Jak velí zvyk, začnu s hodnocením od . komiksů. Mega City 1, svět Soudce Dredda, je dnes již tak rozsáhlý, že potkat se s Dreddem na ulici je už docela problém. A tak je podstatně pravděpodobnější, že narazíte třeba na chlápka s jenom jednou (ovšem ocelovou) rukou, stejně tvrdou lebkou, a hlavně s velkou chutí tu tvrdost srovnávat s integritou hlav všech okolo. Prostě a jednoduše narazíte na Mean Machinea. A to (jak z výše řečeného vyplývá) rozhodně nebude legrace.
Hodnocení: Nejlepší příběh této Crwe (možná proto, že je to jediný kraťas) je opravdu dost vtipný, brutální a s hodně dobrou realistickou kresbou. Doufám, že si ho užijete alespoň stejně jako Mean Machine.
Batman/Darkness: V Gothamu je veselo. Mafiánská válka vrcholí. Lepší by asi bylo říct, že vrcholila, protože hlavní zabiják strýčka Franchettiho Jackie Estacado (tedy Darkness) má zrovna teď citové problémy. Alespoň to se mu snaží namluvit Bruce Wayne (tedy Batman). A výsledek? . Ani jedna mrtvola. Fakt hrůza, nemyslíte?!
Hodnocení: Tento druhý díl (ze tří) crossoveru Batman/Darkness se dost těžko nějak hodnotí, protože stejně jako v minulé Crwi to vypadá, jako by se děj stále teprve rozjížděl. A tak kromě fenomenální kresby od Marca Silvestriho a Davea Finche se dočkáme dvou, tří dobrých vtipů, jednoho dobrého nápadu a ujištění, že Jackie bez pomoci Temnoty na Batmana rozhodně nestačí. Jinak je vše takové pozvolné, byť ne nepříjemné. A tak nezbývá než doufat, že příště už Jackie nebude tak milý (a hlavně použije Temnotu).
Devlin Waugh – Krvavá lázeň (další příběh ze světa Soudce Dredda): Už jich moc nezbývá. Kladných hrdinů, samozřejmě. I hlavní kladný hrdina už to má za sebou. Zato upírů je pořád víc. Jenže i ti nemají kam utéct (jsou obklíčeni soudci), a tak se rozhodnou s tím něco udělat. Závěrečné měření sil začíná..
Hodnocení: Poslední část Devlina Waugha je sice na první pohled dost křečovitě uzavřená (tedy lépe řečeno vůbec není:-)), což je dáno klasickým problémem přílišné převahy nabušených protivníků, ale přesto nepostrádá jistou logiku, brutalitu, několik způsobů kresby, Devlinův suchý humor a pěknou pointu na závěr.
Hans: Probudit se ve světě po Bůh ví kolikáté jaderné válce, v civilizaci zápasící se strašným mrazem i ideovým rozkolem obrovských rozměrů a nic si přitom nepamatovat je určitě problém hodný zamyšlení. Tedy byl by, kdyby vám mnohem spíše než o filozofické otázky nešlo o holé přežití. A tak se muž jménem Hans vydává na klasickou cestu hrdiny za sebepoznáním, cestu která určitě nebude snadná.
Hodnocení: Tento ryze evropský komiks od známého polského kreslíře Grzegorze Rosińského (a scénáristy A. P. Duchateaua), jehož první část naleznete v této Crwi, je rozhodně pěknou ukázkou klasické francouzské mainstreamové akční tvorby v hávu sci-fi. Svět (alespoň z toho co je z něj zatím vidět) vypadá zajímavě a zároveň slibuje (stejně jako hrdinova poškozená mysl) nesčetné možnosti odhalování neznámého i spoustu zápletek. Příběh sám se začíná rozvíjet zajímavě, zde nezbývá než počkat si na další pokračování (dvě do konce této epizody, ale pokud se Hans ujme, tak lze čekat minimálně další dvě alba – a ve . Francii jich vyšlo ještě o dost víc). Kresba je velmi dobrá a realistická, jak se na kreslíře Thorgala sluší. Za zmínku ještě stojí použití černobílé verze, místo původní barevné. To však rozhodně není na škodu, protože já osobně ji považuji za lepší než barevný originál, a i ze srovnání s již původně černobílým Šinklem vychází Hans lépe. Takže příště.
