Tvoje matka šuká s Hitlerem v pekle.
Svět je ve válce. Ve válce o které většina z nás nemá ani tušení. Ve válce tak staré, že její počátky se ztrácí v mlhách času. Válce, o níž se nepíše v žádných historických knihách. Válce o duši a svobodu lidstva. Na jedné straně Archóni, . Ztracení, Zapomenutí, bytosti zpoza Času a Prostoru, bytosti se silou bohů, jež za pomoci svých pozemských přisluhovačů řídí chod lidstva již od dob, kdy první předchůdce člověka slezl ze stromu. Manipulují s dějinami a králi, řídí všechny vlády světa stejně jako každý váš krok. A po všech těch tisíciletích je okamžik jejich triumfu již téměř na dosah. Jednoho pěkného zimního rána 22. prosince 2012 totiž nastane den, který má mnoho názvů - Armageddon, Ragnarok, Páté slunce, ale znamená jen jedno: konec světa tak jak ho známe, kdy Archóni konečně strhnou zdi reality mezi naším vesmírem a jejich dimenzí a nastolí svou nikdy nekončící totální vládu nad světem.
A koho může lidstvo postavit proti jejich bezbřehé moci a kontrole? Koho když všechny oficiální organizace jsou v rukou nepřátel? Poslední šance nese jméno Invisibles. Síť lidí, kteří většinou ani netuší, proti čemu vlastně stojí, neznají ani své spolubojovníky; jediné, co vědí, je, že se jim tento svět nelíbí a že nemají rádi, když jim někdo něco nařizuje: napůl šílení paranoidní agenti živořící na samém okraji společnosti, rebelující školáci a vzbouřené matky od rodin, bojující proti kultu konzumu a produkce, a další jim podobní. Asi není ani třeba dodávat, že zatím neúspěšně. Zdá se, že s takovýmto materiálem je lidstvo úplně v… tahu. Naštěstí jsou tu ale i jiní. Malé spiklenecké buňky profesionálních revolucionářů a bojovníků za svobodu (míněno zcela bez legrace). A jednu z těchto buněk tvoří i ti, jejichž nikdy nekončící boj můžeme sledovat i my.
„Hmm… takže zase týmovka? No, tak to snad ani nemusím číst,“ říkáte si: „tým nějakých šašků ve spandexu mě teda fakt nebere.“ Tak to pozor, ponechme stranou zda tento názor odpovídá skutečnosti a řekněme si . rovnou, že takto netradiční tým jste dost možná ještě neviděli (snad až na Section Eight z Hitmana – to už je ale úplně jiná váhová kategorie). Ostatně, posuďte sami: v jejich čele stojí King Mob (Král lůza), konspirátor všech konspirátorů, expert v psychických a okultních vědách, smrtelně nebezpečný zabiják v boji tváří v tvář a (ženy a dívky pozor!) ďábelsky šarmantní specialista v tantrických rituálech, dále tu máme jeho přítelkyni, čarodějku z budoucnosti, Ragged Robin, další ženu jménem Boy (Chlapec), specialistku na bojová umění a pouliční boj, nového rekruta Jacka Frosta, násilnického britského punka z Liverpoolu disponujícího pořádnou porcí okultní síly, ale hlavně nějakou vychytanou nadávkou v každé bublině (nutno upozornit, že je považován za budoucího Buddhu) a konečně skvělého, okouzlujícího a božského Lorda Fannyho, jihoamerického transvestita s dědičnou mocí šamana (Lord Fanny: „King Mob s Ragged Robin? Sakra, nevím na koho z nich mám víc žárlit.“). Tak tohle je náš tým. Trochu ujetý, což? Nedivte se, takhle je to tu se vším.
Mason: Stal jsem se smrtí. Ničitelem světů… Jak to sakra mohli udělat?!
King Mob: To je jenom těma drogama, Masone.
Mason: Aha, máš pravdu.
King Mob: Sloní hlava. Sloní hlava. Uctívám boha se sloní hlavou!
Ať již jste skutečným příznivcem spikleneckých teorií nebo vás jen občas něco napadne, to všechno (a mnohem víc) zde lze nalézt: film Spiknutí nebo Akta X jsou proti . Invisibles jen slabým odvarem. Ve světě Invisibles je Totální Kontrola s velkými písmeny čistou realitou. AIDS jako uměle vyrobený biologický nanostroj, mimozemšťané, tajné vojenské laboratoře experimentující na lidech a vytvářející z nich nové živočišné druhy, paměťové implantáty a elektroničtí policajti v každé hlavě, prostředky dálkové kontroly aplikované v očkování proti dětské obrně, nanotechnologicky upravená voda jež funguje jako tekutý software nebo nosič informací, čtyřrozměrné pancíře či kamery, to vše se zde mísí s magickými rituály a silami, předpovídáním budoucnosti, telepatií a vším tímhle nadpřirozeným svinstvem. Je to svět těch nejdokonalejších geno- a nanotechnologií a dalšího hi-tech-shitu, stejně tak jako svět, kde můžete tu nejsofistikovanější vojenskou základnu v celých USA zneškodnit pomocí trochy kmenové magie a půl tuny obilí.
