Titulní Origami (napsal Dittmar Chmelař, odpovědný redaktor celého projektu) je . příběhem z ostravské budoucnosti a točí se kolem prastarého samurajského meče (další možná souvislost s „japonským“ titulem?). Katanu vlastní muž, který se živí jako aerotaxikář, a snaží se ji získat tajemná krásná žena, jejíž identita se v průběhu děje několikrát změní. Mezi oběma hrdiny dojde k milostnému kontaktu i k souboji, několikrát se mění situace – jednou má navrch Ona, jednou On, jednou jde o vládu nad vzdáleným světem, jednou o supravodivou technologii a o peníze… Příběh je vcelku nápaditý, zklamal mě jen nouzový závěr ve stylu „a pak jsem se probudil“, kterým navíc končí i comics Metan téhož autorského tandemu ve druhém čísle (tam však mnohem nepochopitelněji a násilněji).
Kresebná stránka nezapře vliv Káji Saudka (comics je mu věnován), ale to je v našem rybníce spíše pravidlem – přece jen byl Mistr vzhledem k izolaci naší země od západního kulturního dění dlouholetým ztělesněním comicsu vůbec. Ocenění zasluhuje propracovaná montáž stránek, která činí tento comics nejzajímavějším z čísla – u zbylých dvou autor jakýchkoli podobných pokusů zanechal a nasázel políčka prostě za sebou, což ještě posílilo statičnost vyprávění. . Kresba nepostrádá hravost a věřím, že pokud bude mít LUPO možnost se vykreslit a být konfrontován s kritickými názory, mohl by se z něj stát velmi dobrý kreslíř.
Lidské stíny (napsal Tomáš Němec) jsou profesionální válečníci Efrel a Narisa, které vytvořil čaroděj Ghowar, aby mu dopomohli ke snadným vítězstvím. Nechtěli však již být zabijáky a toužili stát se lidmi – vydali se tedy do dalekých krajů, ale i zde je našel další Ghowarův válečník Vagar. Efrelovi se sice podaří ho zabít, ale při souboji umírá jeho Narisa. Efrel se pak vydává hledat nový domov, aby splnil její poslední přání… Vzhledem ke sledu vyprávění působí závěr poněkud rozpačitě.
Z podobného soudku je i příběh Cena jednorožce (scénář Petra Vyhlídky). Lapka Fawraham je najat jistým hrabětem (na jiném místě se o něm hovoří jako o baronovi!), . aby chytil jednorožce, „možná posledního na světě“, a tedy velmi cenného. Jednorožec je však, jak se později ukáže, (zakletá víla, kterou padoušský čaroděj Falur proměnil, aby z kouzelného rohu mohl namíchat elixír života a dosáhl tak věčného nesmrtelnosti. Hrdina se ve správnou chvíli správně rozhodně, zlo potrestá, dobro vysvobodí, na peníze nehledě, a spolu se svou milou se vydává vstříc dalším dobrodružstvím… Prostě pohádka.
O kresbě obou posledních příběhů platí to, co bylo zmíněno výše. Celý projekt bylo asi potřeba rozjet, neboť podíl Luďka Pospíšila se postupně snižoval (ve druhém čísle dva, ve třetím už jen jeden comics) a Origami tak bylo i po výtvarné stránce pestřejší.
Origami (Dittmar Chmelař – LUPO) – 28 stran
Lidské stíny (Tomáš Němec – LUPO) – 18 stran
Cena jednorožce (Petr Vyhlídka – LUPO) – 18 stran
