Blíží se konec 50. let 20. století. Politické vztahy dvou supervelmocí, Ameriky a Sovětského svazu, uvázly na bodu mrazu. Jednoho rána se objeví ve zprávách informace, ze které celé Spojené státy zachvátí panika. Sovětský svaz má novou zbraň. A ta zbraň se jmenuje Superman. Jeho pravé jméno je tajné. Ví se jenom to, že přišel z vesmíru, má nadlidskou sílu, dokonalý sluch, rentgenový zrak a umí létat. Po počátečním pocitu ohrožení se ale ukáže, že Superman je srdečný poctivý dělník usilující o dobro lidu, bez výjimky pomáhající každému, kdo je v nouzi. Zkrátka a dobře, správný komunista každým coulem.
Po smrti Josifa Stalina nastupuje na jeho místo s jediným cílem - odstranit bolest a hlad a přinést světu opravdový mír. Sovětský svaz vedený novým supervůdcem se topí v blahobytu a pod jeho rudou vlajkou s ním kráčí celý zbytek světa, zatímco osamocená zpátečnická Amerika, poslední bašta zahnívajícího kapitalismu, směřuje k všeobecnému ekonomickému úpadku. Po vraždě Richarda Nixona usedá v Bílém domě John Fitzgerald Kennedy, který má se svým alteregem z naší dimenze společné především to, že boj s komunismem mrší úplně stejně, a tak se obrací s prosbou o pomoc k jedinému člověku, který dokáže Spojené státy zachránit - k Lexu Luthorovi.
Dobrá, po zbytek recenze si tuhle propagandistickou hatmatilku odpustím. Superman: Rudá hvězda vzešel z kolébky DC Comics Elseworlds, edice, která se zabývá alternativními příběhy známých superhrdinů. Za všechny jmenuji Batman: Leatherwing (Batman pirátem), trilogie Batman and Dracula (Batman upírem) nebo Kingdom Come, který u nás vyšel pod názvem Království tvé. Okamžitě poté, co jsem si přečetl anotaci Rudé hvězdy a zjistil, že také patří do zmiňovaných Elseworlds, jsem si představil Supermana coby brutálního nezničitelného Superstalina. Muže, který drtí zrádné imperialisty jediným úderem své ocelové pěsti a slyší šustit buřičský pamflet přes půlku zeměkoule.
Nicméně jsem se mýlil. Mark Millar vzal nejlegendárnějšího amerického superhrdinu se všemi jeho povahovými rysy a k jeho nadlidským schopnostem přidal ještě mesiášský komplex. Protože drahý báťuška Stalin udělal při své vládě několik drobných chyb, rozhodl se Superman, že je napraví a vytvoří skutečný ráj - zemi opravdového komunismu, bez hladu, utrpení, kde každý bude mít práci, kde nezaprší, pokud není stoprocentní jistota, že mají všichni deštník. A komu se to nebude líbit, stačí drobná operace mozku, a z rebelujícího živlu je rázem poslušný hodný robot. Proč také ne, když je to v zájmu dobra? A kdo o něm může vědět víc, než právě Superman?
Bez vražd, bez válek a bez konfliktů se pomalu ale jistě jeho říše rozšiřuje do celého světa a stává se dalším děsuplným totalitním systémem, snad ještě horším, než za vlády paranoidního Josifa Stalina. Nicméně Stalin měl oproti Supermanovi jednu velmi zásadní nevýhodu. Byl to obyčejný člověk a mohl zemřít. Zato Superman v Millerově podání je génius v každém oboru, který dokáže přelouskat kompletní vydání Encyklopedie Britannicy rychleji než Johny Pětka, svým rentgenovým zrakem dohlédne i tam, kde nestačí štěnice a kamery tajné policie, a slavné „rychlejší než letící kulka“ nahradilo „rychlejší než myšlenka“. Vševědoucí, nestárnoucí, nesmrtelný. Dokud žije Superman, žije i teror.
Millar se nedistancoval ani od ostatních postav univerza DC Comics, takže se setkáme například i s Wonder Woman nebo Green Lanternem. Nicméně - na alternativních příbězích jsem vždycky miloval, že můžu pozorovat staré známé hrdiny, jak se dokážou vypořádat s novou, naprosto nečekanou situací nebo jak se hroutí jejich morální zásady pod tlakem nových okolností. A zatímco původ Wonder Woman nebo Green Lanterna Mark Millar v podstatě zachoval (nepočítáme-li Alana Scotta jako prvního a původního Green Lanterna), rozhodl se, že překope historii jednoho z největších komiksových hrdinů, které kdy země nosila.
Batman je Rus. Od okamžiku, co byli jeho rodiče zavražděni šéfem NKVD, nachází útočiště v moskevských kanálech, což jsou sice totožné okolnosti vzniku, nicméně problém je v tom, že to ani přesto NENÍ Batman! Není to Bruce Wayne kterého známe, je to dočista nová postava! Znamená to snad, že v Gothamu běhá druhý Batman? Nebo snad vinou krachující americké ekonomiky přišel Thomas Wayne o peníze a nemohl si dovolit lístky do divadla? Divné. Na druhou stranu nemůžu tvrdit, že Batman vyrůstající v totalitním režimu mi nepřipadá zajímavý. Naopak - je to natolik dobré téma, že si Millar mohl netopýřího muže v Rudé hvězdě odpustit a věnovat mu vlastní samostatný komiks.
Za sebe musím říct, že po přečtení komiksu Superman: Rudá hvězda se ve mně usadil neodbytný pocit nespokojenosti. Nikoli nespokojenosti nad dějem nebo vizuální stránkou. Nýbrž nespokojeností z toho, že toho bylo málo. Hrozně bych si přál, aby byl komiks delší. Abychom se dozvěděli, jak vypadalo Supermanovo dětství v zemědělském družstvu na Ukrajině, jak se rozvíjel jeho vztah s krásnou rusovlasou Lanou, zajímal by mne život ruského Batmana živořícího coby děcko v moskevských kanálech.
Třebaže moje recenze doposud vyznívala dost jednostranně, ani Amerika z toho nevyjde s čistým štítem. Superman: Rudá hvězda je praktickou ukázkou nesmyslné rivality mezi východem a západem za studené války. Hrou všehoschopných pitomců posedlých mocí, ochotných obětovat cokoli, jen aby mohli zvítězit. V Millarově podání se ze Supermana stává nezničitelný symbol komunistické diktatury, z Batmana zástupce anarchie a chaosu a z Lexe Luthora poslední naděje na přežití demokracie.
Superman: Rudá hvězda. Vynikající komiks. Není co dodat.