To tedy ke komiksovému obsahu. Je třeba říci, že v tomto čísle nově představené komiksy jsou v průměru kvalitnější než ty původní (v čemž jim pomohl hlavně Mean Machine). Tři příběhy ze čtyř jsou sice již postiženy čtenářsky nepříliš oblíbeným otiskováním po částech. To se ale od příštího čísla trochu změní, protože, jak se alespoň zatím zdá, budou napříště otiskovány vždy dva kraťasy a dva příběhy na pokračování.
Překlad je OK.
Bohužel další zprávy už nejsou tak příznivé. Vše totiž vypadá, jako by Crew, po stránce nekomiksového obsahu a technického zpracování, udělala další krok ke kvalitativnímu dnu. Naprosté minimum publicistiky, prezentované pouze jedním článkem o pronásledování komiksů u nás za vrcholné éry komunistů („Pryč s imperialistický škvárem!!!“), čemuž nepomůže ani to, že text je to opravdu zajímavý. Kromě něj už na vás vybafne jenom dvojjediný úvodník (opět na stránku:-)) a listárna, která působí dojmem snahy po tom zaplácnout co nejvíc místa, protože odpovědi redakce jsou celkem o ničem. Tento dojem snahy o zaplácnutí pak posilují i čtyři stránky reklam (doufám, že alespoň placené), a, byť možná myšlené jako „bonus“, navíc dodané titulní stránky ke komiksům uvnitř čísla, které jsou bohužel skoro o ničem (zvláště ta u Hanse je fakt hrozná).
Dalším problémem je i jistá nedodělkovitost prezentovaná sem tam nějakým překlepem, nebo vynechaným písmenem, což by ještě tak nevadilo (i když třeba u některých výtisků dolepovaný čárový kód je opravdu něco), horší jsou ovšem zjevné chyby a nepochopitelné záměny jako třeba: V obsahu je příběh Devlin Waugha napsán anglicky a v textu česky, stejně tak příběh Hanse se v úvodníku jmenuje „Poslední výspa“ a v samotném komiksu „Poslední ostrov“. Ve slově Darkness na titulní stránce chybí jedno S. A to nejlepší na konec. Na obálce je kresba od Roya a v tiráži se dozvíme, že ji kreslil Rosiński (ten ale bude mít na svědomí až tu příští).
A pak technickém zpracování. Tisk a papír jsou sice standardně kvalitní, ale velký problém minulého čísla, lettering, se nedočkal přílišných změn. Tedy, u Devlina Waugha byl změněn, ale naprosto zbytečně, protože ten minulý byl OK. U Batman/Darkness naopak ke změnám nedošlo. Největší katastrofa ale nastala u Hanse, kde byl použit čistě strojový font, který není k jemné Rosińského kresbě rozhodně vhodný..
A jsou tu i jiné věci. Třeba i jinak veskrze pozitivní anketa o dalším vzhledu Crwe, se stává zbytečnou kvůli nutnosti vystřihnout ji přímo z časopisu. A tak jediné její pozitivum spočívá v tom, že pro snazší rozhodování o obsahu dalších Crwí byla otištěna ukázka jednoho ze zvažovaných komiksů. Konkrétně jde o ukázku z komiksu McTaggartův Tiger, který měl kdysi vyjít v Comics Aréně (z čehož tehdy sešlo). Já bych si v tomto případě dal říct (kresba je opravdu pěkná a Kóningtiger můj oblíbený tank).
Díky všem těmto hříškům pak celkový dojem ze zpracování 18. čísla Crwe je lehce rozpačitý, člověk by totiž čekal, že po takovém časovém prodlení bude všechno perfektně připraveno, ale ve skutečnosti se to zdá být naopak. Přesto bych ale Crew rozhodně nezatracoval, protože (nehledě na to, že vám v současné době nikdo nic lepšího (pokud jde o časopis) nenabídne) si myslím, že při svém rozsahu a kvalitě otiskovaných komiksů, si CREW za pouhých 99 Kč své čtenáře určitě zaslouží. Navíc za některými současnými problémy může být právě ona dlouhá odmlka ve vydávání, která způsobila ztrátu přispěvatelů, kteří se teď, když si uvědomí,že Crew znovu obživla, zase možná vrátí. Já sám pak doufám, že toto je skutečně to příslovečné dno, od něhož se Crew odrazí k zářným a světlým zítřkům.
Hodnocení: Nejlepší příběh této Crwe (možná proto, že je to jediný kraťas) je opravdu dost vtipný, brutální a s hodně dobrou realistickou kresbou. Doufám, že si ho užijete alespoň stejně jako Mean Machine.
