro současnost se mi jeví jako příznačné, že do komiksu vstupují další lidé „zvenku“, kterým se v některých případech daří zasáhnout větší okruh čtenářů mnohem lépe. Nejbližší roky zřejmě ukáží, jestli se původní scéně nakonec podaří překročit svůj stín, anebo jestli se zhroutí do sebe jako černá díra.

Přibyl - Jako mohutnou explozi. V České republice nastal velmi ojedinělý jev, kdy tu domácí komiks začal vznikat prakticky od nuly, a to bez nějaké návaznosti. To, co se tu událo od roku 2000, je prostě obrovský boom a spousta autorů se za tu dobu neuvěřitelně vyšvihla a pomalu se jim daří i pronikat na knižní trh. A možnosti tu jsou.

Sakyk - Minimální posun vpřed. Začaly se sice ve větší míře vydávat zahraniční komiksy, ale čeští tvůrci jsou odkázaní na pár nízkonákladových, nepravidelně vycházejících fanzinů či na web.

Stable - V posledních letech se komiksu jako médiu docela vede, a to hlavně díky adaptacím známých sérií souvisejících s filmem (komiksy s americkými superhrdiny, Asterix…) nebo s tiskem (Garfield) a bez velkého „uměleckého“ smyslu. Vyšlo pár velmi zajímavých knih, ale trochu náhodou a žádná se nesetkala s velkým kritickým nebo komerčnim úspěchem (kromě Bílého potoka). Předsudky jsou pořád silné a není divu, když se většina publikací zaměřuje na puberťáky a obsahuje hodně násilí a jiná stupidní klišé. Jako ve filmu nebo v literatuře, je potřeba odlišovat masovou produkci (určenou na prodej) od tzv. autorského nebo uměleckého komiksu. Ale právo na existenci autorského komiksu je nejisté, a normou zůstává « komerční » komiks.


3 – Který ze současných českých komiksů se Vám zdá pozoruhodný a proč?

Buchal – žádný

Hibi - Mám rád Karla Jerieho, který do svých komiksů přenáší preciznost a neprvoplánovitost nabyté na AVU, a do svých obrazů zase komiksovou nadsázku; vyhovuje mi – i když méně „srdečně“ – i podpovrchová ironie Jirky Gruse. Mám rád díla komiksových bardů Tomáše Kučerovského a Anny „Andraste“ Dvořáčkové, pro jejich zasněnost, emotivnost a obrazovost, směřující spíše ke „komiksové poezii“ než „próze“. Baví mně i paranoidní mystifikace kolem Monstrkabaretu Freda Brunolda – byť kresebná stylizace nemusí někomu vyhovovat, tak brunoldovský vesmír (čítající dvě komiksové knihy, dvě řady stripů, několik divadelních představení a jeden krátkých film) poskytuje hodně místa pro objevování a zábavu…

Himmel - Existuje spousta vynikajících komiksových tvůrců - scénaristů i kreslířů, zvláště v Mekce komiksu Brně, ale zatím neměli od nakladatelů příliš šancí a nabídek se prosadit. Opakuji, že nyní spolupracujeme s několika významnými osobnostmi, které stojí opravdu na přídi českého komiksového plavidla: jsou to Karel Jerie, Tomáš Matějíček, Tomáš Prokůpek, Tomáš Chlud a další. Existuje i spousta utajených výborných kreslířek (některé nám kreslily básně z Kytice).

Kučerovský - Většinou jde o projekty, které se teprve chystají k vydání. Určitě je to Pérák Honzy Bažanta a Mongeho, pokud se ho podaří dovést do konce, zajímá mě i Honzův Pán času, pokud se ho taky podaří dovést do konce nebo aspoň do dalšího pokračování, a moc se těším na Volemana Jirky Gruse, pokud se mu ho podaří dovést do konce...

Němeček - Těžko mohu toto posoudit jsa sám tvůrcem komiksu.

Pavlovský - Nitro těžkne glycerínem. Kvalitní příběh, dokonalá kresba.

