. Ronin je prvním dílem série, a proto považuji za vhodné začít úplně od začátku. Znamená to ovšem také, že věrní čtenáři Komiks.cz a fanoušci Usagiho se mnohé informace dočtou poněkolikáté – prosím je proto o prominutí, u tak významného díla je třeba odolat pokušení a nespěchat. I proto je celý článek rozdělený na dva, z nichž první (kratší) je klasickou recenzí, a druhý se zabývá vlivy, které vznik a podobu série Usagi Yojimbo ovlivnily, specifiky kresby, jejím prostředím a konečně autorem.
Český Ronin
Překlad jakéhokoliv chambara (krátký úvod do chambary najdete v druhé části článku) titulu je těžký. Je totiž otázkou, nakolik bylo záměrem autora držet se archaické, epické řeči postav, a nakolik jde o vrozenou povahu japonských textů, případně scénáře z osmdesátých let. Navíc scénář často „ulítává“ do méně formálních dialogů, o to těžší je pak rozlišit, kdy jde o epičnost účelovou a kdy jazykovou, u které by se slušelo ji do češtiny trochu „učesat“. Naštěstí se u Ronina podařilo jakous takous hranici obou přístupů nalézt, přesto některé zoufalé výkřiky v boji vyznívají jako suché deklamace na divadelní scéně (opět nelze zcela přičítat českému překladateli).
Překlad jakéhokoliv chambara (krátký úvod do chambary najdete v druhé části článku) titulu je těžký. Je totiž otázkou, nakolik bylo záměrem autora držet se archaické, epické řeči postav, a nakolik jde o vrozenou povahu japonských textů, případně scénáře z osmdesátých let. Navíc scénář často „ulítává“ do méně formálních dialogů, o to těžší je pak rozlišit, kdy jde o epičnost účelovou a kdy jazykovou, u které by se slušelo ji do češtiny trochu „učesat“. Naštěstí se u Ronina podařilo jakous takous hranici obou přístupů nalézt, přesto některé zoufalé výkřiky v boji vyznívají jako suché deklamace na divadelní scéně (opět nelze zcela přičítat českému překladateli).
Skvělou práci tým Crwe odvedl na citoslovcích a přepisech zvukových efektů. Komiks se samými „hek“, „šplouch“, „svist“ a podobně jen hemží, často v překvapivě malých fontech, se kterými by si jistě leckterý jiný vydavatel hlavu nelámal. O to více mě zamrzelo suché a nepřeložené (ačkoliv nejspíše osamocené) „pounce, pounce“ na straně 47, kde se postava Tomoe Ame stará o svou katanu a nanáší na ni specifickým způsobem prášek.
Letteringu není co vytknout, snad jen že v kombinaci s často nedůraznými výkřiky (viz výše mou výtku k deklamačnímu překladu) působí ztučnění některých částí textů méně výrazně, než by mělo.
Těší mě skvěle zvládnutý text na zadní straně obálky i celkové příjemné zpracování díla včetně ceny, typ lepené vazby a povedené asijsko-agresivní nadpisy kapitol/povídek.
Těší mě skvěle zvládnutý text na zadní straně obálky i celkové příjemné zpracování díla včetně ceny, typ lepené vazby a povedené asijsko-agresivní nadpisy kapitol/povídek.
. Adachigahara, zrození poutníka a hrdiny
Ronin, první příběh o Usagim, začíná v zimě, nedaleko dějiště bitvy u Adachigahary, kde Miyamoto Usagi selhal jakožto yojimbo (ochránce) svého pána Mifuneho. Zradou jednoho z leníků byl Mifune poražen a zabit. Usagi mu musel useknout hlavu a zakopat ji na bezpečném místě, aby nemohla být unesena a zohavena nepřítelem... Mifuneho protivníkem byl krutý a všehoschopný, mocichtivý lord Hikiji, k jehož jménu se skrze jednotlivé samostatné příběhy v této knize znovu a znovu vracíme, čímž autor napovídá podstatu konfliktů, které mají teprve přijít.
Ronin, první příběh o Usagim, začíná v zimě, nedaleko dějiště bitvy u Adachigahary, kde Miyamoto Usagi selhal jakožto yojimbo (ochránce) svého pána Mifuneho. Zradou jednoho z leníků byl Mifune poražen a zabit. Usagi mu musel useknout hlavu a zakopat ji na bezpečném místě, aby nemohla být unesena a zohavena nepřítelem... Mifuneho protivníkem byl krutý a všehoschopný, mocichtivý lord Hikiji, k jehož jménu se skrze jednotlivé samostatné příběhy v této knize znovu a znovu vracíme, čímž autor napovídá podstatu konfliktů, které mají teprve přijít.
Usagi prožívá teprve své první měsíce jako ronin, samuraj bez pána. Nejdříve navštěvuje místo porážky svého pána, poté svou rodnou vesnici a hrob svého otce a v první knize jej opouštíme na cestě za dalšími dobrodružstvími.
Cestou z bojiště do rodné vsi potkává několik dalších postav, většinou při odpočinku nebo přímo na cestě. Připlete se tak do cesty zabijácké a nenasytné kočkodlačici, doprovodí až k šogunově dvoru mladého lorda sousedního klanu, dvakrát se dá s hořkostí najmout jako ochránce lovce lidí Gena, umravní zástup opilců a hrubiánů neznalých cti, seznámí se se samurajskou dívkou, střetne se hned se dvěma rody nindžů i slepým masérem (živoucí pohromou Zato-Inem) a v rodné vsi zavzpomíná nejen na otce, ale i dětské lásky a hry. Během těchto činů se neubrání pozornosti zákeřných Hikijiho rádců, kteří již teď spřádají plány, jak tohoto samuraje – pozůstatek starých dob – využít pro své vlastní cíle.
Ušatý samuraj se však ukáže být ve svých zásadách pevnějším a v boji houževnatějším, než by kdokoliv z nich předpokládal... Tak začíná jedna z vrcholných komiksových ság naší doby, a všechny milovníky samurajských eposů i chytrých akčních příběhů s trochou romantiky zvu k jejímu prožití.