Batman/Darkness: V Gothamu je veselo. Mafiánská válka vrcholí. Lepší by asi bylo říct, že vrcholila, protože hlavní zabiják strýčka Franchettiho Jackie Estacado (tedy Darkness) má zrovna teď citové problémy. Alespoň to se mu snaží namluvit Bruce Wayne (tedy Batman). A výsledek? . Ani jedna mrtvola. Fakt hrůza, nemyslíte?!
Hodnocení: Tento druhý díl (ze tří) crossoveru Batman/Darkness se dost těžko nějak hodnotí, protože stejně jako v minulé Crwi to vypadá, jako by se děj stále teprve rozjížděl. A tak kromě fenomenální kresby od Marca Silvestriho a Davea Finche se dočkáme dvou, tří dobrých vtipů, jednoho dobrého nápadu a ujištění, že Jackie bez pomoci Temnoty na Batmana rozhodně nestačí. Jinak je vše takové pozvolné, byť ne nepříjemné. A tak nezbývá než doufat, že příště už Jackie nebude tak milý (a hlavně použije Temnotu).
Devlin Waugh – Krvavá lázeň (další příběh ze světa Soudce Dredda): Už jich moc nezbývá. Kladných hrdinů, samozřejmě. I hlavní kladný hrdina už to má za sebou. Zato upírů je pořád víc. Jenže i ti nemají kam utéct (jsou obklíčeni soudci), a tak se rozhodnou s tím něco udělat. Závěrečné měření sil začíná..
Hodnocení: Poslední část Devlina Waugha je sice na první pohled dost křečovitě uzavřená (tedy lépe řečeno vůbec není:-)), což je dáno klasickým problémem přílišné převahy nabušených protivníků, ale přesto nepostrádá jistou logiku, brutalitu, několik způsobů kresby, Devlinův suchý humor a pěknou pointu na závěr.
Hans: Probudit se ve světě po Bůh ví kolikáté jaderné válce, v civilizaci zápasící se strašným mrazem i ideovým rozkolem obrovských rozměrů a nic si přitom nepamatovat je určitě problém hodný zamyšlení. Tedy byl by, kdyby vám mnohem spíše než o filozofické otázky nešlo o holé přežití. A tak se muž jménem Hans vydává na klasickou cestu hrdiny za sebepoznáním, cestu která určitě nebude snadná.
Hodnocení: Tento ryze evropský komiks od známého polského kreslíře Grzegorze Rosińského (a scénáristy A. P. Duchateaua), jehož první část naleznete v této Crwi, je rozhodně pěknou ukázkou klasické francouzské mainstreamové akční tvorby v hávu sci-fi. Svět (alespoň z toho co je z něj zatím vidět) vypadá zajímavě a zároveň slibuje (stejně jako hrdinova poškozená mysl) nesčetné možnosti odhalování neznámého i spoustu zápletek. Příběh sám se začíná rozvíjet zajímavě, zde nezbývá než počkat si na další pokračování (dvě do konce této epizody, ale pokud se Hans ujme, tak lze čekat minimálně další dvě alba – a ve . Francii jich vyšlo ještě o dost víc). Kresba je velmi dobrá a realistická, jak se na kreslíře Thorgala sluší. Za zmínku ještě stojí použití černobílé verze, místo původní barevné. To však rozhodně není na škodu, protože já osobně ji považuji za lepší než barevný originál, a i ze srovnání s již původně černobílým Šinklem vychází Hans lépe. Takže příště.
To tedy ke komiksovému obsahu. Je třeba říci, že v tomto čísle nově představené komiksy jsou v průměru kvalitnější než ty původní (v čemž jim pomohl hlavně Mean Machine). Tři příběhy ze čtyř jsou sice již postiženy čtenářsky nepříliš oblíbeným otiskováním po částech. To se ale od příštího čísla trochu změní, protože, jak se alespoň zatím zdá, budou napříště otiskovány vždy dva kraťasy a dva příběhy na pokračování.
Překlad je OK.