Prokůpek - Spíš bych asi řekl, že se mi zdá pozoruhodná tvorba několika autorů, kterým se daří propojit výtvarné kvality s originálním komiksovým myšlením. Konkrétně bych zmínil alespoň autorské projekty Jiřího Gruse a Lely Geislerové. A chtě nechtě ještě musím podotknout, že mě velice zaujal příběh Poslední večeře – naprosto profesionální počin (scénáristicky i kresebně), který reflektuje svět očima dospělé ženy a je schopen dospělé (nejen) ženy oslovit. V českém kontextu nebývalá věc.

Přibyl - Momentálně netrpělivě čekám na první sešit Volemana a vkládám do něj velké naděje, myslím si totiž, že se Jiří Grus vydal ve své tvorbě tím správným směrem. Také se těším, až vyjde Anna chce skočit Lucie Lomové. Jinak mám velmi rád komiksy Pavla Keníže, to je jediný autor, který tu dokáže skloubit teorii s praxí. Budoucnost pak ještě určitě vidím u autorů jako jsou Karel Jerie či Vhrsti.


4 – Co si myslíte, že je největší handicap českých autorů komiksů?

Buchal – nevím

Hibi - Já hodně obdivuji jejich invenci, osobité styly i neuvěřitelnou vytrvalost. Na rozdíl od svých generačních předchůdců mají k dispozici internet, mnohem větší zázemí překladových publikací i komiksů z dovozu, nezřídka i intenzivní výtvarné vzdělání. Ale domácí scéna je zatím malá, a sehrávkami v tak malém rybníčku nijak podstatně nevyroste – už teď se v některých stylech konkrétních autorů začínají objevovat spíš manýry, než kresebný vývoj. Proto je tak důležitý kontakt s aktuálními díly ze zahraničí. Ovšem nekritické přijímání ať už angloamerických nebo manga vzorů ústí v nejapné deriváty a klišé – domácím autorům mnohem lépe prospěje konfrontace s kulturně bližšími komiksovými „sousedy“ – a v tomhle odvádějí perfektní práci magazíny Aargh! a Zkrat.

Himmel - Rádi by si realizovali své dávné komiksové sny, které jsou z nakladatelského hlediska dost těžko prodejné. A je třeba si uvědomit, že autoři se neprosadí sami, že potřebují nakladatele s jejich možnostmi propagace a prodeje, aby se jejich práce dostaly ke čtenářům. Nakladatel musí vědět, jaký druh komiksů vydávat, jinak na komiksech zkrachuje.

Kučerovský - Nedostatek cílevědomosti, a tím myslím i sebe.

Němeček - Poplatnost cizím vzorům; neexistence dramaturgie, amatérský přístup ke všem složkám vzniku komiksů: námět, scénář, kresba, barva, tisk, prodej.

Pavlovský - Přílišná inklinace k intelektualismu, neschopnost vyprávět příběh.Prokůpek - Nedostatek zatvrzelosti, neschopnost skutečně se zakousnout.

Přibyl - Asi že nemají na koho navazovat a učí se jen z komiksů, co se jim dostanou do rukou, což je v drtivé většině tuzemská produkce, která je spíše úžeji zaměřená. Také je tu slabé ponětí o tom, jak komiks vlastně funguje a autoři tvoří spíš instinktivně, což se jim vcelku daří, ale když nebudou rozumět tomu, co dělají, budou se hůř rozvíjet.

Sakyk - Nemají možnost publikovat rozsáhlejší komiksy, musí se omezovat na stripy či jedno až dvou stránkové kraťasy.

Stable - To, že neznají dostatečně komiksovou kulturu, ostatní komiksy. To, že jsou mladí, a že jim schází všeobecná kultura, zvědavost. Jejich vlastní chápání komiksu jako média, umění, práce. Nedostatek vůle, ambice a zároveň pokory vůči své práci. Znám několik dvacetiletých autorů, kteří už plánovali svou kariéru a myslí si, že se před nimi nakladatelé budou klanět, přestože ještě nic nevydali.


5 – Domníváte se, že by měl stát podporovat rozvoj tohoto umění, případně jakou formou?

