Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

Obrázky z českých dějin a pověstí - analýza (1)

09.09.2012, autor: Džoakimejtr XXIV.

V tomto článku si dovolím být velmi kritický ke knize, která se stala bestsellerem. Kritika není míněna destruktivně, snaží se poukázat na chyby a omyly smíchanými s fakty, které autoři nevědomky vštěpují veřejnosti poutavým a zábavným způsobem.




Kniha má nesmírný vliv na počáteční vytvoření paradigmatu dějin dětmi a proto by podaný výklad měl být co nejvíce pravdivý. Je ironií, že nejvlivnější učebnici o českých dějinách napsal spisovatel a poté dopsali redaktoři dětského časopisu, a nikoli slovutní pedagogové z univerzit. Odtud pak pramení možné problémy, kterých se budu povrchně dotýkat. Nekladu si za cíl kompletní a detailní rozbor všech sporných míst.

Poznámka mimo mísu

Nejsem historik, avšak jednu jízlivou poznámku na začátek si neodpustím. Přikláním se totiž k teorii V. Karbusického, který tvrdí, že jména dvanácti bájných knížat, potomků Přemysla a Libuše, pocházejí z úryvku staročeského poselství Čechů k Frankům v 9. století. V tomto textu mělo být psáno: „Krok kazi (Tetha), lubo premyšl, nezamyšl m nata voj n u ni zla, kr z my s neklan (am), gosti vit.“ Překlad této věty se uvádí jako: „Zastav své kroky, Tetha (oslovení tehdejšího vůdce Franků, popřípadě západních sousedů obecně) a raději přemýšlej, nezamýšlím na tebe vojnu ani zla, kříži my se neklaníme, hosty vítáme.“ Paradoxně tedy tito bájní Přemyslovci dle této teorie nikdy neexistovali a jména knížat vznikla chybným pochopením běžné věty její záměnou za seznam našich údajných vládců. Pověsti pak mohly vzniknout jako další nános fikce a legend. Existují další zajímavé teorie, například ta Záviše Kalandry, kde jména knížat mají symbolizovat jména názvů dnů v týdnu (Mnata – pondělí, srovnej něm. Montag nebo angl. Monday atd.).

Avšak beru vzniklé pověsti na milost kvůli inspirující Lucké válce, kde Neklan pošle místo sebe udatného Čestmíra do války. Tam sice v boji statečně padne, avšak zajistí pro Čechy vítězství. Tuto geniální zápletku nám ostatní národy mohou závidět, že takový státnický čin bázlivého vládce máme již v bájných legendách při vzniku státního útvaru na našem území.

Kritické připomínky

Prokládání historicky doložených příběhů pověstmi nepovažuju za šťastné. V dětské mysli pověsti a historická vyprávění při tomto přístupu splývají v jeden kontinuální příběh, bez možnosti snadno rozlišit, co se skutečně stalo a co je jen mýtus a legenda. Tak například po portrétu císaře Václava IV. následuje pověst o kouzelníku Žitovi a poté se vracíme do děje Mistrem Janem Husem. Tomuto zmatení pak nepřispívají ani pověsti o doložených historických postavách, které skutečně žily, jako třeba pověst o Svatoplukovi, který prý vykázal arcibiskupa Metoděje ze země. Nebo „pověst“ o založení Nového města pražského, kde je pověstí pouze to, že se na stavbu Karlova mostu používala vejce a z Velvar přivezli vejce natvrdo. Poznámka pod čarou: Při nedávné rekonstrukci mostu se analýzou zbytků středověké malty potvrdilo, že tato malta obsahuje stopy bílků, a tedy ke stavbě byla opravdu použita vejce.