Bohužel další zprávy už nejsou tak příznivé. Vše totiž vypadá, jako by Crew, po stránce nekomiksového obsahu a technického zpracování, udělala další krok ke kvalitativnímu dnu. Naprosté minimum publicistiky, prezentované pouze jedním článkem o pronásledování komiksů u nás za vrcholné éry komunistů („Pryč s imperialistický škvárem!!!“), čemuž nepomůže ani to, že text je to opravdu zajímavý. Kromě něj už na vás vybafne jenom dvojjediný úvodník (opět na stránku:-)) a listárna, která působí dojmem snahy po tom zaplácnout co nejvíc místa, protože odpovědi redakce jsou celkem o ničem. Tento dojem snahy o zaplácnutí pak posilují i čtyři stránky reklam (doufám, že alespoň placené), a, byť možná myšlené jako „bonus“, navíc dodané titulní stránky ke komiksům uvnitř čísla, které jsou bohužel skoro o ničem (zvláště ta u Hanse je fakt hrozná).
Dalším problémem je i jistá nedodělkovitost prezentovaná sem tam nějakým překlepem, nebo vynechaným písmenem, což by ještě tak nevadilo (i když třeba u některých výtisků dolepovaný čárový kód je opravdu něco), horší jsou ovšem zjevné chyby a nepochopitelné záměny jako třeba: V obsahu je příběh Devlin Waugha napsán anglicky a v textu česky, stejně tak příběh Hanse se v úvodníku jmenuje „Poslední výspa“ a v samotném komiksu „Poslední ostrov“. Ve slově Darkness na titulní stránce chybí jedno S. A to nejlepší na konec. Na obálce je kresba od Roya a v tiráži se dozvíme, že ji kreslil Rosiński (ten ale bude mít na svědomí až tu příští).
A pak technickém zpracování. Tisk a papír jsou sice standardně kvalitní, ale velký problém minulého čísla, lettering, se nedočkal přílišných změn. Tedy, u Devlina Waugha byl změněn, ale naprosto zbytečně, protože ten minulý byl OK. U Batman/Darkness naopak ke změnám nedošlo. Největší katastrofa ale nastala u Hanse, kde byl použit čistě strojový font, který není k jemné Rosińského kresbě rozhodně vhodný..
A jsou tu i jiné věci. Třeba i jinak veskrze pozitivní anketa o dalším vzhledu Crwe, se stává zbytečnou kvůli nutnosti vystřihnout ji přímo z časopisu. A tak jediné její pozitivum spočívá v tom, že pro snazší rozhodování o obsahu dalších Crwí byla otištěna ukázka jednoho ze zvažovaných komiksů. Konkrétně jde o ukázku z komiksu McTaggartův Tiger, který měl kdysi vyjít v Comics Aréně (z čehož tehdy sešlo). Já bych si v tomto případě dal říct (kresba je opravdu pěkná a Kóningtiger můj oblíbený tank).
Díky všem těmto hříškům pak celkový dojem ze zpracování 18. čísla Crwe je lehce rozpačitý, člověk by totiž čekal, že po takovém časovém prodlení bude všechno perfektně připraveno, ale ve skutečnosti se to zdá být naopak. Přesto bych ale Crew rozhodně nezatracoval, protože (nehledě na to, že vám v současné době nikdo nic lepšího (pokud jde o časopis) nenabídne) si myslím, že při svém rozsahu a kvalitě otiskovaných komiksů, si CREW za pouhých 99 Kč své čtenáře určitě zaslouží. Navíc za některými současnými problémy může být právě ona dlouhá odmlka ve vydávání, která způsobila ztrátu přispěvatelů, kteří se teď, když si uvědomí,že Crew znovu obživla, zase možná vrátí. Já sám pak doufám, že toto je skutečně to příslovečné dno, od něhož se Crew odrazí k zářným a světlým zítřkům.
PS: Příště se můžete těšit na dokončení Batmana/Darkness, druhou část Hanse, kraťas ze světa Soudce Dredda – Já, Joviš a výběr toho nejlepšího ze satirickohumoristického časopisu Mad.
Mean Machine: Ohrožený druhScénář: Gordon Rennie, kresba: Kevin Walker, překlad: Jiřina Větrovská, 10 stran
Batman/Darkness (2/3)Scénář: Scott Lobdell, Jeph Loeb, kresba: Marc Silvestri, Dave Finch, překlad: Jiří Pavlovský, 12 stran
Devlin Waugh: Krvavá lázeň (4/4)Scénář: John Smith, kresba: Sean Philips, překlad: Petr Litoš, 18 stran
Hans“ Poslední výspa (ostrov) (1/3)Scénář: A. P. Ducháteau, kresba: Grzegorz Rosiński, překlad: M. Hromádka, 15 stran
