Celá série se ve své první verzi objevila v magazínu Imagine roku 1975, v současné podobě pak v časopisu Charlie Mensuel o sedm let později. Prozatím se skládá z pěti dílů, které formou alb vydala společnost Dargaud:
I. cyklus (scénář Le Tendre, kresba Loisel)
1. La conque de Ramor (Ramorova škeble, 1983)
2. Le temple de l´oubli (Chrám zapomenutí, 1984)
3. Le Rige (Rige, 1985)
4. L´ouef des tenebres (Vejce temnot, 1987)
II. cyklus (scénář Le Tendre + Loisel, kresba Loisel + Lidwine)
1. L´ami Javin (Přítel Javin, 1998) – album získalo na festivalu v Angouleme 1999 cenu mládeže.
. Příběh je prolezlý fantazií až do morku kostí. Ve starobylých časech vládli planetě Akbar mocní bohové v jednotě a shodě, a planeta žila v míru a rozkvétala. Jednoho dne se však jeden z nich, Ramor, rozhodl získat veškerou moc a vládnout dále sám. Ostatní bohové proti uzurpátorovi zakročili a s pomocí mocného zaříkání ze své kouzelné knihy Ramora uzavřeli do čarovné škeble, která se stala jeho věčným vězením až do „Noci měnidoby“. Tisíce let poté se bohové, staří a unavení, vydali odpočívat na tajné místo. Jenže Ramor, dávno zapomenutý ve své pasti, zatím rostl a sílil svou nenávistí a touhou po pomstě a čekal na okamžik svého osvobození. A ten okamžik, „Noc měnidoby“, se jednoho dne stal zlou, velmi blízkou skutečností. Od té chvíle Akbaru hrozí zkáza a smrt…
Ještě jedna šance zbývá… představuje ji čarodějka Mara, která našla starodávnou kouzelnou knihu bohů, rozluštila ji a může tak provést zaříkání, kterým Ramora opět pevně uzavře do škeble. Jenže zaříkávání je tak dlouhé, že Mara ho nestihne celé odříkat do „Noci měnidoby“. Povolává proto svou dávnou lásku, zestárlého a usazeného, avšak stále odváženého a udatného, legendami opředeného bojovníka Bragona a dává mu dva úkoly: nejprve najít a přinést škebli s Ramorem a pak – a to především – nalézt mystického ptáka času, který je schopný zastavit čas, tak aby Mara mohla provést zaříkávání. . Se slovy „Osud Akbaru je v tvých rukách, Bragone. Čekám tě.“ se Mara loučí se svým hrdinou a ten se vydává na dlouhou, dobrodružnou pouť. Samozřejmě, jak se na pořádnou fantasy sluší a patří, neodchází sám. Od začátku ho doprovází bujarými tvary obdařená čarodějčina dcera Pelisse se svým nerozlučným, ochočeným, modrým zvířátkem Dru sedícím oddaně na jejím rameni. Ještě v prvním díle se připojuje pan Neznámý, podivná figura s pevnou maskou na hlavě, kterou nikdy nesundá. Postupně se objevují další persony, ovšem bylo by vůči těm, kdo sérii ještě nečetli (a těch je u nás asi naprostá většina) prozrazovat konkrétní jména, protože by tak přišli o spoustu naprosto nečekaných překvapení. Především závěr přináší jeden z největších šoků, jaké lze při četbě komiksu utržit.
Napětí, určité nejasnosti věšené čtenářovi na nos a moment totálního překvapení – a to pochopitelně ve stupňovaných dávkách od začátku až do konce – jsou dalšími z hybných činitelů celého komiksu. Tak je tomu i od pátého pokračování, které již představuje začátek nového cyklu, možného nazvat „před hledáním ptáka času“. Sledujeme v něm osudy mladého Bragona drahný čas před tím, než se stane uznávaným bojovníkem. Šestý díl zatím, bohužel, ještě nevyšel, takže tisícům fanoušků série po celé Francii zatím jen zbývají oči pro pláč. (Původně bylo vydání šestky oznámeno na rok 2002, ale zatím kde nic, tu nic.) A podle kusých neoficiálních zpráv by se snad autoři mohli rozhoupat i k poslednímu cyklu – „po hledání ptáka času“…
.
