01.05.2012, autor: Mrs. Rickman
Naučte se kreslit manga od Keitha Sparrowa, nadšeného kreslíře komiksů a ilustrací, je příručkou pro
všechny, kterým už nestačí bavit se mangou pouze pasivně, ale chtěli by teď zapojit vlastní kreativitu
a naučit se, jak tradiční manga postavičky správně kreslit.
Pestrobarevná obálka knihy by mohla naznačovat, že se snad jedná o dětskou publikaci, tak tomu ale
v žádném případě není. Kniha
Naučte se kreslit manga dobře poslouží každému, kdo má chuť naučit se manga styl kreslení.
V úvodu se dozvídáme něco málo o historii mangy, jelikož se ale nejedná o dílo, které by nás mělo
zahltit daty a jmény, není těchto údajů mnoho. Koho to mrzí, vždycky si může vyhledat příslušné
informace v jiných zdrojích. Díky tomuto omezenému úvodu do tématu nebudou ani mladší kreslíři
odrazováni pocitem, že si právě koupili další učebnici, kterou bude sakra těžké se prokousat.
Od úvodu autor přechází přímo ke kapitole o výběru vhodných pomůcek ke kreslení. Vše je pojato
spíše formou doporučení, avšak je evidentní, že pokud chceme brát kreslení skutečně jako seriózní
koníček, je třeba něco investovat i do materiálu, abychom získali co nejlepší výsledky svého úsilí.
Druhy papíru, tužky, gumy i fixy a pomůcky k vybarvování jsou popsány velmi detailně, tudíž se zde
každý velmi dobře obeznámí se vším, co je třeba nakoupit. Tato část knihy zároveň obsahuje i mnoho
užitečných rad ohledně toho, jak pomůcky v budoucnu používat a proč je nutné kupovat právě tyto
konkrétní druhy materiálu.
Dále již následují první lekce samotného kreslení a první zkouška vlastního uměleckého cítění
čtenáře/kreslíře. Začínáme s alfou a omegou celého kreslení obecně, a to s anatomií lidského těla.
Zde je postava samozřejmě stylizována méně realisticky – jako manga postavička – velmi hubená a
drobná postava s velkýma očima a často netradičním účesem, to je nutné brát na vědomí – nelze
se orientovat dle skutečných osob. Jelikož je celá kniha poměrně tenká na to, aby se dalo vše projít
detailně, je i anatomie celkem stručnou kapitolou. Proto je zjevné, že pro člověka, který nemá žádné
základy realistické kresby, může být docela tvrdým oříškem. Mám totiž za to, že aby kdokoli mohl
začít tvořit kresby stylizované, musí nejprve zvládnout alespoň základy kresby realistické. Možná se
pletu, ale pár stránek pro nácvik kreslení postavy v základní poloze se mi zdá poněkud málo. Hned
z tohoto místa se totiž přesouváme k vytváření jednotlivých pozic a postojů těla, což není vůbec
jednoduché. Máme tu některé typické pozice jak pro mužské, tak pro ženské postavy. Nalezneme zde
klidnou chůzi, běh, sedící postavu i postavu bojovníka s mečem. Čtenář by při budoucím využívání
těchto dovedností měl mít na mysli také to, že každý postoj vyjadřuje jinou náladu, situaci, povahu
člověka – dobrá ilustrace těchto zákonitostí je nám poskytnuta na konci kapitoly.
Další kapitola knihy se blíže věnuje kresbě obličeje. Opět, stejně jako u postav, se začíná od
jednoduchých kontur tváří bez specifického výrazu (zepředu a z profilu) a pokračuje se k mimice,
která vyjadřuje různé druhy emocí. Opět, jako tomu je i v dalších částech knihy, je dodržováno dělení
na ženské a mužské postavy. Co se týče rozmanitých výrazů a emocí, máme tu k dispozici skutečně
rozsáhlý trénink. Co je lehce nelogické, je řazení – až na konci kapitoly se dostáváme ke kreslení
detailů - uší a očí zvlášť. Stejně tak je sem zařazeno doporučení zkoušet rozmanité výrazy stále na
stejných obličejích a až později na různých typech postav – standardně postupující čtenář tak tedy
může být mírně překvapen.
