Tuto postavu vytvořil španělský výtvarník Vicente Segrelles. Jeho podrobný profil si . můžete přečíst zde. Já tu jen připomenu, že z u nás vydaných knih pro mládež stojí třeba za opravdu velmi kvalitními Ilustrovanými dějinami letectví či Zbraněmi, které zasáhly do vývoje lidstva, které opatřil nejen ilustracemi, ale i textem. Již to dokazuje, že Segrelles je mužem velmi všestranným a zároveň člověkem, který má ke komiksu velmi blízko...
Tato jeho „blízkost“ je zřetelně vidět právě na způsobu jakým se dostal k tvorbě Mercenaria (česky Žoldnéře). Totiž na rozdíl od mnoha známých ilustrátorů, kteří mnohdy začínali na komiksu a teprve poté, co se vykreslili, se začali plně věnovat pouze ilustraci (např. Frank Frazetta), Segrelles prodělal naprosto opačný vývoj. Od klasického výtvarníka-ilustrátora (komiks? co to je?) k čistě komiksovému autorovi – v současné době Segrelles již ilustrace vůbec nedělá a všechen svůj čas věnuje práci na dalších mercenariovských albech.
Mercenario je nájemným bojovníkem nejvyšších kvalit, který své schopnosti prodává do služeb těch, kdo na ně mají. Ač se to ale nezdá, tak není bojovníkem cynickým, který se . žene jen za penězi, ale spíše moderním rytířem bez bázně a hany, které tak dobře známe z moderních filmů a románů. Na první pohled drsňák s cynickou hláškou na rtech dělající jen svou práci, ve skutečnosti člověk, který by nikdy nevzal práci, která by mohla nespravedlivě uškodit nevinným. Díky tomuto svému vrozenému citu pro spravedlnost a tomu, že je členem Řádu kráteru (o němž si podrobněji povíme za chvíli) se Mercenario často celá alba zabývá sice tím co mu jde nejlépe (tedy zabíjením), ale nemá z toho ani vindru. Nejvíce pracovního času (neplaceného) ho pak stojí věčný nepřítel Řádu kráteru, alchymista a intrikán jménem Claust, se svou armádou ke všemu odhodlaných zabijáků...
Podrobnější údaje o tomto hrdinovi a také komiksu si ale raději z důvodu šetření času představíme za chvíli přímo na posledním (desátém) albu, které již stihlo vyjít v angličtině u nakladatelství NBM, největšího amerického vydavatele belgofrancouzských comicsů..
Desátý díl této do šesti světových jazyků překládané série (Gigantes-Giants-Obři; v originále – španělštině – pak již vyšel i jedenáctý díl, The Escape, a na dvanáctém, The Ransom, Segrelles usilovně pracuje) je výjimečný hned ze dvou důvodů: Po prvé netvoří obsah tohoto 48 stránkového alba souvislý příběh, ale hned čtyři kratší povídky spojené pouze hlavním hrdinou a tématem obrů či jim podobných bytostí (včetně „alladinovské“ anekdotky s džinem). A druhá premiéra: Segrelles zde použil zcela novou (a velmi odlišnou) výtvarnou techniku. Blíže o ní ale až v části věnované kresbě...
Příběh první (Stop along the way- Zastavení na cestě) je typickou záchranou misí za unesenou princeznou vězněnou strašným obrem a jeho „hlídacím“ drakem. Tedy byla by, kdyby ve hře nebyly i zájmy někoho mnohem mocnějšího... V dalším příběhu (Three wishes - Tři přání) se dozvíme co vlastně předcházelo příběhu Aladina a jeho kouzelné lampy. Endore (Endora) je čarodějkou, která už má svá nejlepší léta za sebou. Tedy „nejlepší“ po stránce vzhledu, a tak se rozhodne, že přenést svou duši do těla nějaké pěkné mlaďoučké dívčiny by nebylo na škodu. Bohužel si k tomu vybere zrovna princeznu jistého mocného (a hlavně bohatého) krále. Takže je to všechno zase na Mercenariovi: další princezna, další problémy... Už jenom to, že čarodějčina hlavní magická schopnost tkví ve výrobě obřích válečníků z poražených nepřátel, neposkytuje Mercenariovi v případě prohry příliš růžové vyhlídky do budoucna. Přidejte k tomu i problémy s poněkud zákeřným kouzlem a nebudete se ani příliš divit, že náš hrdina bude muset navštívit i samo Peklo... V epizodě The Drone (Trubec) vám zase předvede, že dostat se do války mezi Amazonkám podobné válečnice a jejich notně nepřátelské bratry, kteří všichni pocházejí z jedné obří matky, nebude žádný med. A to původní úkol zabít poněkud přerostlou vodní ještěrku vypadal tak snadno...
