Komiks.cz (K): Po téměř roční odmlce opět vychází magazín Crew. Dočkáme se dalšího čísla v lednu, jak bylo avizováno na zadní straně 18.čísla, nebo budeme opět čekat řadu nekonečných měsíců?
Vladimír Veverka (V): Pevně věřím, že se nic takového nebude opakovat. 19.číslo je prakticky připraveno – dvouměsíční periodicitu chceme opravdu nastartovat a hlavně dodržet.
K: Jaký bude vůbec charakter Crwe, říkalo se, že s vaším příchodem se bude orientovat více evropsky.
V: Příklon k Evropě je snad evidentní už teď, nicméně celý proces bude trvat nějakou dobu a navíc vlastně začne teprve v okamžiku, kdy už nebudeme nuceni dokončovat starší rozjeté seriály. Takovou první vlaštovkou je francouzský sci-fi komiks Hans, nezůstane samozřejmě jen u toho. V každém případě do každého čísla chceme dostat jeden barevný a jeden černobílý kraťas, po jedné barevné a jedné černobílé sérii na pokračování a nějakou tu výplň jako byl Read Meat nebo Perverse Pepére
K: Můžete uvést, co na nás chystáte v nejbližších číslech?
V: Letos určitě dvakrát Loba. Koupili jsme také velmi zajímavý seriál o comics jako žánru (když publicistiku, tak nejlépe comicsovou :-))))), aby lidé nepřišli o očekávané kvantum seriálů v čísle). Bohužel spousta věcí, které bych v Crwi chtěl, je zatím takřka nerealizovatelných, ať z důvodů finančních (Bilal, Moebius, Druillet) nebo rozsahových (první trojalbum Sláinea, Akira).
K: Když jsme u té publicistiky, řada čtenářů si stěžuje, že jí výrazně ubylo. Chystá se i v tomto směru nějaké zlepšení?
V: My se samozřejmě od publicistiky nedistancujeme – důkazem je právě ten seriál o comics jako žánru. Relativně velkým problémem však je, že trpíme nedostatkem kvalitních českých komiksových publicistů. Základní témata jsou vyčerpána, popsána, teď už nejde jen o rešerše z těch několika česky psaných článků, autor do toho musí přidat něco svého, musí určitým způsobem dokázat svoji erudovanost. Pánové Litoš, Kopřiva a Pavlovský mají své vlastní práce dost, já také nechci být podepsán pod vším a nakonec – chtějte po někom kvalitní, obsáhlé texty a přitom skoro zadarmo. Snad se to ale časem zlepší, momentálně už máme dohodnutou spolupráci s lidmi kolem fanzinu Aaargh!
K: V poslední době se objevilo několik relativně hodně dobrých českých kreslířů. Setkáme se s některým z nich na stránkách Crwe?
V: Problém domácí komiksové scény nebyl nikdy nedostatek kreslířů, spíše scénáristů. Něco jiného je, že nadějní kreslíři jako Jirka Grus nebo celá generace 80. let se neměli kde prezentovat... což se ale v posledním roce dost změnilo. Jsou tu nejen časopisy Aaargh! a Pot, které nabízejí domácím autorům možnost publikovat, ale i v ABC se objevily nějaké iniciativy ohledně nových talentů. Se svou troškou do mlýna přijde samozřejmě i Crew, a to ještě v prvním pololetí roku 2002, i když tam je situace trochu komplikovaná tím, že si nemůžeme dovolit otisknout něco, co by jaksi ve srovnání s ostatními seriály v čísle neobstálo...
K: Takže se máme na co těšit. Neskončíte doufám jako časopis Comics, projekt vydavatelství Calibre, který zanikl po čtyřech číslech?
V: Myslím, že ne. I po 18 číslech jsme na rozdíl od Comicsu naštěstí pořád tady, hlavně proto, že koncepce Crwe je dosti odlišná od toho, co předvedli v Calibre.
K: Můžete to nějak ozřejmit?
V: Calibre se chtěli zaměřit na masu a zapomněli, že komiksový trh je co do nabídky (a tedy i konkurence) sice malý, ale nelze na něj umístit bez ohledu na „hlad“ po komiksech cokoli... takže smíchat v jednom časopisu Sin City a Spidermana bylo víc než hazardérství, každý z těch seriálů je určen pro úplně jiné čtenáře. Přidejte k tomu dvojnásobně nadsazenou cenu a skutečnost, že prakticky všechny příběhy byly na pokračování, což by si mohl dovolit snad týdenník, ale ne měsíčník... A tak to dopadlo jak to dopadlo i přesto, že v době existence měsíčníku Comics Crew nestihla ani jednou vyjít, takže byla konkurencí maximálně tak fiktivní. Otázkou navíc zůstává, jak velký byl kalkulován náklad a od něj odvozená minimální potřebná prodejnost měsíčníku Comics, protože soudě podle použitého papíru a tiskové techniky (rotační ofset) bych odhadoval náklad na minimálně 30 000 ks, což je v současných podmínkách hodně, ale hodně mimo realitu...
K: Ještě zpět k poslednímu číslu Crwe. Jak jste s ním spokojen?
V: To je poněkud nesmyslná otázka. Pro jeho kvalitu jsme udělali maximum, co bylo v dané chvíli pro nás jako vydavatele reálné, a já chci i této příležitosti poděkovat všem, kteří se na něm podíleli. S ohledem na víc než půlroční nejistotu v důsledku neuhrazených závazků za již prodané Crwe a možnostem, které jsme pak měli (zpoždění při zajišťování copyrightů a omezené finanční možnosti na jejich nákup), je nová Crew dostatečně zdařilá. Nezapomínejte, že opravdu začínáme v podstatě úplně od začátku – kdyby jsme s číslem 17 čekali, až budeme mít všechno na 100% připravené a vypulírované, tak by vyšla namísto č.18, a po více než jeden a půlroční přestávce by nejspíš měla dost problémy s prodejem. A teď bychom se asi teprve dostali do fáze rozhodování, jestli vůbec máme č.18 začít připravovat nebo jestli nebude jistější počkat, jak to nakonec dopadne. Proto, co se týče kvality, nemá smysl srovnávat současnou Crew z čísly z let 1997-99, ale jedině od č.17 počínaje mezi sebou...
K: Jak se podle Vás změnila Crew za tu dobu, co jste nepůsobil v redakci?
V: Docela dost – hlavně tím odklonem od Evropy. Kromě toho někdy kolem čísla 10 ustoupila od snahy v každém čísle přijít s nějakým novým hrdinou a soustředila se buď na otiskování již zavedených seriálů, nebo na tituly, o nichž se někteří domnívali, že to budou čtenářské „hity“. Tudíž snahu o postupné představování u nás zatím neznámých věcí jakoby nahradila „hra na jistotu“. Což je další věc, kterou hodlám v magazínu změnit – sice kolem toho budou asi dost ostré diskuse, ale rád bych se vrátil i k věcem, které poněkud vybočují z komerčního mainsteamu, jako byla třeba Tank girl...
K: Ať se vám to podaří. Díky za rozhovor.