Buchal – ne

Hibi - Bezpochyby. Ono to „deváté umění“ není jen apologetická fráze několika vyšinutých teoretiků – komiks je součástí kultury ne méně než film, hudební alternativa nebo taneční divadlo. Na nějaký komiksový ekvivalent „Fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie“ si asi budeme muset ještě chvíli počkat, ale je fakt, že existují projekty, kterými by se Česká republika v zahraničí chlubit mohla, které glosují naši současnost a jejichž rukopis je v zahraničí neopakovatelný. Tu a tam – záslužně – propagují domácí komiksové aktivity Česká centra, dobrým způsobem podpory by byla i komiksová „injekce“ do knihoven nebo podpora např. vzdělávacích projektů, které by využívaly komiks jako přístupné médium (například Člověk v tísni vydal publikaci Bohouš a Dáša proti chudobě). Ale peníze z nebe nespadnou - je otázkou samotných tvůrců, aby přicházeli s nápady a projekty, a o peníze z grantů se sami ucházeli.

Himmel - Stejně jako jakoukoli jinou kvalitní knihu. Myslím, že český komiks má potenciál podepřít sám sebe a že záleží jen na autorech a nakladatelích, jak s tímto potenciálem naloží.

Kučerovský - Podle mě se to nedá zevšeobecnit na všechny komiksy, ale některé projekty by si určitě podporu zasloužily, otázkou je, jestli od státu nebo z jiných zdrojů.

Němeček – Ne.

Pavlovský - Pokud by podporoval podobné ptákoviny, jako u filmu, tak raději ne.

Prokůpek - Samozřejmě by bylo dobré, kdyby ministerstvo kultury mohlo do komiksu investovat alespoň zlomek toho, co proudí například do divadel. Jako klíčové bych viděl zřízení instituce, která by v ideálním případě plnila roli ústřední komiksové knihovny, badatelského centra a prestižního výstavního prostoru.

Přibyl – Určitá podpora už existuje díky Českým centrům, která už několikrát propagovala český komiks v zahraničí. Hlavně by se autoři a vydavatelé neměli bát žádat o různé granty v rámci svých škol, od různých nadací či místních samospráv.

Sakyk - Pokud podporuje kulturu, neměl by zapomenout ani na komiks. Mohl by například podpořit nějaký komiksový festival.

Stable - NE. Můžu maximálně chápat granty umožňující cestování, setkání, výstavy, které umožňují opravdovou výměnu, pokud se nestanou jako skoro pokaždé zaplacenou dovolenou, ale stavím se proti pomoci pro publikační činnost. Ať je umělecký záměr autora a nakladatele jakýkoliv, musí brát na vědomí možnost prodeje toho, co vydává, jinak to nemá smysl. Nakladatelé, kteří se uspokojují svými pěti sty státem předplacených výtisků, jsou cizopasníci. Navíc to podporuje lenost a úbytek kreativity u autora, který většinou z grantu neudělá nic dobrého, nebo nechutné práce na objednávku.


6 – Čím může být český komiks přínosný v evropském (světovém) komiksu?

Buchal – ničím

Hibi - Pro začátek snad čerstvou krví. Domácí výtvarníci mají originální rukopis, a díky tomu, že si musí svou cestu probojovávat, se na jejich stránkách objevují svěží nápady, které na vyvinutějších komiksových scénách mohou zapadnout, nebo se pod komerčním tlakem vůbec neprojevit. Sekundárně pak možná „lokálními“ zkušenostmi a náměty, návazností na vlastní historii (jako např. Alois Nebel nebo Anna chce skočit) a kulturou (a že o ni zájem je, dokazuje například francouzské album podle Hrabalovy Příliš hlučné samoty).

Himmel - Jako ve všem Češi vždy dokáží přinést něco nového, v komiksu se přímo z jeho podstaty zkratky a nadhledu nabízí nabídnout český humor.

Kučerovský - Tím, čím kterýkoliv jiný "národní" komiks, nic víc, nic míň... Nejsem si jistý, jestli je správné hledat jako odůvodnění českého komiksu jeho přínos...

Němeček - Těžko, komiks je kosmopolitní, ten náš je malý český.

Pavlovský - Nějakým zajímavým kresebným stylem, novým úhlem pohledu... větší drsností...

Prokůpek - Tím, že umožní výrazným domácím talentům, aby se dostatečně rozvinuly.