Třetí část je celá zasvěcena ztvárnění vlasů – za to si publikace jistě zaslouží plusové body, neboť
vlasy jsou něčím, co je v kreslení mangy neradno opomínat – často jejich barva a styl účesu vypovídá
mnohé o samotné osobnosti hrdiny. Velice dobře je tento jev vysvětlen v závěru celé části, kde nám
autor podává jakési shrnutí obsahu kapitoly. K tréninku kreslení vlasů snad nemám výhrad – najdeme
zde všechny typické účesy manga postaviček i s jejich zářivými barvami a výrazným stínováním.
Další dvě části se zabývají kresbou rukou, paží a nohou a chodidel. Opět se vyskytují menší peripetie
s řazením – v minulosti se již kreslila celá postava a teprve nyní autor přichází s takto obtížnými a
zásadními prvky? Zvláštní. Rozhodně bych upřednostnila zařazení tohoto důležitého tréninku hned
na počátek celé knihy, stejně jako celá řada čtenářů, kteří hodlají dle knihy postupovat a jsou zvyklí
knihy procházet krok za krokem. Na druhou stranu jsou tyto kapitoly opět zpracovány velice dobře.
Každá část elegantně zvládá projít kresbou těchto částí těla od samotných základů až po úchopy a
velice specifické polohy rukou a nohou. Jsou zde rovněž obsaženy šikovné tipy, jak si celý postup
rozplánovat a zjednodušit. Jsem přesvědčena, že dle tohoto návodu nakreslí po nějakém tom
tréninku pěknou a proporční dlaň nebo chodidlo i člověk s minimem talentu.
Šestá kapitola nám objasní, jak správně kreslit oděvy. Naučí nás kreslit celý „outfit“, což je úkol
poměrně obtížný, protože druhů a stylů oblečení je nepřeberná řada. Autor se těchto nástrah ale
vůbec nezalekl a podává užitečný průřez všemožnými styly – od historie k současnosti, od fantazie k
realitě. Zároveň čtenář snadno může začít vymýšlet své vlastní oblečení – jen co se prokouše touto
lekcí. Velmi dobré je také vysvětlení textury a stínování oděvů – další obtížné součásti kreslířského
umu. Stejně jako u vlasů je nutno zaznamenat, že oblečení má často svůj hlubší význam – dá se z něj
vyčíst mnohé o postavě komiksu.
V neposlední řadě autor zařadil také část věnovanou doplňkům. Zde si může každý prověřit svou
schopnost koncentrovat se na detaily a zároveň může dát prostor své fantazii a pro postavy vymyslet
doplňky dle svého gusta – v knize je obsažena pouze jakási základní nabídka těch elementárních a pro
mangu nejtypičtějších doplňků.
Tři krátké kapitoly o zvířatech, zbraních a dopravních prostředcích uzavírají celou knihu. Svým
rozsahem dávají najevo, že se nejedná o nejzásadnější témata kresby, ale přesto jsou zpracovány
pěkně a srozumitelně. Zejména oceňuji vystižení typické roztomilosti a nekonvenčnosti (jak v tvarech,
tak v barvách a dalších aspektech) některých manga zvířátek a výuku jejich kreslení krok za krokem.
Další dvě oblasti jsou také velice zdařile vysvětleny – užitečná ukázka toho, jak se dají zbraně a
dopravní prostředky nakreslit přiměřeně realisticky, ale zároveň stylizovaně a kreativně.
Celkově vzato, tato publikace mne velmi oslovila a mile překvapila. Je evidentní, že autor je v dané
oblasti skutečným odborníkem a na jeho kresbách a způsobu výuky manga kresby je to znát. Kniha je
srozumitelná a zvládnutelná i pro začátečníky, pokud ovšem budou mít dostatek trpělivosti a budou
pečliví. Umím si dobře představit, že po důkladném prostudování všech kapitol a po pár hodinách
strávených nad kreslením se mezi námi může vynořit mnoho nových a nadějných tvůrců manga
komiksů (kdoví, možná se díky této příručce pokusím o nějaký manga počin i já sama). A tím dle
mého názoru splňuje kniha Naučte se kreslit manga svůj účel lépe než dobře a její koupi mohu vřele
doporučit.
Autor článku: Mrs. Rickman