Epizody Hádanka, Ostrov vzpomínek a Přeludy jsou převzaty z čísel 56 (listopad 2005), 57 (prosinec 2005) a 58 (leden 2006) italského měsíčníku W.i.t.c.h. Scénáře k těmto epizodám napsali Bruno Enna, Teresa Radice a Silvia Gianatti, komiksy kreslili Alessia Martusciello, Davide Baldoni a Daniela Vetro, a inkerovaly je Santa Zangari, Roberta Zanotta a Marina Baggio.
Výprava na Ostrov Mořských panen
Na správnou stopu uvede naše hrdinky profesor Collins, snoubenec a nastávající manžel Williny (rozvedené) matky. Ukáže se, že první symbol se nachází kdesi na Ostrovu Mořských panen, který se před mnoha lety potopil do moře i s majákem a který je dodnes opředený mnoha pověstmi. Čarodějky využijí volný pátek a na ostrov se vypraví. Hledání symbolu Vody není nijak jednoduché, protože strašlivý Strážce posílá na pětici odvážných dívek jednu iluzi za druhou. Nakonec ale rekovná Irma ponoří ruku do netvorova oka („Fuj! Fuj! To je hnusný!“) a vyloví odtud hledaný kámen. Jde ovšem jen o první úkol. Ale druhý se již chystá, neboť kniha znovu promluví, řka: „Pulzuje v jícnu Země. A očekává vás s vyceněnými žhavými tesáky“. Brr. Máme se na co těšit!
Rozhádaný tým?
Čarodějky WITCH tvoří (většinou) dobře fungující a nezištně spolupracující tým pouze v případě, kdy probudí své nadpřirozené schopnosti a vydají se na dobrodružnou, a obvykle i nebezpečnou výpravu. V tom okamžiku jim narostou rozkošná křidélka, dívčí tělíčka zahalí odvážně střižené halenky a zelenomodře pruhované kalhoty a z obyčejných děvčat se stanou skutečné čarodějky, které plně využívají svých magických darů.
Jinak je tomu v obyčejném životě. V něm se projevuje různorodost povah a životních osudů hrdinek seriálu. Nejenom, že volba jejich etnické příslušnosti je politicky korektní (Taranee má černošské rysy a Hay Lin připomíná Japonku), ale každá z děvčat má jiného koníčka, výrazně odlišné rodinné zázemí, a zejména jinou povahu. Škála jejích povah jde od pasivní Hay Lin po energickou Will Vandomovou, od smířlivé Cornélie po prostořekou Irmu Lairovou. A tak jsme při líčení všedních osudů našich hrdinek svědky občasných hádek, nevraživostí, krátkodobě propukajících přátelství, nedorozumění i vzájemné pomoci. To vše, jak už jsme řekli, však obvykle mizí, když se dívky promění v čarodějky.
Italská manga
Komiks vymysleli a provozují italští autoři. Při práci na komiksu se však snaží do určité míry napodobovat (dosud) módní styl japonských mang: používají přehnaně výrazných obličejových grimas, sympatickým postavám přikreslují obrovské oči a zobrazují je často s dokořán otevřenými ústy, vzrušující záběry doprovázejí paprsky ve tvaru (většinou) rovnoběžných úseček a na některých místech děj až neúnosně natahují. Redundance bývá někdy obtížně akceptovatelná a nesnesitelné bývají občas i hrůzné hlášky typu „Znovu nám musela zkřížit cestu tajemná kniha!“ (poslední strana komiksu v čísle 14/07), „Nic už nás nemůže zastavit!“ (strana 35 v čísle 15/07) nebo „Myslíš, že je Matt v pohodě?“ „Hm…“ (strana 36 tamtéž). Trefně je naopak podle mého názoru vystižena psychologie i chování deseti až dvanáctiletých děvčat, tedy potencionálních čtenářek série.
Výprava na Ostrov Mořských panen
Na správnou stopu uvede naše hrdinky profesor Collins, snoubenec a nastávající manžel Williny (rozvedené) matky. Ukáže se, že první symbol se nachází kdesi na Ostrovu Mořských panen, který se před mnoha lety potopil do moře i s majákem a který je dodnes opředený mnoha pověstmi. Čarodějky využijí volný pátek a na ostrov se vypraví. Hledání symbolu Vody není nijak jednoduché, protože strašlivý Strážce posílá na pětici odvážných dívek jednu iluzi za druhou. Nakonec ale rekovná Irma ponoří ruku do netvorova oka („Fuj! Fuj! To je hnusný!“) a vyloví odtud hledaný kámen. Jde ovšem jen o první úkol. Ale druhý se již chystá, neboť kniha znovu promluví, řka: „Pulzuje v jícnu Země. A očekává vás s vyceněnými žhavými tesáky“. Brr. Máme se na co těšit!
Rozhádaný tým?
Čarodějky WITCH tvoří (většinou) dobře fungující a nezištně spolupracující tým pouze v případě, kdy probudí své nadpřirozené schopnosti a vydají se na dobrodružnou, a obvykle i nebezpečnou výpravu. V tom okamžiku jim narostou rozkošná křidélka, dívčí tělíčka zahalí odvážně střižené halenky a zelenomodře pruhované kalhoty a z obyčejných děvčat se stanou skutečné čarodějky, které plně využívají svých magických darů.
Jinak je tomu v obyčejném životě. V něm se projevuje různorodost povah a životních osudů hrdinek seriálu. Nejenom, že volba jejich etnické příslušnosti je politicky korektní (Taranee má černošské rysy a Hay Lin připomíná Japonku), ale každá z děvčat má jiného koníčka, výrazně odlišné rodinné zázemí, a zejména jinou povahu. Škála jejích povah jde od pasivní Hay Lin po energickou Will Vandomovou, od smířlivé Cornélie po prostořekou Irmu Lairovou. A tak jsme při líčení všedních osudů našich hrdinek svědky občasných hádek, nevraživostí, krátkodobě propukajících přátelství, nedorozumění i vzájemné pomoci. To vše, jak už jsme řekli, však obvykle mizí, když se dívky promění v čarodějky.
Italská manga
Komiks vymysleli a provozují italští autoři. Při práci na komiksu se však snaží do určité míry napodobovat (dosud) módní styl japonských mang: používají přehnaně výrazných obličejových grimas, sympatickým postavám přikreslují obrovské oči a zobrazují je často s dokořán otevřenými ústy, vzrušující záběry doprovázejí paprsky ve tvaru (většinou) rovnoběžných úseček a na některých místech děj až neúnosně natahují. Redundance bývá někdy obtížně akceptovatelná a nesnesitelné bývají občas i hrůzné hlášky typu „Znovu nám musela zkřížit cestu tajemná kniha!“ (poslední strana komiksu v čísle 14/07), „Nic už nás nemůže zastavit!“ (strana 35 v čísle 15/07) nebo „Myslíš, že je Matt v pohodě?“ „Hm…“ (strana 36 tamtéž). Trefně je naopak podle mého názoru vystižena psychologie i chování deseti až dvanáctiletých děvčat, tedy potencionálních čtenářek série.