Dulce, New Mexiko. Jolly Roger (jako ta známá pirátská vlajka) a její lesbická feministická buňka zvaná Jedovaté k… dámská přirození?… proniknou do supertajné vojenské laboratoře… a jsou zmasakrovány. A to Jolly naštve. A navíc objeví něco fakt důležitého. A to jí naštve dvojnásob.
Mezitím se King Mob v sídle svého přítele miliardáře Masona vzpamatovává z jedné akce, během níž byl zajat, mučen a málem donucen prodat svou duši za pytlík chipsů. Ale u Masona, muže, jenž dostal napít z mimozemského Svatého grálu, je v bezpečí; všichni jsou tu v bezpečí, všichni Invisibles. Vždycky když jsou na tom fakt špatně, ví, kde hledat pomoc. A tak se potkají s Jolly Roger. Ovšem patřit k Invisibles zavazuje a tak náš tým odjíždí do New Mexika, kde přibere ještě další dva kámoše, specialisty na okultní vědy, a vyrazí nakopat řitní otvory těm . nejšpičkovějším strážním technologiím a jednotkám Delta Force, které se v tomto vojenském hnízdě skrývají. Nebudou to mít ovšem rozhodně nijak lehké. Čeká je totiž telepatická oživlá informace v podobě skřeta Quimpera (je fakt dobrý v tom, jak z vás všech nadělat loutky) a zosobnění absolutní poslušnosti Plukovníka Pátka (který je zase fakt dobrý v tom, jak z vás všech nadělat nemyslící zombie). Takže uvidíme jestli i tahle pomsta bude sladká…
King Mob: Masone, tobě se právě povedlo přetvořit posledních deset minut našich životů na scénu z Tarantinova filmu.
Autorem tohohle všeho je již komiksem protřelý scénárista Grant Morrison (JLA, ale hlavně kultovní Batman: Arkham Asylum), který rozhodně o neuvěřitelné nápady nemá nouzi (mimo jiné se stal prvním komiksovým scénáristou který byl prestižním Entertainment Weekly’s zařazen mezi 100 nejkreativnějších lidí v USA). V Invisibles se mu pak povedlo předvést nejen to, že toto ocenění nebylo zbytečné, ale zároveň vše skloubit do životaschopného a reálně vyhlížejícího celku. Nejedná se totiž o žádnou parodii. Celá série je z rodu moderních komiksů určených dospělým čtenářům (ostatně ji vydává dospělejší odnož DC Comics, Vertigo), v nichž se již scénáristům omrzela klasická hrdinská dobrodružná schémata a raději přicházejí s novými, pokud možno neotřelými, postavami, nápady či zpracováním. Invisibles to vše plní bezezbytku. První dvě inovace jsme si již probrali, zbývá tedy ta třetí. Pracovně by se dala nazvat cestou Gartha Ennise. Tohoto irského věrozvěsta brutálního popkulturního humoru a vychytané brutality nejspíše není třeba ani příliš představovat (série Hitman, Preacher nebo i u nás vyšlá Darkness), a stejně tak se zde nechci pouštět na tenký led poměřování kdo z koho. Raději se proto zaměřím přímo na Invisibles. Spojovacím článkem celého komiksu je lehce . nadsazené tvrďáctví v chování, konání i mluvě. Quentin Tarantino, chápete? Ve stylu tohoto velkého režiséra (Pulp Fiction, Reservoir Dogs) jsou i Invisibles prostoupeni dnes tolik oblíbenou „realitou drsnější než realita“ a lehce okázalým a přehnaným tvrďáctvím servírovaným mírně sebeschazujícím způsobem. Do toho je přimícháván (na Invisibles) paradoxní obdiv k současné popkultuře a tak se nesmíte nijak divit všudypřítomným odkazům na ni (nedělat tak scénáře, a nenapsat to do recenze, je dnes již považováno za trapné opomenutí). S tím vším pak zcela ladí i zvýšená brutalita projevující se nejen pěknou řádkou mrtvol a spoustou jasně červené krve rozstříknuté po stěnách a podlaze, ale i dosti (na komiks) neobvyklými a v detailu podanými zraněními (rozkroky, utrhané čelisti a kusy lebky, rozházené vnitřnosti a mozky). To jest přesně tak, jak to mají mazlíčci rádi… mhm… no nic. To vše spolu s dobře podanou akcí, nápady (už je znáte), postavami (už je taky znáte) a vychytanými dialogy dává celému komiksu tu správnou dynamiku, ale hlavně z něj dělá opravdu zábavný kus čtení nad nímž se rozhodně nudit nebudete. A nakonec si speciální pochvalu před nastoupenou jednotkou zaslouží autorův smysl pro humor postavený většinou na promluvách a hláškách, které kolem sebe rozhazují naši hrdinové v takovém množství a kvalitě (budete se smát i nahlas), že je můžeme s klidným svědomím prohlásit za jeden z největších plusů této série (výjimkou potvrzující pravidlo – jde o vtip vizuální – je scéna kdy Lord Fanny vejde na pánské záchodky a před zraky vyjeveného kovboje se s klidem vymočí do mušle).