Přibyl - Tím, že bude sám sebou. Ono není zas až tak těžké prorazit ven, když máte zvládnuté řemeslo, ale problém je zaujmout s českým komiksem. Spousta lidí z bývalé Jugoslávie či Polska dělá pro zahraničí, ale jejich práce je jen kopírování tamních vzorů a nikdo nerozezná jejich původ. Pokud chceme, aby měl český komiks ve světě nějaké jméno, musíme se držet našeho jedinečného kulturního prostředí a našich tradic. Pak je šance na sebe upozornit jinak, než jako francouzský kreslíř se zvláštním jménem nebo jako americký scénárista se jménem, na kterém není vůbec nic zvláštního.

Stable - Už dost toho šovinismu. Nechte to fotbalu. Na příklad se mluvilo na českých webových stránkách o jednom komiksu jen kvůli tomu, že to byl "první český autor" vydaný ve Francii, aniž by se bralo v úvahu, že v tom komiksu nebylo nic českého. No comment... Ale teď, jestli existuje umělecký projev, který se může považovat za český, tak proč ne. Bilý potok je velmi zajímavý, protože jeho příběh opravdu staví na české kultuře, a zároveň je tato kniha podle mě dost „univerzální, aby mohla zajímat cizí čtenáře. Jestli český komiks něco přinese sem, tak už to bude dost dobré.


7 – Jaký je průměrný a jaký rekordní počet prodaných kusů jednoho titulu (alba či časopisu)?

Buchal – a. 1 000 b.2 000

Himmel - Vzhledem k vyšším vstupním nákladům, než je tomu u běžné knihy, a ještě přijatelné ceně pro čtenáře (200 - 250 Kč) je nutné prodat minimálně 1 500 kusů, aby na tom nakladatel neprodělal.O nějakém rekordním počtu si mohu zatím jen zdát.

Němeček - Čtyřlístek 40 000 dvacetkrát ročně. Knihy 200 stran – 10 000 ks.

Pavlovský - Průměrný prodej je kolem 1 500 ks... Rekordní je Garfield, kterého se prodá kolem osmi tisíc.

Přibyl - Žádný z titulů Zkratu nikdy nepřesáhl hranici prodeje 400 kusů.

Stable – Velmi slabý...

8 - Jaké jsou Vaše osobní zkušenosti se sháněním grantů, sponzorů pro Vaši činnost?

Buchal – žádné

Hibi - Prozatím velmi omezené. Pokud vím, jen nemnoho nakladatelů se uchází o granty, ať už z Ministerstva kultury nebo z Evropské unie, a pro sponzory je komiks zatím reklamně nezajímavý, protože má malou čtenářskou skupinu. Ale věříme, že se to dá změnit. Proto vzniklo občanské sdružení SEQENCE o.s. a proto ve spolupráci s Labyrint revue pořádáme KomiksFEST! – protože se domníváme, že hořekování „komiksové scény“ je důsledkem její vlastní neaktivity, a protože chceme vyzkoušet nové cesty komiksové propagace. Zeptejte se znovu za tři roky…

Himmel - Prozatím žádné: poprvé jsme požádali naše Ministerstvo kultury o příspěvek na Jerieho Oidipa. Zatím nemáme odpověď. Uvidíme.

Kučerovský - Překvapivě dobré, hlavně díky iniciativě jednoho našeho kamaráda, který má s granty už nějaké zkušenosti...

Němeček - Žádné zkušenosti nemáme.

Pavlovský - Žádné. Na to nejsme dost nezávislí a vydáváme věci, které mají hlavu a patu, takže na grant nemáme nárok. A bez sponzorů se taky dokážeme obejít.

Prokůpek - Není to sice snadné, ale občas lze sehnat grant i na komiksovou publikaci nebo výstavu.

Přibyl – Můj styl vydávání takové příjmy vylučuje, ale má zase jiné výhody.

Sakyk - Žádné.

Stable - Zadali a dostali jsme grant na překlad a vydání. Dneska lituji toto opatření, jak jsem to vysvětloval výše. A co se týče sponzorů, nechci být sprostý....




Autor:


Autor článku: -LoM-

Související články:


Různé
09.06.2014 Tainted: Láska a divoký sex křičí v šesti rychlovkách
24.10.2012 Simpsonovi Futurama: Simpsorama a Futusonovi útočí na vaše bránice - 100 %
14.04.2008 ŽID FAGIN ANEB ROZPAROVAČ PRAVDY






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

Jaký je rozdíl mezi zákeřným sarkasmem a ironií?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!