Hlavně mladí čtenáři, kteří nemají zájem o obsáhlé knížky, ale na druhou stranu jsou ochotni přelouskat alespoň nějaký ten komiks, by to měli, a mohli, udělat. Vězte, že nejenom svalnatý Lobo a nebo černý Batman jsou hrdinové a klaďasi. I obyčejný chlapec vyrůstající jako sirotek ve strašlivých poměrech v zavšiveném chudobinci si získá vaše sympatie a náklonnost!
. Vše "stvořil" spisovatel Charles Dickens, který napsal Olivera Twista ve 30. letech 19. století. Tento nejvýraznější představitel anglického kritického realismu prožil ve svých dvanácti letech nesmírně tvrdou dřinu v továrně na leštidla, kde poznal utrpení chudáků a pohrdání bohatými lidmi. Tyto trpké zkušenosti později využil ve svých románech, v nichž otevřeně píše o bídě, nemocech, hladu, vraždách a zlodějnách jak v ubohých čtvrtích Londýna, tak vzdálených místech, kde žila například střední vrstva. Jeho sarkasmus, ironický humor, soucit a nadhled je i v dnešní době milován a obdivován a proto je znova a znova vydáván a čten na celém šišatém světě. Mezi jeho nejpopulárnější díla patří Kronika Pickwickova clubu nebo David Copperfield (což se konec konců na konci knihy také dočtete).
Malam a Gelev
Toho si byl vědom i bulharský ilustrátor Penko Gelev a Angličan John Malam, který román Oliver Twist "převedl" do (ilustrovaného) vyprávění, kteréžto do češtiny přeložil Lukáš Houdek. Pohotově ho vydalo nakladatelství Garamond, jež si celý náklad nechalo vytisknout v zemi nám zaslíbené, v rudé Číně. (Proč tam a proč ne u nás, to jest hádanka na dlouhé zimní večery :-)).
John Malam, narozený roku 1957 ve městě Wolverhampton (Anglie), je především autorem dětských naučných a informačních knih, jehož velikou láskou kromě literatury je archeologie a historie (Dinosaurs and Other Prehistoric Animals, On the Farm, Titanic: Shipwrecks and Sunken Treasure, Jason and the Argonauts atd.). Penko Gelev, narozený v roce 1968 ve městě Assenovgrad (Bulharsko), je, kromě herectví a návrhářství filmových triků, především nezávislým ilustrátorem a komiksovým umělcem (Moby Dick, Dracula, Treasure Island, popřípadě The Hunchback of Notre Dame).
Příběh začíná tím, že matka právě narozeného Olivera umírá a ten je dán do chudobince. Po devíti letech je pak přeřazen do vyššího dětského oddělení, kde se mají všichni ti mrňousové tak dobře, že jim z hladu rostou vodnatá bříška. Když už je hlad zcela nesnesitelný, tak část chlapců vyšle Olivera za strupatým vychovatelem s prosbou, zdali by mu nemohl přidat malou misku řídké ovesné kaše. Ten však vyvalí své dvě vodnaté oči a málem dostane infarkt z toho, že si někdo vůbec dovolil říci o přídavek. Odtáhne tedy provinilce před nižšího úředníka, vyžraného pana Bumbla, který taktéž dostane pomalu zástavu srdce. Utíká na výbor, kde další vyžraní pánové usoudí, že byl spáchán ten nejhorší ohavný zločin, a že jej musí důkladně a jednou pro vždy eliminovat. Takže místo přídavku se malý hříšník ocitne pod zámkem, kde očekává věci příští. Jeho jediným proviněním se přitom stalo to, že jeho maminka umřela při porodu. Co však začíná špatně, může také skončit dobře…
. Dickens komiksový
A jak se tvůrcům podařilo převyprávění klasického románu do komiksové podoby? Můžeme být na rozpacích… Je otázka, jestli je vůbec kdy možné převést Dickensův ironický nadhled, procítěnost s hlavním hrdinou a dramatické zápletky do komiksové knihy, ale dá se říct, že se jim to povedlo asi tak na 75 procent. Při hodnocení vás napadnou slova jako strohost či vlažnost postav. Nepocítíte žádnou velikou lítost, když se ubližuje chudáčkovi Oliverovi a ani někomu jinému. Mně například ukáply do klína pouze dvě slané slzy, když jedna z důležitých postav příběhu, dívka Nancy, umře zbytečnou a hroznou smrtí. Taktéž hlavní záporná postava, Žid Fagin, vůdce zlodějské bandy, je nakreslen a popsán tak přesně, jako neškodný herec Martin Stropnický, který by ani kuřeti neublížil, ale starou slepici by "majznul hnedle".
Kdo však knihu nečetl a "nějakého Dickensona" nezná ani podle názvu, tak pro něj "komiks" může být velikým přínosem do jeho celkových kulturních znalostí a rozhledů. Pro mládež pubertálního věku (i mladší) zcela určitě. Osobně bych to celé zkombinoval se současně vydávaným kusem od Roberta Louise Stevensona s názvem Ostrov Pokladů, který taktéž nakreslil Penko Gelev a napsala Fiona Macdonaldová.