Kresby této čtyřdílné minisérie se ujal Phil Jimenez (Hellblazer, Wonder Woman) a nelze než dodat, že to byla opravdu ta správná volba. Jeho styl je evropsky precizní, s čistou, jasnou linkou a jemným šrafováním, přesto však nijak chladný nebo strnulý. Navíc nejen že je skvěle realistický a má cit pro detail, ale stejně tak mu nedělá žádné problémy podat dobrou akci, a to díky sice poněkud neobvyklé, zato velmi zajímavé práci se střihem. Profesionální pocit, který si z celé minisérie odnášíte, pak završuje kvalitně odvedené inkerování (John Stokes - American Century), práce s barvou (Daniel Vozzo – The Uncanny X-Men) a lettering od „písmenkového“ esa Todda Kleina (Batman: The Dark Knight Strikes Again). Plus skvělé, velmi detailně propracované, obálky od Briana Bollanda (Batman: Kameňák).
V celkovém součtu jsou Invisibles jedním z nejoriginálnějších a nejneobvyklejších moderních komiksů pro dospělé. To samozřejmě neznamená, že musí sednout každému, ale (a teď pozor: opáčko před usnutím) pokud bažíte po neotřelých a zajímavých postavách, k životu kromě krve potřebujete i pořádnou porci neokoukaných nápadů a máte rádi zábavu, akci, hlášky a dialogy a lá Quentin Tarantino, pak jsou Invisibles pro vás tím pravým. Jo, a pokud jste konspirátory všech konspirátorů a nevěříte nikomu a ničemu, tak věřte Invisibles. Protože oni budou stát vždy při vás.
www.barbelith.com/bomb - Velmi podrobné stránky, kde se dozvíte opravdu vše nejen o postavách, bojujících frakcích, dějových liniích a obsazích jednotlivých sešitů, ale zároveň dostanete spoustu odkazů na opravdové „Invisibles“ stránky. Zkrátka web, kde si na první pohled nejste jistí jestli to jejich autor nebere všechno vážně. Bere.
www.grant-morrison.com - Oficiální sajta Granta Morrisona. Takže pokud se chcete o tomto komiksovém šílenci dozvědět něco víc, jste tu na správné adrese.
Příště: Protože mi bylo v posledních několika týdnech pravidelně ukládáno o život (za co jiného také považovat stále agresivnější dotazy, zda budu volit Losnu nebo Mažňáka), rozhodli se někteří členové naší redakce (i oni byli těmto útokům vystaveni, zcela zjevně se jedná o jakousi formu vysoce organizovaného spiknutí), že si v následujících dvou měsících trochu dáchnou a raději se budou věnovat nácviku bojových technik kem-kwong (to samé pak doporučujeme i vám, člověk totiž nikdy neví kdy se TO vrátí) a tím pádem se další recenze na nějaký zajímavý zahraniční komiks ode mě dočkáte až po prázdninách. Aby vám ovšem toto čekání lépe utíkalo, tak vám prozradím, že se již můžete pilně těšit na dosud poslední (sedmé) album vaší oblíbené Druuny. Tento díl nese název La Planete Oubliée (Zapomenutá planeta) a vy se budete moci mrknout, kam až se majitelka dvou nejhezčích komiksových hýždí ve svých příbězích dostala…
Přečtěte si další recenze z Vojtovy série významných zahraničních komiksů: Mercenario 10 - Gigantes, Batman - Crimson Mist, Kingdom Come a Rapaces 1.
Základní údaje:
Scénář: Grant Morrison
Kresba: Phil Jimenez
Inkerování: John Stokes
Vybarvení: Daniel Vozzo
Lettering: Todd Klein
Rok originálního vydání: 1998
Počet stran: 100
Původně vyšlo u: DC Comics
Cena: $ 12,95
