Čtyři fascinující komiksové obrazy
Hard Boiled, to je sci-fi-techno-thriller snášející srovnání s klasickými filmovými hity jako Terminátor, Total Recall nebo Matrix. Hard Boiled, to je ukázka dokonalé autorské spolupráce, vždyť scénárista Frank Miller a kreslíř Geof Darrow za něj získali Eisnerovu cenu pro nejlepší komiksový tým. Hard Boiled, to je příběh osamoceného hrdiny, žijícího obyčejný život jako ve snu, avšak ve skutečnosti je pouze naprogramovaný, aby si to myslel – a v jedné chvíli mu to dochází. Hard Boiled, to je kniha plná neuvěřitelných komiksových obrazů, z nichž každý je průsečíkem dějové linie a vykreslení podstaty světa v němž se historie odehrává. Na čtyřech z nich se to nyní pokusím dokumentovat.
„My name´s Nixon. I´m a tax collector.“
. Totální masakr v ulicích, stovky rozmašírovaných těl, vyhřezlé vnitřnosti, zdevastovaná auta, ostnatý drát, probořené zdi, lidé v orgiích perverzního sexu a násilí, zvrhlosti na druhou, střelba, detonace, krveprolití, devastace, absolutní apatie… První, čeho si při prohlížení knihy člověk všimne, je spousta – většinou prvoplánovitého a nesmyslného – násilí. Avšak je snad nějaké zabíjení smysluplné…? Miller čtenáři dává podnět k zamyšlení nad touto otázkou přehnaným vylíčením vraždění jako hrůzného a zároveň děsivě uspokojujícího (hromadné sexuální orgie vylepšené motorovou pilou), a přidává satiru korporizované Ameriky (jednotlivé společnosti se často jmenují podle slavných herců či zpěváků) a jejího bezduchého konzumního životního stylu (lidé v supermarketu nakupují gigantické plechovky Coca-Coly a přerostlou zeleninu). Celkovým vyzněním a atmosférou se Hard Boiled přibližuje sci-fi klasikám 80. let jako Robocop a Blade Runner.
Samotný příběh, rozehraný ve stylu „bude, nebude, za sedmero megacity a za sedmero hyperstrádami, nachází se město“ je v nejlepším slova smyslu inspirovaný žánrem Hard Boiled (podle názvu že prý je Miller kreativní?). I zde se odehrává v urbanizovaném, přetechnizovaném, nepřátelském a agresivním světě budoucnosti, plném násilí, policejních represí a zneužívání moci. Také hrdina, Carl Seltz alias Harry Burns, je silná individualita, pevně věřící, že je obyčejným výběrčím daní, ovšem ve skutečnosti je vraždícím strojem, jenž pro svého výrobce odstraňuje konkurenty. To autorovi umožňuje rozebrat podstatu základních lidských práv, realisticky rekonstruovat každodenní život a analyzovat lidskou přirozenost.
„Everything´ll be fine.“
. Operační lůžko, skalpely a jehly, záře nemocničních reflektorů, přístroje, trubice, přísavky... Do jaké míry je člověk svým vlastním pánem? A jak moc je ovlivňován a manipulován? Otázky možná na první pohled zbytečné, v dnešní době masivní reklamy a vše ovlivňující politiky však najednou alarmujícím způsobem aktuální. Millerův komiks Hard Boiled nepatří v kontextu jeho ostatních titulů (Daredevil, Dark Knight Return, Elektra, Ronin, 300, Give Me Liberty, Sin City) ani k těm úplně nejznámějším, ani k těm nejdiskutovanějším. Někteří ho považují za psychologickou sondu do nitra lidské duše, jiní za největší akční pecku všech dob. V každém případě popisuje hledání identity a místa na světě jednoho robota-bytosti, jehož pravé jméno je Unit Four – takové dostal v továrně Willeford, v níž byl vyroben. Je naprogramován tak, aby žil s představou, že je milujícím manželem a oddaným otcem. Jenže jeho skutečná role je úplně jiná a proto se poklidná ranní cesta do práce promění v něco docela odlišného. Není se pak co divit, že se znovu a znovu ocitá na operačním stole Willefordových laboratoří, aby po nutné rekonstrukci mohl opět vyrazit do akce.