.Celkově je toto album mixem toho nejlepšího, co v Mercenariovi můžete nalézt. Segrelles totiž není mistrem nějak obzvláště originálních či spletitých příběhů, ale zato mu jdou gigantické souboje s neméně gigantickými netvory v jejichž vymýšlení (netvorů i soubojů :-) je skutečným géniem. V tom mu velmi pomohlo, že oproti předchozím dílům, kde se to jen hemžilo technickými pozůstatky pradávných mimozemských civilizací, se v těchto příbězích vrátil k (téměř) čisté středověké fantasy. A tímto slovem „téměř“ se dostáváme k další fintě, pomocí jejíhož dokonalého ovládání Segrelles dále zvyšují čtivost (nejen) tohoto alba. V zásadě jde o jisté odlišnosti které byste v klasické fantasy rozhodně nečekali. A tak Mercenario volí v soubojích se svými mnohem většími protivníky (na které by jinak v žádném případě neměl), za prvé: svůj důvtip a různé triky, které nemají se striktně rytířským pojetím čestného boje tváří v tvář příliš společného, a za druhé: nejrůznější pokročilé vynálezy, jako jedy nebo šípy s rozkládacími břity či kumulativními hlavicemi. Mercenario je prostě zkušený bojovník, který ví, že boj z dálky je VŽDY účinnější než klasický rytířský souboj tváří v tvář. Toto poněkud heretické (jen si vzpomeňte na Sláina) a klasické kánony fantasy schazující (ovšem v dnešních dobách velmi oblíbené) pojetí je pak dalším rozpoznávacím prvkem této série. Tomu pak odpovídá i celkové ladění Mercenariových příběhů. A to ať už jde o špatně dopadnuvší princeznu v příběhu prvním, poněkud jiný pohled na džina ve Třech přáních či jména Endořiných obrů (Roland, Artuš a Lancelot). To vše pak uzavírají překvapivé a hlavně vtipné konce všech příběhů.
.Ovšem ačkoliv jsou scénáře k Mercenariovi dosti „jinak“ pojímané, to, co vás jako první udeří do očí, když si jakéhokoliv mercenariovské album otevřete, je kresba. Tedy lépe snad: malba - a to klasická malba olejem. To je ten základní balvan Mercenariova úspěchu. Naprosto dokonalá a realistická malba, která vás omráčí a strhne s sebou. V Segrellesově podání jsou souboje gigantické a monstrózní, prostředí uchvacující a krev rudá. Prostě bomba. Už jenom kvůli tomu stojí Mercenario za to.
Ovšem pozor. I po této stránce jsou „Obři“ v něčem výjimeční (druhý důvod - vzpomínáte) a Segrelles ještě více hoden obdivu. Ve svých 58 letech se, unaven čas požírající klasickou malbou, rozhodl přesedlat na obor z nejmodernějších. Na počítače. A tak na tomto albu můžete sledovat postupný přechod mezi těmito dvěma dosti odlišnými technikami. Od klasické olejomalby, přes počítačově přidávané bubliny, speciálních efekty, dodělávání již rozpracovaných „oken“, až po stránky kompletně vytvořené v počítači (hlavně The Drone). Přitom je třeba zdůraznit, že od poněkud sterilních evropských výtvorů poslední doby, které si částečně či zcela vypomáhají počítačovým modelováním (např. Les Technoperes od Jodorowského a Janjetova), jsou ty Segrellesovy od klasické malby většinou nerozeznatelné, a i poté, co si jistých odlišností všimnete, rozhodně na vás nezapůsobí nijak nevhodně či dokonce špatně. A pozor, Mercenario 11 byl od základů stvořen již čistě počítačovou cestou a tato metoda bude používána i na všech dalších albech.
Na závěr by snad bylo dobré si stručně načrtnout svět, ve kterém se Mercenariovy příběhy odehrávají. Ač se to možná na první pohled nezdá, jde v zásadě o naši vlastní Zemi situovanou do doby okolo roku 1000 po Kristu; podstatná část děje se přitom odehrává v zemi odříznuté od ostatního světa kdesi vysoko v Himalájích, v zemi, kde se nalézá pradávná vyspělá civilizace (přičemž Řád kráteru je tím, kdo její znalosti a vědění udržuje v oběhu), a hlavně v zemi, kde se díky její uzavřenosti udržely a dále vyvinuly prastaré ekosystémy zahrnující i nově pozměněné druhohorní formy života. Proto se zde historické reálie mísí s nestvůrami, pohádkovými postavami, čaroději a čarodějkami. Meče a pancíře (patřící nejvýše tak do 15. století :-)) se potkávají se střelným prachem a mimozemšťany, a nejrychlejší doprava (kterou využívá i Mercenario) je pomocí okřídlených draků a koní.Výsledek? Skvělý mix toho nejlepšího z heroic fantasy a moderních příběhových mustrů, završený geniální grafickou stránkou. Mercenario je prostě špica.
.www.segrelles.com - Oficiální stránky Vicenta Segrellese ve španělštině a angličtině. Kromě kompletního úvodu do Mercenariova světa, tu naleznete další informace o Segrellesovi, podrobné zmapování jeho uměleckého vývoje, přehled jeho dalších ilustrátorských i jiných aktivit, ukázky z posledních prací, ale hlavně možnost nahlédnout pod pokličku jeho kreslířského know how od klasické olejomalby po čistě počítačovou animaci.
Základní údaje:
Scénář a kresba (malba a počítačová animace): Vicente Segrelles
Originální název: El Mercenario 10: Gigantes
Rok a měsíc originálního vydání: 1998, říjen
Počet stran: 46
Původně vyšlo u: V. Segrelles
Cena: 1 ,600 peset
Anglické vydání u: NBM Publishing (www.nbmpub.com)
Anglický název: The Mercenary 10: Giants
Rok vydání: 1999
Cena: $10.95
Příště:
Batman zabíjející své úhlavní protivníky? Batman neovladatelně toužící po lidské krvi? Batman pijící lidskou krev? Batman upír? Ano!!! Tedy pokud víte co to znamená Elsewords. A pokud znáte book Batman: Crimson mist od trojky Moench, Jones, Beatty. Tak se na to připravte. Příští týden ve stejnou dobu se na vás přiřítí Batman „jak ho určitě neznáte“.
