. Transponovat určitý příběh z jednoho žánru do druhého nebývá vždy tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Můžeme to pozorovat zejména na filmech, které vznikají především v USA na témata slavných komiksů. Ne vždy se taková transpozice podaří, i když, jak se zdá, se v poslední době počet úspěšných „komiksových filmů“ postupně vyrovnává počtu těch nepodařených. Na druhé straně ovšem neznám komiks nakreslený podle původního celovečerního filmu, který by stál za přečtení.
Transpozice literárních děl do komiksové podoby je ještě ožehavější. Komiksy jsou přece jen po formální stránce vzdálenější psané krásné literatuře než filmovému umění. Pokud literární příběh obsahuje víceméně podrobné popisy jednotlivých postav, jejich oblečení a gestikulace a pokud navíc obsahuje i popis prostředí, má komiksový kreslíř z poloviny vyhráno. Pokud ale v literárním textu takové popisy chybí, musí se řídit tím, co postavy příběhu říkají a jak se chovají, a doufat, že se přitom strefí do představy, jakou si o příslušných hrdinech utvořila většina čtenářů.
Pak je tu také otázka rozsahu, protože komiks bývá co do počtu stran obvykle kratší než jeho literární předloha. Je tedy nutné dialogy krátit (syntetizovat), vypouštět věty bohatě rozvité a z dlouhých diskusí ponechat obvykle jenom to, co je nezbytné pro porozumění danému ději. Někdy bývá bohužel nutné i vypouštět celé dějové úseky a vedlejší dějové motivy, vždy ale tak, aby přepis nevypadal jako okleštěný výcuc či heslovitý konspekt. Na tom, jak se takové „zkrácení“ povede, pak z velké části záleží úspěch celé transpozice.
Podívejme se, jak při tom uspěli tvůrci komiksové podoby humorného fantasy románu Terryho Pratchetta Stráže! Stráže!
Podívejme se, jak při tom uspěli tvůrci komiksové podoby humorného fantasy románu Terryho Pratchetta Stráže! Stráže!
. Jedna z epizod úspěšné série
Román je součástí rozsáhlé série Úžasná Zeměplocha, z níž nakladatelství Talpress dosud vydalo 31 dílů. Příběh Stráže! Stráže! vyšel jako osmý v pořadí.
Ankh-Morpork, hlavní město Zeměplochy, řídí v dané chvíli vcelku úspěšně tolerantní a částečně demokraticky smýšlející Patricij jménem Lord Vetinari. To se nelíbí jeho tajemníkovi, který založí tajnou sektu zvanou „Osvícené bratrstvo ebenové noci“ a zmocní se kouzelné knihy, s jejíž pomocí hodlá přivolat draka. Již první pokus o dračí inkarnaci je úspěšný, i když jen na několik okamžiků, při nichž zahyne zloděj Zeba Diskuta. Tato epizoda je v komiksovém albu prezentována natolik zkratkovitě (snad proto, že tento první drak se objevil opravdu jen na chviličku), že jsem ji pochopil až z textu knížky. Také další pokusy o drakovu inkarnaci jsou úspěšné, drak děsí obyvatele Ankh-Morporku stále víc, a tak nakonec tajemník Lupin Zavoněl vyšle proti drakovi svého vzdáleného příbuzného. Ten draka zdánlivě přemůže a stane se králem. V této chvíli se však tajemníkův plán neblaze zvrtne. Jak Terry Pratchett často ve svých knihách opakuje, není vhodné si příliš zahrávat s magií. Takže jednou inkarnovaný drak se neplánovaně objeví znovu, sežehne krále a stane se krutovládcem Ankh-Morporku. Po několika neúspěšných pokusech se drakovi (přesněji řečeno dračici) nakonec dostane na kobylku docela malý bahenní dráček Radosta Bleskozub Zimotřas IV., zkráceně zvaný Errol.
Román je součástí rozsáhlé série Úžasná Zeměplocha, z níž nakladatelství Talpress dosud vydalo 31 dílů. Příběh Stráže! Stráže! vyšel jako osmý v pořadí.
Ankh-Morpork, hlavní město Zeměplochy, řídí v dané chvíli vcelku úspěšně tolerantní a částečně demokraticky smýšlející Patricij jménem Lord Vetinari. To se nelíbí jeho tajemníkovi, který založí tajnou sektu zvanou „Osvícené bratrstvo ebenové noci“ a zmocní se kouzelné knihy, s jejíž pomocí hodlá přivolat draka. Již první pokus o dračí inkarnaci je úspěšný, i když jen na několik okamžiků, při nichž zahyne zloděj Zeba Diskuta. Tato epizoda je v komiksovém albu prezentována natolik zkratkovitě (snad proto, že tento první drak se objevil opravdu jen na chviličku), že jsem ji pochopil až z textu knížky. Také další pokusy o drakovu inkarnaci jsou úspěšné, drak děsí obyvatele Ankh-Morporku stále víc, a tak nakonec tajemník Lupin Zavoněl vyšle proti drakovi svého vzdáleného příbuzného. Ten draka zdánlivě přemůže a stane se králem. V této chvíli se však tajemníkův plán neblaze zvrtne. Jak Terry Pratchett často ve svých knihách opakuje, není vhodné si příliš zahrávat s magií. Takže jednou inkarnovaný drak se neplánovaně objeví znovu, sežehne krále a stane se krutovládcem Ankh-Morporku. Po několika neúspěšných pokusech se drakovi (přesněji řečeno dračici) nakonec dostane na kobylku docela malý bahenní dráček Radosta Bleskozub Zimotřas IV., zkráceně zvaný Errol.