Ve Francii ani čtenáři ani kritici nemohli najít dostatečné superlativy, jak se nad scénářem i kresbou série rozplývali. Podle mého názoru však příběh nedosahuje úrovně kresby. Ano, je to výborná fantasy, jenže nepřicházející s ničím zásadně novým, o čem by si člověk řekl: „mm, tak to je tedy něco“. Občas působí dost dětinsky, hlavně pasáže s rýmujícím červeným skřítkem Folem. Některé dějové zvraty navozují nádech přehnané, až umělé vykonstruovanosti. Např. hlavní motiv třetího dílu – boj Bragona se svým učitelem, nebo blíže neurčený důvod přítomnosti pana Neznámého ve skupině jsou celkem zbytečné. Nejlépe proto působí některé části a různé lokální nápady, jimiž se série jen hemží.
Slabší složka série, příběh, je však plně vynahrazena a vyvážena kresbou, které se také často bez váhání podřizuje. Kresba je až realisticky dokonalá, má smysl pro detail a to jí umožňuje přesně vyjádřit fantastickou podstatu série. Vychází z děje a dovoluje čtenáři plně si prohlédnout rozmanitost planety Akbar, její krajinu, faunu, floru, obyvatelstvo. Kreslíři se nekladou absolutně žádné meze a proto se můžeme setkat s opravdu nejroztodivnějšími příšerami, mutanty, opevněnými městy, ještěry… Paradoxní je, že jak se postupně vykresluje, tak se zhoršuje (jde od pevné linky k „umělecké rozevlátosti“).
. . .
Co však nejvíce na Ptákovi času obdivuji, je vzorný příklad technické dokonalosti komiksu. Vřele doporučuji kterémukoliv začínajícímu českému autorovi (a i mnoha již pokročilejším), aby si sehnali alespoň jedno album ze série Hledání ptáka času a na vlastní oči se podívali, jak vypadá 100 % komiks. Rozložení obrázků na stránce, jejich poměry, fázování scén, dialogy. Hromadné a bojové scény. Jak vykreslovat lepé ženy a zdůraznit jejich ženskost, jak osvalit neohrožené bijce, jak znázornit jednotlivé nálady, prožitky, charaktery. Co to je barevnost, stín, barevné ladění stránky, jak nejlépe zachytit západ slunce, noc, svítání, déšť, šero džungle… to, že i fantazie má svá pravidla a každá bytost musí mít určité proporce, aby vůbec mohla žít. Jak používat šrafování, výplně, kontury. Práce s písmem (zde samozřejmě ještě ruční), jeho jednotlivé druhy podle situace, druhy a typy bublin, řeč vypravěče…
. Autory série jsou scénárista Serge Le Tendre, pro nějž je Pták času životním dílem – i když sesmolil spoustu dalších opusů, žádný se s ní nemůže ani v nejmenším srovnávat. Kresbu měl v prvních čtyřech dílech na starosti Régis Loisel (Peter Pan, Jonas Folies) a v pětce mu vydatně asistoval talentovaný Dominique Lidwine.
Hlavní význam série spočívá v tom, že otevřela hrdinskému fantasy komiksu dveře do Francie a Belgie. Byla totiž jednou z prvních (ještě jmenujme Ségurovy a Chevalierovy Légendes des Contrées Oubliées), která dosáhla komerčního úspěchu. A není se co divit – je to nastokrát poučné čtení. Poučné a krásné.
.
Příště: Jméno Franka Millera je u nás dostatečně známé především díky jeho sériím Sin City a knize 300. Hodně čtenářů však také ví, že Miller se podílel na spoustě dalších komiksů (Dark Knight Returns, Ronin či Elektra Assassin) a vydání téměř každého z nich se stalo důležitou událostí komiksové historie. Jedním z těch, které nepatří mezi úplně ty nejznámější, ale přesto to nic neubírá z jeho kvality, je futuristická robostřílečka Hard Boiled.
