Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

OSTROV POKLADŮ ANEB ZREDUKOVANÁ KLASIKA

27.11.2007, autor: Ivo Fencl

Právě vydaný dobrodružný titul Ostrov pokladů není skutečný komiks, nýbrž ilustrované vyprávění, i když naštěstí nezůstává jenom u textu ležícího mimo obrázky, ale dojde i na bubliny. Takové vyprávění, k jakým nás kdysi u nás ve střední Evropě přímo nutili.




Od roku 1881, kdy Robert Louis Balfour Stevenson (1850-1894) napsal a poprvé na pokračování uveřejnil dnes už klasický román Ostrov pokladů, uplynulo již skoro sto třicet let. Nejenom jako komiks se příběh vyprávěný mladým Jimem Hawkinsem objevil od těch časů už vícekrát, a to i v češtině. Obrázkovému příběhu se značně blíží už cyklus psaný kdysi Jaromírem Kinclem a skvěle črtaný Gustavem Krumem uveřejňovaný v šedesátých letech na pokračování ve vojenském časopise Zápisník. Knižní verze o rozsahu 104 stran a nákladu 25 000 výtisků spatřila světlo světa roku 1970 díky nakladatelství Olympia. K dalšímu zveřejnění došlo až poměrně nedávno, a to v rámci známého vázaného souboru Krumových prací.
Roku 1991 se na českém trhu objevil i první skutečný komiks podle Stevensonova románu, jehož scenáristou byl Španěl Carlos R. Soria a jehož kresby dodal slavný Erben von José Luis „Chiqui“ de la Fuente. Tato vázaná publikace je na rozdíl od oné předchozí barevná, má 48 stran a ze španělštiny ji do češtiny přeložil Kamil Pecka v rámci „Velkých děl světové literatury pro děti“ (ještě také Aladdín, Alenka v říši divů, Cesta do středu Země, Cesta kolem světa za osmdesát dní a Gulliver, načež vzal projekt za své). Originál tohoto Fuentova Ostrova pokladů přitom nese copyright 1984.
V letech 1996-1998 se ujali nesmrtelného příběhu také další naši tvůrci L. a J. Štěpánkovi a ozvláštnili jím stránky časopisu ABC mladých techniků a přírodovědců.

Ostrov pokladů, obálka.Deset let nato dává Garamond na trh ve vázané podobě i další z verzí, která v tiráži nese údaj „Brighton, 2006“ a jejíchž 48 stran přeložila z anglického originálu (Treasure Island) Jana Štěpánková. Nemáme přitom co do činění pouze s vlastním obrázkovým příběhem, nýbrž i s několika dalšími, krátkými statěmi za jeho koncem. Kromě nich je celek uvozen stránkou, na níž jsou nám formou jednotlivých bust představeny všechny jednající postavy, což obnáší vedle Hawkinse i tyto malebné položky: „Starý námořní kuchař“ Dlouhán John Silver, doktor Livesey, kapitán lodi Hispaniola Amolety a její druhý velitel pan Arrow, „starý námořní kapitán“ Billy Bones, Benn Gunn, „zámožná pán“ Trelawney, piráti Blind Pew (u nás všeobecně známý spíš jako Lavička anebo slepá Kostelní lavice) a Black Dog (alias Černý pes), hajný Tom Redruth (který, jak víme, v budoucích bojích padne), kormidelník Israel Hands a ještě sedm dalších „členů posádky“, ke kterým náleží Tom Morgan, Job Anderson, Abraham Gray, Dick Johnson, George Merry, John Hunter a jistý O´Brien. Tvůrci k tomu všemu na úvod neopomněli převzít (a za to je chvalme) ani Stevensonovo věnování jeho nevlastnímu synovi: “Panu S. L. O., americkému gentlemanovi, podle jehož klasického vkusu bylo vytvořeno následující vyprávění, které je mu nyní, na oplátku za nesčetné hodiny radosti a s nejvroucnějšími pozdravy věnováno jeho milujícím přítelem, autorem.“ Nato vzali román a rozsekali původní text na pouhých 17 kapitolek, které jsou – s výjimkou té první o jediné straně – dvoustránkové a celkem zabírají pouhých 33 stran komiksu. Na závěrečných osmi stranách následuje hned šest dalších textových příloh, a to o autorovi, o pozadí příběhu, názory (tj. na knihu Ostrov pokladů) kdysi a dnes, časová osa světových událostí během Stevensonova života a taktéž velestrohé pojednání o zpracování knihy (ale i pirátské tematiky) ve filmech a televizi. A konečně najdeme před samým koncem i výběr ze Stevensonovy bibliografie totálně nepřesně nazvaný Romány.