Komiksová transpozice
Komiksová transpozice tohoto příběhu vypouští několik málo vedlejších a málo podstatných motivů a zachovává většinu peripetií i většinu humorných dialogů. Jenže:
Kreslíř Graham Higgins čtenářům servíruje svérázné grafické pojetí tohoto humorného příběhu. Své postavy nejenže deformuje (jak tomu obvykle bývá u zábavných a veselých příběhů), ale dělá z nich přímo karikatury. Zachází přitom na můj vkus příliš daleko, své karikující pojetí přehání a z příběhu se náhle klube ostrá satira. Ani kladní hrdinové (snad s výjimkou desátníka-čekatele Karotky) nejsou ušetřeni přehnaně karikujících šklebů; jejich přemrštěná expresivita dokáže odradit i toho nejshovívavějšího čtenáře. A co teprve postavy záporné! Ty jsou ďábelsky deformované, odporné a veskrze fujtajblové! Nadlehčený a hravý humor knižní předlohy tak mizí a je nahrazen nepohlednou groteskou.
Pozorný a zasvěcený čtenář objeví v komiksu jistě všechny podstatné dějové momenty. Komiks však selhává v otázce rytmu. Některé pasáže – zejména ty, kde si postavy příběhu vyměňují osobní a osobité postřehy - jsou neúměrně dlouhé; jiné – zejména akční momenty – jsou podivně zkratkovité. Navíc jsem měl z několika obrázků dojem, že kreslíř není schopen pořádně nakreslit „rozmach, nápřah a úder“. Musím se však přiznat, že jsem děj plně pochopil až po přečtení knižní předlohy. Ale možná, že v tom hraje roli i můj pokročilý věk. Nicméně: seržant Tračník je nazván jménem teprve tehdy, když se na něj ptá kapitán Elánius po probuzení u lady Berankinové. Při prvním čtení jsem se skutečně domníval, že se kapitán ptá, v jakém stavu jsou jeho vnitřní orgány.
Komiksová transpozice tohoto příběhu vypouští několik málo vedlejších a málo podstatných motivů a zachovává většinu peripetií i většinu humorných dialogů. Jenže:
Kreslíř Graham Higgins čtenářům servíruje svérázné grafické pojetí tohoto humorného příběhu. Své postavy nejenže deformuje (jak tomu obvykle bývá u zábavných a veselých příběhů), ale dělá z nich přímo karikatury. Zachází přitom na můj vkus příliš daleko, své karikující pojetí přehání a z příběhu se náhle klube ostrá satira. Ani kladní hrdinové (snad s výjimkou desátníka-čekatele Karotky) nejsou ušetřeni přehnaně karikujících šklebů; jejich přemrštěná expresivita dokáže odradit i toho nejshovívavějšího čtenáře. A co teprve postavy záporné! Ty jsou ďábelsky deformované, odporné a veskrze fujtajblové! Nadlehčený a hravý humor knižní předlohy tak mizí a je nahrazen nepohlednou groteskou.
Pozorný a zasvěcený čtenář objeví v komiksu jistě všechny podstatné dějové momenty. Komiks však selhává v otázce rytmu. Některé pasáže – zejména ty, kde si postavy příběhu vyměňují osobní a osobité postřehy - jsou neúměrně dlouhé; jiné – zejména akční momenty – jsou podivně zkratkovité. Navíc jsem měl z několika obrázků dojem, že kreslíř není schopen pořádně nakreslit „rozmach, nápřah a úder“. Musím se však přiznat, že jsem děj plně pochopil až po přečtení knižní předlohy. Ale možná, že v tom hraje roli i můj pokročilý věk. Nicméně: seržant Tračník je nazván jménem teprve tehdy, když se na něj ptá kapitán Elánius po probuzení u lady Berankinové. Při prvním čtení jsem se skutečně domníval, že se kapitán ptá, v jakém stavu jsou jeho vnitřní orgány.
. Umouněný Ankh-Morpork
Ani po barevné stránce mě komiks příliš nenadchl. Přemíra černé barvy a šedých polotónů působí dojmem, že původně černobílý komiks byl dodatečně kolorován. Celkový dojem není nijak veselý; při četbě příběhu jsem měl dokonce nutkavé představy, že jsou všichni nedostatečně umytí, či dokonce špinaví. Z příslušné knížky jsem ale zjistil, že to není na závadu, neboť samotný Terry Pratchett charakterizuje Ankh-Morpork jako „nejšpinavější město světa“. Na několika místech (velice rád bych upřesnil kde, jenže stránky nejsou číslovány!) je černé barvy dokonce tolik, že již nelze rozeznat, co se na obrázku vůbec odehrává.
Ani po barevné stránce mě komiks příliš nenadchl. Přemíra černé barvy a šedých polotónů působí dojmem, že původně černobílý komiks byl dodatečně kolorován. Celkový dojem není nijak veselý; při četbě příběhu jsem měl dokonce nutkavé představy, že jsou všichni nedostatečně umytí, či dokonce špinaví. Z příslušné knížky jsem ale zjistil, že to není na závadu, neboť samotný Terry Pratchett charakterizuje Ankh-Morpork jako „nejšpinavější město světa“. Na několika místech (velice rád bych upřesnil kde, jenže stránky nejsou číslovány!) je černé barvy dokonce tolik, že již nelze rozeznat, co se na obrázku vůbec odehrává.
Stráže! Stráže! jsou jednou ze čtyř grafických novel, do kterých byly transponovány romány o Úžasné Zeměploše. Kromě ní vyšly v USA ve formě komiksů ještě příběhy Barva kouzel, Lehké fantastično a Mort (do komiksové podoby upraveno i českým autorem).
