Imperiální sny
. Píše se rok 1898 a Anglie se pod vládou královny Viktorie ocitá na absolutním vrcholu své moci. Celá třetina světa se kloní před hlasem britského impéria, které samojediné skutečně vládne světu. Staví se most přes Lamanšský kanál; nebe je zaplněno řiditelnými balony; Londýnem se valí kotouče mlhy, daň za tepot ocelové srdce říše. Nejvýkonnější továrny na zeměkouli. Svět železa a páry. Gigantické stroje. A gigantické slumy plné sedřených dělníků, žebráků, mrzáků a zlodějů. Dvě tváře „věku páry a železa“, tváře, z nichž jsme až dosud znali jen tu jednu. Tvář nablýskaného věku techniky a jejích zázraků. Víru ve všemocnost vědy a v právo jejích představitelů na to, donést její pokrok kamkoliv, i kdyby tam o ni nebyl zájem. Tvář kterou nám ukázal Jules Verne a H. R. Haggard a kterou jsme tak hltali, když jsme byli mladší. Jenže jsou tu i jiní...
H. G. Wells, Bram Stoker, R. L. Stevenson. Válečníci s odlišným pohledem na věc. Muži, utvářející jiný obraz o tom „báječném novém věku“. Obraz plný bídy, smrti a utrpení. Jenže obraz opět jednostranný. Obraz, z něhož nevyčtete vše.
Proto o sto let později přichází Alan Moore. Muž, který vám ukáže všechno. Svět takový, jaký byl. I když ovšemže v mezích možností. A jak to udělá? Použije ten zdánlivě nejjednodušší způsob ve formě, jakou ještě nikdo nezkusil. Spojí obě tváře, tvář verneovskou i tvář wellsovskou, do jednoho celku.
A s Moorem přichází Liga výjimečných, vize světa takového, jaký ho viděli někteří z nejvýznamnějších autorů doby; vize, která spojuje všechny pohledy do jediného živoucího, výjimečného světa - skvělejšího, nádhernějšího a technicky dokonalejšího, než jeho skutečný obraz, a zároveň horšího, odpornějšího a bezvýchodnějšího než kdy dřív.
Duchové & Zázraky
. Britské impérium vládne světu, zdánlivě neomezitelné ve svých koloniálních nárocích. Jenže tohle je 19. století Alana Moora, a nepřítelem není jen Německo, Francie a USA - nepřítelem je samotná věda: geniální vynálezy geniálních šílenců, kterými svět zaplnili Verne s Wellsem zde skutečně existují. Sherlock Holmes žil. Vynález zkázy existuje. Nic není nemožné a svět je plný geniálních zločinců toužících po jeho ovládnutí. A takovým jako oni se mohou postavit pouze výjimeční lidé. Liga výjimečných. Největší hrdinové, dobrodruzi a stvůry velké literatury 19. a počátku 20. století. Britská tajná služba ústy svého agenta Campiona Bonda pověří čerstvě rozvedenou Wilhelminu (Minu) Murrayovou-Harkerovou (Dracula, Bram Stoker), aby spolu s kapitánem Nemem (Dvacet tisíc mil pod mořem, Jules Verne) našla Allana Quatermaina (Allan Quatermain a další romány H. R. Haggarda), doktora Jekylla a pana Hydea (R. L. Stevenson) a Hawleye Griffina (Neviditelný, H. G. Wells). A úkol? Zaprvé najít Cavorit (První lidé na Měsíci, H. G. Wells), antigravitační materiál umožňující nevídané. A zadruhé sestrojit létající stroj těžší vzduchu o ničivosti, o které by si taktéž přítomný luftkapitán a vládce Albatrosu Robur (Robur Dobyvatel a Pán světa, Jules Verne) mohl nechat jenom zdát.
. Což ovšem nebude nijak snadné, protože - na to pozor! - Číňané jsou geniální, leč zlí, a na Marsu zatím dochází k záhadným sopečným erupcím…
Božstva zkázy
Za vskutku nemalých nákladů je nám ctí v tomto speciálním sebraném vydání představit Alana Moora, světoznámého spisovatele a někdejší cirkusový exponát („Neznámá obluda z Bornea“), autora takových význačných spisků jako Watchmen, V for Vendetta nebo třeba Kameňák (CREW č. 3 – 5). Také nesmíme zapomenout na smrtelně napínavý příběh jen pro ty nejotrlejší, který je i našemu širšímu občanstvu známý ze spektakulárního a veleúspěšného polychrom-opticon-kinematografického zpracování s mrazivým názvem From Hell (Z pekla). Ostatně není možno než připomenout, že zplátňovací osud postihl i publikaci, kterou právě držíte-budete držet v ruce; tohoto roku mnohá vzrušení vyvolalo její filmování pražských ulicích za účasti agenta Jejího Veličenstva pana Seana Conneryho. Kromě nepochybného vlastenectví a ukázky velikosti Impéria a jeho éry Vás jistě zaujme přesné vystižení a drobnohledné vykreslení těch nejslavnějších charakterů a hrdinů doby, stejně jako života ulice; rozvoj a úžasné zázraky soudobé techniky taktéž jako diplomatická obratnost vznešené tajné služby. Úžasná dobrodružství, děsiví zločinci, nenadálé zvraty, pobudové a demimondény, smrtící tajné zbraně, strojní harpuny a vůbec skvělost, modernost a úžasnost dnešního prudce se rozvíjejícího věku. Nechť žije královna!