„I´ve never liked burgers.“
. Široký bulvár kdesi na předměstí, tisíce futuristických i současných vozidel nejrůznějších značek a tvarů, srážka a desítky lidských těl prolítlých skrz čelní skla, vysypaní vepři a ryby, skřípot mačkaného kovu, zničené mostní konstrukce. Za jakou cenu je možné jít za svým cílem? A určuje velikost tohoto cíle onu cenu? Jsou akční americké filmy jen pouhopouhou zábavou pro přerostlé teenagery nebo naopak sondou do lidské psychiky? Většina Hard Boiled je poskládána z obrázků Seltze/Burnse a lidí, zkoušejících ho zastavit: specialistů z Willefordovy továrny, jimž vypověděl poslušnost, policistů, jelikož porušuje zákon, a dalších robotů, kteří v něm vidí šanci, jak se osvobodit z područí svých lidských tvůrců. Takové pronásledování s sebou samozřejmě nese destrukci největšího kalibru, za nímž je ovšem ukryto přesné prozkoumávání identity, kontroly, zrodu, naděje, přehnaného superheroismu a především nezměrného, houževnatého charakteru, neustupujícího před ničím, aby našel pravdu.
O to více pak vyniká Darrowova kresba (s Millerem dělal ještě na komiksu Big Guy and Rusty the Boy Robot, jinak je docela zajímavé, že dělal storyboard k Matrixu): maximálně detailní a zároveň respektující působivost celku, zábavná a stejně tak hrůzná, pestrobarevná ale i černočerná jako tma. Pro dostatečné pochopení předchozích řádků je třeba prohlížet si pečlivě každý obrázek několik minut. Kombinuje majestátnost, krásu a filmový střih evropských vzorů (Hergé, Moebius, Burgeon) s naprosto odlišným vnímáním japonské manga kultury. Tuto kvalitu jen umocňuje coloring Claude Legrise, za kterým musí stát stovky hodin lopotné a mravenčí práce.
Původně vyšel komiks ve třech sešitech (1 – září 1990, 2 – prosinec 1990, 3 – březen 1992), souhrnný book s měkkou obálkou, lepenou vazbou a mimořádně kvalitním tiskem se objevil v roce 1993 – vše zásluhou společnosti Dark Horse. O přitažlivosti tématu svědčily i zprávy o chystaném filmovém zpracování Hard Boiled s Nicholasem Cagem v hlavní roli.
„Hey! You´re a robot!“
. Dva roboti, ona a on. Osudová chvíle rozhodnutí v jediné vteřině - teď nebo nikdy, správně nebo špatně, chvíle pravdy, chvíle pochopení, chvíle procitnutí a chvíle odmítnutí. Kam se dnes dostaly vztahy mezi lidmi? A jaká je v nich úloha ženy? Je velmi těžké zařadit Hard Boiled do kontextu světové komiksové historie. V každém případě zde však Miller předvedl více jak stoprocentně to, co uplatnil ve svých ostatních dílech. Přesunul totiž komiks ze stereotypní jednoduchosti morálně čistého světa superhrdinů do morálně nerozhodnutého světa drsné reality, temna, pravdy a násilí, a donutil čtenáře přemýšlet o otázkách původu zla, násilí a symbolů dnešní americké společnosti.
Příště: Tak co, taky jste zlobili když jste byli malí, co? A co vaši rodiče? Ti taky? A co myslíte, jak jsou na tom comicsoví hrdinové? Ano, správně. Taky zlobí. Akorát se o tom moc nemluví. Ale když už k tomu dojde, tak to zase musí stát zato. Důkazem je Hellboy Junior, tabu bořící parodie na dětské comicsy. Tak zní poutač. Ale jaká je realita? Dozvíte se příští pátek.
Základní údaje
Scénář: Frank Miller
Kresba: Geof Darrow
Coloring: Claude Legris
Lettering: John Workman
Počet stran: 128
Formát: A4
Vydavatel: Dark Horse
Rok vydání: 1993 (souhrnný book)
Kresba: Geof Darrow
Coloring: Claude Legris
Lettering: John Workman
Počet stran: 128
Formát: A4
Vydavatel: Dark Horse
Rok vydání: 1993 (souhrnný book)
