. Stránky Prvního pekla jsou zaplněné do posledního milimetru, na zřetelnější rozdělení jednotlivých políček (čímž nemyslím nutně "čtverečky", ale spíše obsahové celky) dochází málokdy; postupy dialogů jsou nejednoznačné, protože mnohdy schází jasný "směr" čtení. Pravda, hned v předmluvě se boří "zábradlí" komiksového vnímání, aby čtenáři "mohli sledovat nelineární, a tudíž mnohovrstevný (často i vícedimenzionální) průběh tohoto příběhu". Pod předmulovou je podepsán "Psychopompos a jeho společník" - což si dovolím považovat za vysvětlení toho, proč je nutné nesrozumitelnost maskovat vzletnými závany formální i obsahové hyperdokonalosti. Nenech se zmást, čtenáři, když se ztratíš, "vrať se o několik bublin zpět a znovu sleduj šipky." Veselé čtení!
Scénáristickou kostru vystavěl Akron, "hledač stínu", který Dantovo Inferno "vidí jako své zatím nejdůležitější a nejhlubší dílo". Není divu, je-li jeho hlavní postavou, a to hned na několika úrovních - jako spisovatel, potažmo jako hrdina samotného komiksu (který je sebezpytnou cestou do vlastního nitra) i jako stejnomenný hrdinův průvodce. . Hrdinova pouť - nebo spíš potácení - do hlubin Inferna (jedné z částí Dantovy Božské komedie) respektive jeho vlastní duše, je vroubena desítkami "archetypálních" obrazů v různém stádiu dominance, odpornosti a pohlaví; ve víru tiskařské barvy se střídají sofistikovaně znějící fráze s překvapivě tupými žblebty a poletují sousloví typu "elektromagnetické silové pole zavinuté do Tvého energetického vzorce" nebo "Asi bys ve svém sebeodevzdání sexuálním zábranám zmutoval v kastrovanou zombii…" Dost možná se na nesrozumitelnosti komiksu podepsala i absence předchozích dílů - Prologu a Předpeklí; možná by pak čtenáři komiksu lépe porozuměli - nebo by alespoň byli zvyklí…
Kresebně celý příběh zhmotnil Thomas Voemel aka Voernix; ač i on se chlubí nejedním uměleckým dílem ve své bibliografii, na jeho kresbě to není příliš znát - obličeje střižené podle jedné šablony, rozházené proporce, figury jakoby v různých polohách epileptického záchvatu; tu a tam se objevivší zajímavá kompozice zpravidla zaniká v maelströmu užvatlaných políček…
. Po všech rozpacích, způsobených řekněme "neobvyklostí" komiksu mi nezbývá než se při vzpomínce na svých 169,- Kč ptát: Proč? Že by Dantovo Inferno mělo být vějičkou pro možné budoucí adepty magie? Inu, proč ne - komiks bývá označován jako prostředek přístupný nejširším vrstvám. Nicméně bych pak očekával když ne systematičnost (pohybujeme se ve světě magie a hlubinách lidské psýché), tedy alespoň srozumitelnost. Nebo mám Inferno vnímat jako promo brněnského vydavatelství Spiral Energy? Těžko říct - s takovou si slávy mnoho nevydobude: kolísající kresba, laciný lettering, chybějící prequely… Jako komiksový experiment? Možná - pokud "experimentálnost" pro Vás neznamená posun hranic, ale oční nervy stejně zapletené, jako mozkové závity… Není proto divu, že se první díl Dantova inferna stal jedním z kandidátů na loňskou komiksovou anticenu…
