Že by se autoři rozhodli "zaříznout" úspěšný seriál po pouhých devíti letech? "C'est impossible," šeptali si malí nešťastníci trhajíce plastikové obálky Pifů. Následný rachot kamenů padajících z jejich srdéček bezmála porazil Eiffelovku. Zjistili totiž, že v 101. Rahanově příběhu šlo pouze o problém s halucinogenní bylinou. Díky ní se smrt hrdiny vyhladovělým příslušníkům porobeného kmene jenom zdála. "Neměl to být špatný vtip," přiznal po letech dnes již zesnulý autor příběhů Roger Lecureux, "nýbrž pokus o scénáristickou finesu a zároveň reagování na problém drog." Západní společnost si podle něj koncem 70. let začala uvědomovat, jaké nebezpečí odtud hrozí dospívající mládeži, což se komiksoví tvůrci rozhodli reflektovat geniálně nedidaktickým způsobem. "Nemělo smysl vysvětlovat věc v obecných termínech," uvedl Lecureux a vysvětlil: "Co je horšího pro děti než smrt hlavního hrdiny? Chtěli jsme je jednoduše upozornit, že droga je smrt . Rahanova smrt, a možná i jejich!"
.
. .
.
. .
Další díly:
Rahan žije
Rahanova psychoanalýza
Rahan v kresleném filmu