Oliver Twist je tu nyní pro Vás a stojí za to si jej, i přes uvedené drobné výtky, koupit. Přesně jak zpívá Chubby Checker ve své písni: "Come on let's twist again, like we did last summer! Yeaaah, let's twist again, like we did last year!“
. Vše "stvořil" spisovatel Charles Dickens, který napsal Olivera Twista ve 30. letech 19. století. Tento nejvýraznější představitel anglického kritického realismu prožil ve svých dvanácti letech nesmírně tvrdou dřinu v továrně na leštidla, kde poznal utrpení chudáků a pohrdání bohatými lidmi. Tyto trpké zkušenosti později využil ve svých románech, v nichž otevřeně píše o bídě, nemocech, hladu, vraždách a zlodějnách jak v ubohých čtvrtích Londýna, tak vzdálených místech, kde žila například střední vrstva. Jeho sarkasmus, ironický humor, soucit a nadhled je i v dnešní době milován a obdivován a proto je znova a znova vydáván a čten na celém šišatém světě. Mezi jeho nejpopulárnější díla patří Kronika Pickwickova clubu nebo David Copperfield (což se konec konců na konci knihy také dočtete).
Malam a Gelev
Toho si byl vědom i bulharský ilustrátor Penko Gelev a Angličan John Malam, který román Oliver Twist "převedl" do (ilustrovaného) vyprávění, kteréžto do češtiny přeložil Lukáš Houdek. Pohotově ho vydalo nakladatelství Garamond, jež si celý náklad nechalo vytisknout v zemi nám zaslíbené, v rudé Číně. (Proč tam a proč ne u nás, to jest hádanka na dlouhé zimní večery :-)).
John Malam, narozený roku 1957 ve městě Wolverhampton (Anglie), je především autorem dětských naučných a informačních knih, jehož velikou láskou kromě literatury je archeologie a historie (Dinosaurs and Other Prehistoric Animals, On the Farm, Titanic: Shipwrecks and Sunken Treasure, Jason and the Argonauts atd.). Penko Gelev, narozený v roce 1968 ve městě Assenovgrad (Bulharsko), je, kromě herectví a návrhářství filmových triků, především nezávislým ilustrátorem a komiksovým umělcem (Moby Dick, Dracula, Treasure Island, popřípadě The Hunchback of Notre Dame).
Příběh začíná tím, že matka právě narozeného Olivera umírá a ten je dán do chudobince. Po devíti letech je pak přeřazen do vyššího dětského oddělení, kde se mají všichni ti mrňousové tak dobře, že jim z hladu rostou vodnatá bříška. Když už je hlad zcela nesnesitelný, tak část chlapců vyšle Olivera za strupatým vychovatelem s prosbou, zdali by mu nemohl přidat malou misku řídké ovesné kaše. Ten však vyvalí své dvě vodnaté oči a málem dostane infarkt z toho, že si někdo vůbec dovolil říci o přídavek. Odtáhne tedy provinilce před nižšího úředníka, vyžraného pana Bumbla, který taktéž dostane pomalu zástavu srdce. Utíká na výbor, kde další vyžraní pánové usoudí, že byl spáchán ten nejhorší ohavný zločin, a že jej musí důkladně a jednou pro vždy eliminovat. Takže místo přídavku se malý hříšník ocitne pod zámkem, kde očekává věci příští. Jeho jediným proviněním se přitom stalo to, že jeho maminka umřela při porodu. Co však začíná špatně, může také skončit dobře…
. Dickens komiksový
A jak se tvůrcům podařilo převyprávění klasického románu do komiksové podoby? Můžeme být na rozpacích… Je otázka, jestli je vůbec kdy možné převést Dickensův ironický nadhled, procítěnost s hlavním hrdinou a dramatické zápletky do komiksové knihy, ale dá se říct, že se jim to povedlo asi tak na 75 procent. Při hodnocení vás napadnou slova jako strohost či vlažnost postav. Nepocítíte žádnou velikou lítost, když se ubližuje chudáčkovi Oliverovi a ani někomu jinému. Mně například ukáply do klína pouze dvě slané slzy, když jedna z důležitých postav příběhu, dívka Nancy, umře zbytečnou a hroznou smrtí. Taktéž hlavní záporná postava, Žid Fagin, vůdce zlodějské bandy, je nakreslen a popsán tak přesně, jako neškodný herec Martin Stropnický, který by ani kuřeti neublížil, ale starou slepici by "majznul hnedle".
Kdo však knihu nečetl a "nějakého Dickensona" nezná ani podle názvu, tak pro něj "komiks" může být velikým přínosem do jeho celkových kulturních znalostí a rozhledů. Pro mládež pubertálního věku (i mladší) zcela určitě. Osobně bych to celé zkombinoval se současně vydávaným kusem od Roberta Louise Stevensona s názvem Ostrov Pokladů, který taktéž nakreslil Penko Gelev a napsala Fiona Macdonaldová.
Oliver Twist je tu nyní pro Vás a stojí za to si jej, i přes uvedené drobné výtky, koupit. Přesně jak zpívá Chubby Checker ve své písni: "Come on let's twist again, like we did last summer! Yeaaah, let's twist again, like we did last year!“