S křídou v ruce se vám pak předvede šmírácký tintoretto a hlavně původce skandálního lesbického sešitku „Královna Viktorie a Emily Pankhurstová,“ jak se s charakteristickým parodickým nadhledem označil kreslíř této záležitosti Kevin O´Neill. . Jeho styl vám nejspíš v první chvíli vyhodí jen jedno jméno: Mike Mignola. A je pravdou, že jisté sklony k charakteristické mignolovské hranatosti, zjednodušení a základním tahům v obličejích zde pátravé oko nalezne (kterémuž závěru napomáhá i typicky kontrastní a silná barevnost s minimem škálových přechodů – tentokrát koloristická práce Bena Dimagmaliwa). Ovšem již při prvním začtení totéž pátravé oko zjistí, že O´Neillova kresba je zcela svá a originální - sympaticky civilní, bez zbytečných estetizujících efektů nebo snahy o násilnou akčnost, a právě proto tak čtivá a snadno srozumitelná. Příběhem vás protáhne bez zaškobrtnutí a nejasností, s citem pro detail stejně jako pro monumentální scény; stejně přirozená při zalidňování londýnské ulice lehce karikovanými postavičkami, jako při črtání majestátních staveb či futuristicky originálních strojů (včetně modernizací již známého – viz. obrázek Nautilu). To spolu se zmiňovaným, sice počítačovým, přesto však velmi citlivým a kultivovaným koloringem dává v celkovém součtu najevo, že se nejedná o book, kde by kresba oproti scénáři hrála druhé housle.
Jakási znamenitě zorganizovaná síla…
Po stránce samotného zpracování nelze než zajásat. A to hlavně díky zjištění, že i v BBartu jsou schopni kvalitní práce; respektive, že když chtějí, tak i můžou. A tak přestože byla „Liga“ k vydání připravována zjevně narychlo, výsledný efekt není rozhodně špatný.
Z celé knihy jsou cítit peníze a zázemí vydavatele. Poprvé v našich krajích je vázaný comics (s přebalem) vytištěn skutečně na originálním americkém formátu s pevnými deskami, imitujícími kůži a kvalitně odvedenou „stříbrnou“ ražbou značící konec, pro BBart tak typických, posunutých hřbetů; tisk na sice měkkém, ale zcela postačujícím křídovém papíře; to vše doplněné rozsáhlou (nejen obálkovou) přílohou, která nejvíce, spolu s dalšími doprovodnými texty, posiluje snahu o navození atmosféry šestákového „úžasného a veskrze poučného a zábavného čtení“ pro lidové vrstvy časů našich prarodičů (zde nejvíce zamrzí absence většiny, v originálních US sešitech původně obsažených, „ilustračních“ reklam na všeliké tehdejší zázračné léky a výrobky). Nejpodstatnější část přílohy je tvořena osmnáctistránkovou povídkou s několika O´Neillovými ilustracemi, která dovysvětluje, co předcházelo samotnému komiksu, a kde se kromě Allana Quatermaina setkáme i s „Cestovatelem v čase“ (Stroj času, H. G. Wells), Johnem Carterem (série dobrodružných marsovských románů E. R. Burroughse) a hlavně s mýtem Cthulhu a zástupci Velkých starců (H. P. Lovecraft). Velmi kvalitní a inovativní chuťovčička na závěr.
Ve srovnání s předcházejícími bbartovskými letteringy, o kterých se sice ze slušnosti moc špatného nenapsalo (ostatně, číst se daly), z nichž však přesto všem profesionálním domácím letteristům muselo být jen od pohledu hrubě nevolno, tentokrát lettering konečně vypadá tak jak by měl. Ovšem slůvko "bohužel" se skrývá i zde, a to v občasných úletech typu „otazník na začátku věty“ nebo „obsah bubliny mimo bublinu“, které by korektorovi spolu s dalšími chybkami rozhodně neměly utéct. Největší množství ztracených písmenek se pak odrazilo v závěrečné povídce (např. chybí i konec odstavce), což výrazně kontrastuje zvláště s tradičně kvalitním překladem Viktora Janiše.
Den, kdy přišla apokalypsa
. …je zároveň dnem, kdy se musíte rozhodnout. Stejně jako její hrdinové, je totiž výjimečná i tato kniha a to krom jiného i svou nejednoznačnou zařaditelností. Jde o inteligentní comics od velmi zkušeného a kvalitního autora; komiks, který umí skloubit civilní násilí ulice či boje o moc s monstry a scénami totální destrukce. Což je ovšem jen malá (a rozsahem nevelká) část celku, který spíš než na zběsilou akčnost sází na originálně skloubené a zajímavé hlavní figury (to je pane crossover!); nejde mu o rychlost prožitku, ale pomalu a důkladně budovanou rozsáhlou konstrukci s jediným cílem: vyprávět příběh, který s vtipem, citem a úctou skládá hold době gentlemanů a podivuhodných elegantně žitých dobrodružství, době románů přelomu 19. a 20. století, které dodnes čte celý svět. Je to jedna z těch top knih, které se na našem trhu letos objevily; jedna z těch knih kterou si stojí za to přečíst. Třeba se i u nás dočkáme výjimečného a náš zrak popatří na Ligu výjimečných, svazek druhý. Zvlášť když v USA už na něm makají s plnou parádou, a taková Válka světů… hmm…
Základní údaje:
Scénář: Alan Moore
Kresba: Kevin O´Neill
Coloring: Ben Dimagmaliw
Překlad: Viktor Janiš
SFX a lettering: Michal Polanský
Odpovědný redaktor: Richard Podaný
Vydal: BBart ve spolupráci s Crew s.r.o.
Rok a měsíc vydání: 2002, říjen
Původně vyšlo u: America´s Best Comics
Rok původního vydání: 2000
Originální název: The League of Extraordinary Gentlemen
Počet stran komiksu: 144 (šestisešitová minisérie po 24 stranách)
Počet stran celkem: 196
Cena: 490 Kč