A platí to i naopak, do historického povídání je vložena mýtická věc, jako například v příběhu o Vladislavu II., kde udatní Češi prý zhotovovali z těsta podoby dětí. S čertovskou škraboškou na obličeji tyto „děti“ jedli, aby nahnali protivníkům strach. Nebo do příběhu o Přemyslu Otakaru II., kde je ke konci přímo zmíněno, že podle pověsti si kralevic Václav ve vězení oblíbil ptáčka v kleci, kterého pustil na svobodu. Polovinou příběhu o Václavovi IV. pak zabírá pověst o útěku krále z vězení. Tento nedostatek, míchání fakt a mýtů, se dal řešit například barevným odlišením, černobílou nebo mlhavou kresbou apod.

V nejnovějším 8. upraveném vydání si můžeme všimnout vypuštění slova "Pověst" z názvů jednotlivých kapitol, oproti názvům ve starším vydání z roku 1982. "Pověst o Durynkovi" je tedy nyní pojmenována jako "O Durynkovi". Abychom tedy pověst mohli odlišit od reálného příběhu, můžeme se orientovat pouze předložkou ve jméně kapitoly. Veselá situace však nastane u dílu "O Janu Kozinovi", který je jak ve starším, tak i v novém vydání nazván stejně. Dětský čtenář je tedy autory komiksu maten a příběh o Kozinovi může považovat za pověst a nikoli jako něco, co se skutečně stalo.

Historické nedostatky aneb matení dětského povědomí o českých dějinách

Ačkoli neexistuje důkaz, kdo nechal zabít Ludmilu, v příběhu je za iniciátora vraždy označena Drahomíra. Rovněž důvod, proč Boleslav zabil svého bratra Václava je až příliš zjednodušený. V textu o Vladislavovi II. je zmínka, že tento panovník obdržel dědičný královský titul. Historici však považují za pravděpodobnější přidělení královské koruny pouze Vladislavovi samotnému.

Měl bych výtku ohledně toho, co v komiksu zachyceno nebylo. Slavnému Přemyslu Otakaru II., jeho vítězství a slávě, není věnováno mnoho prostoru, jak toho dosáhl. Spíše je kladen důraz na jeho porážku na Moravském poli. Navíc, celá druhá strana komiksu vypráví o jeho nástupci. Václav IV. je prezentován jako král, co „neměl v lásce vysokou šlechtu a církev“. Přitom podpořil prodej odpustků, čímž se ve sporu s Mistrem Husem postavil na stranu církve, byť ze zištných důvodů, protože z odpustků šla část peněz i panovníkovi. Jednoduše řečeno, jeho vztah k církvi byl komplikovanější. Dále, husité sice podnikali spanilé jízdy, ale říkali jim rejsy (rejzy). Tento termín ve vyprávění chybí.

Osudovou bitvu u Lipan nerozhodla zrada vůdce táborské jízdy, vojevůdci pouze stáhli vojáky z již prohrané bitvy, což historikové považují za správné rozhodnutí. Příběh K. H. Borovského je na dvou stranách příliš stručný a zasloužil by si dvě stránky navíc, hlavně kvůli jeho myšlenkám na poli novinářském, ekonomickém a politickém.

Pokračování příště.




Autor:


Autor článku: Džoakimejtr XXIV.

Detaily o komiksu:

Titul: Obrázky z českých dějin a pověstí
Série: Obrázky
Scénář: Zdeněk Adla
Jiří Černý
Pavel Zátka
Kresba: Jiří Kalousek
Lettering: Jiří Kalousek
Žánr: Historický (CZ).
Rok vydání: 2011
Počet stran: 168
Formát: 170 x 245
Vydavatel: Albatros
Země vydání: Česká Republika
Země původu: Česká Republika
Originál: Obrázky z českých dějin a pověstí
Související články:


Česko
03.04.2017 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (4): Jak padli Inkové a Aztékové
19.12.2016 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (3): Ať žije Kolumbus, hurá!
28.11.2016 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (2): Rozhovor s Jiřím Černým



Komiksová série Obrázky
03.04.2017 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (4): Jak padli Inkové a Aztékové
19.12.2016 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (3): Ať žije Kolumbus, hurá!
28.11.2016 Obrázky z dějin zeměpisných objevů a výletů (2): Rozhovor s Jiřím Černým






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!