Zbytečné chybičky
Bohužel, podobnými nepřesnostmi se závěrečné přílohy jen hemží, což je ještě doraženo místy až školáckým překladem. Kapitola Jeviště, plátno – a loutky je pak přímo výsměchem inteligenci průměrného dětského čtenáře. Ano, chápu, bylo málo místa, ale zužitkovat jednu a půl stránky tak barbarským způsobem, to skutečně volá až do nebes. Copak o to, fotografii Johnny Deepa, tu ještě odpouštím – co úlitbu aktualizaci, ale proč je na jediném zbývajícím snímku právě Erroll Flynn ve filmové verzi (z roku 1935) Sabatiniho románu o kapitánu Bloodovi, zůstává skutečnou záhadou. V textu kolem se pohybujeme jakýmisi obrovskými, ale především zcela náhodně zacílenými skoky. Připomenuty jsou ještě mj. filmy (1934, 1950 a 1989), přičemž právě ten poslední s Charltonem Hestonem a Christopherem Lee je označen jako nejúspěšnější. Ale to už čteme o „komixových“ (sic) a animovaných podobách románu, o muzikálu i jeho „zvířecích“ verzích (nejenom Muppet Treasure Island z roku 1996). To jistě všechno „jde“, je však už smutnější, že mezi „kosmickými verzemi“ knihy je sice zmíněn Disneyho snímek z roku 2002 i televizní film s Anthony Quinnem z roku 1987, ale už docela opomenuta je (u nás roku 1985 uvedená) Planeta pokladů. Následující texty už vyloženě připomínají expres míchající na pouhých pár řádcích Petra Pana, už zmíněného kapitána Blooda, Ransomeho román Vlaštovky a Amazonky z roku 1930 (proč zrovna ten, proč ne třeba i Zamrzlou loď kapitána Flinta?), ba dokonce i „dospěláckého“ Pána much (1959)… k tomu – „samozřejmě“ – i onen módní „Deepův“ film Piráti z Karibiku. A Stevensonova sbírka básní Dětská zahrada veršů je označena (a to na téže stránce) jako román. Ne, k tomu už opravdu netřeba žádných komentářů.
Těžko k pochopení je i jaký smysl má „osa světových událostí“ přiložená ke zcela redukovanému Stevensonovu životopisu. Dovíme se tady, kdy byl vynalezen dynamit, kdy Bellův telefon a kdy fotoaparát, kdy postavili ve Francii Eiffelku a kdy se začal kopat Suezský průplav, zvíme i mnohé detaily o válce Severu proti Jihu (proč asi?), o Krymské válce atd. Dobře, proč ne, jenže faktů z vlastního tvůrcova života je mezi tím roztroušeno pohříchu pramálo. Proboha, proč? Já osobně bych jim třeba vždycky dal přednost i před zdánlivě konsekventní informací, že roku 1851 napsal Melville Bílou velrybu.
Rovněž další kapitolka - o názorech na román v průběhu věků - je až tristně zjednodušující. Můžeme si sice hned vedle prohlédnout původní, samotným „Lou“ Stevensonem nakreslenou mapu ostrova, ale u charakteristik jeho knihy nejsou uváděni jejich původci, což je poněkud zavádějící. Takže zvíme, že když román vyšel poprvé knižně (1883), psalo se „Skvělá představivost! Skvělé postavy!“ a v letech 1914-1950 už se prý psalo (kde?) jen „Dětinské. Podivínské. Staromódní. Prázdné.“

Ostrov pokladů, ukázka.Co z románu při převodu do komiksové verze scenáristka Fiona Macdonaldová vystříhala? Začátek naštěstí moc ne, ten se neodváží obvykle měnit nikdo. Ona posloupnost Bill Bones, Černý pes, slepec, ta pokaždé zůstává… Ani poté toho vlastně moc nechybí, i když to bývá často dořečeno právě až v odstavečcích pod obrázky, a spíš než k redukcím dochází ke změnám a (zbytečným) doplňkům, jako když se Jim Hawkins na ostrově kdo ví proč setká s chřestýšem. Nebo když Silver nehodí po své budoucí oběti berlou, nýbrž větví, přičemž ale na obrázku ho vidíme útočit dýkou. Dost zredukovány jsou pochopitelně také boje na moři i ostrově, vlastně jen do několika obrázků na stránkách 27 až 29. O něco lépe je podáno Jimovo „Dobrodružství na moři“. Zde ostatně šlo redukovat i větším právem, protože sám Stevenson tady má nesporné „kousíčky“ vaty, byť umně, mistrně a velmi „nenápadně“ vepsané. O zbytku příběhu už je zbytečné se zmiňovat, protože čím blíže ke konci, tím jako by se spád urychloval, nicméně vcelku se dá práce paní Macdonaldové obdivovat. Na vymezeném prostoru (zřejmě striktně?) pohřbila totiž jen máloco podstatného.
Pokud bych tedy měl celkově hodnotit, vezmu tuto „její“ knihu na milost a dokonce ji doporučím dětem ke čtení (i synovi, který ji dostane k Vánocům).
A úplně na závěr ještě názvy jednotlivých kapitol: Cizinec v hostinci, Admirál Benbow, Námořní truhla Billyho Bonese, Zakopaný poklad, Dlouhán John Silver, Dobrodružství začíná, Plavba na širé moře, Vzpoura!, Ostrov pokladů, Ben Gunn, Bezpečný úkryt, Zapřisáhlí nepřátelé, Jimovo dobrodružství na moři, Smrtelné nebezpečí, Nepřátelský tábor, Tajemství kostry a Domů.




Autor:


Autor článku: Ivo Fencl

Detaily o komiksu:

Titul: Ostrov pokladů
Scénář: Fiona Macdonaldová
Kresba: Penko Gelev
Žánr: Dobrodružné a westerny (CZ).
Rok vydání: 2007
Počet stran: 48
Formát: 175 x 265
Vydavatel: Garamond
Země vydání: Česká Republika
Země původu: Velká Británie
Související články:


Různé
09.06.2014 Tainted: Láska a divoký sex křičí v šesti rychlovkách
24.10.2012 Simpsonovi Futurama: Simpsorama a Futusonovi útočí na vaše bránice - 100 %
14.04.2008 ŽID FAGIN ANEB ROZPAROVAČ PRAVDY






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!