Komiks.cz

Upozornění: Text byl mírně zkrácen.

Aktualizace 12/7/2022: Text byl oflajn a dnes je znovu onlajn.

Líbila se mi zmínka o Závišovi z Falkenštejna z rodu Vítkovců. Mezi laickou veřejnosti jsou Vítkovci jen rod bez slavného jména, proto zmínka o jejím představiteli jistě přispívá k větší znalosti historie. Dále potěší zařazení pověstí, které nejsou až tak zlidovělé. Například O chrámu na Karlově nebo O Tatarech na Moravě.

Vtípků najdeme v komiksu několik. Všiml jsem si jednoho hned v první pověsti o praotci Čechovi, kde praotec v bublině říká: „To je ta země…,“ načež hned vedle je klučina s rukou nataženou a s bublinou: „Zajíc!“ Další vtípek jsem našel u Prokopa Velikého, kde je u prchajících křižáckých vojsk malinká bublina s textem „Hergot“. V příběhu o Husovi je sugestivní okénko s tlustými kněžími, hodujícími u stolu s jídlem koupeným z peněz z odpustků. Hus na Kostnické hranici nemá bílou čepici s nakresleným ďáblem, avšak scéna působí dojemně, Mistr se v poslední chvíli modlí. Hezký český novotvar spatříme v povídce Jiříkovo mírové poselstvo, kde je uvedeno slovo Rumrajch. Vtipné je oslovení budoucího císaře Rudolfa II. v jeho příběhu vyslovené jeho strýcem: „Rudlo“. Navíc dospělý císař jakoby Werichovi z oka vypadl. Ze stejného příběhu pochází bublina „Praha, to je zlatej důl,“ která navazuje na zmínku o tom, že císař se zajímal o alchymii, hvězdy a zlato. Hned na dalším řádku je zatčení jakéhosi alchymisty s bublinou „My ti ukážem aurum!“ U vyprávění o Josefovi Dobrovském je bublina u cizí šlechty, která se snaží mluvit česky: „To je můj kráfa!“

V nejnovějším 8. vydání potěší bublina s "Bedříškem", kterým je míněn malý Bedřich Smetana. Zdrobnělina se opakuje znovu i v textu pod obrázkem, tam se však už moc nehodí.

Dech doby původního vydání

Dobová propaganda se týká hlavně náboženství a otázek církve. Zkreslování se děje metodou zatajování faktů, nikoli překrucováním pravdy. Najdeme zde sice také příběh o dělnících a v druhém vydání z roku 1982 povídku Sjezd u Kaštanu o založení dělnické strany, ale tyto části nejsou ideologicky nijak zabarvené a jsou neškodné. Nevyskytují se v nich zlí imperialisté nebo buržoazie vykořisťující porobený lid. Ani zde naznačený dobový slovník v komiksu vskutku použit není.

Propaganda na nás poprvé dýchne v pověsti o králi Svatoplukovi. Sama pověst byla vybrána pravděpodobně proto, že v ní král vykázal arcibiskupa Metoděje z království pryč, což se ateistickému režimu hodilo do krámu. Absence příběhu o příchodu obou věrozvěstů na Moravu pak potvrzuje tuto domněnku. V příběhu o J. A. Komenském chybí zmínka o tom, že zastával poslední úřad biskupa Jednoty bratrské, což byl významný post v kontextu české reformace. Josef Dobrovský je prezentován jako český jazykovědec a v jeho povídce se píše o jezuitských kněžích, kteří pálili české knihy. Že sám Dobrovský byl jezuitský kněz, to nám komiks zatajuje. Holt pravda bolí a není všechno černobílé jako v pohádce. Ostatně dějiny by pohádkou být neměly.

O Marxovi a Engelsovi je řeč pouze ve vydání z roku 1982, v meziúvodníku na straně 127. Mluví se o nich jako o německých učencích, naštěstí slovo komunismus nebo jakákoli ideologicky zabarvená slova zde ani jinde v knize nepadnou. Na tyto osobnosti pak narazíme ještě na poslední straně 149, kde se poprvé a naposled konstatuje, že dělníci jsou silou, která změní svět.

Dílo vznikalo v nelehké době, autoři se patrně ubránili nátlaku cenzorů a ideologů, kteří by mohli zkreslit například výklad o husictví tradičním soudružským nátěrem, například o zavedení "komunismu" v husitském Táboře.

Obrázky z českých dějin a pověstí - analýza (2) - Aktualizováno