. Častokrát se mnohem více vyplatí nakupovat comicsy v zahraničí, které jsou díky prodeji celé řadě dalších nakladatelů levnější, než draze platit vlastní autory.
Dalším specifikem - na rozdíl např. od novin, které zastarávají hned druhý den, čímž se comics blíží knize - je sběratelská hodnota comicsů; neprodané výtisky nemíří do stoup, ale jako sběratelský artikl putují do poliček a skladů s tím, že se jednou (snad pro další generaci?) stanou znovu atraktivními. Neboť jednak s přibývající dobou comics neztrácí na svém obsahu a tudíž ho lze nabídnout i později dalším čtenářům (a lze-li hovořit o ztrátě obsahu, pak jedině v delším časovém úseku - pak ovšem comicsy získávají na hodnotě řekněme "archivní"), a jednak proto, že s postupně klesající cenou se pro koupi comicsu mohou rozhodnout i čtenáři, kteří by o nově vydaný comics právě kvůli jeho ceně ani nezavadili.
. Podhoubí pro tento trh vytvořily i tzv. speciálky: knihkupectví specializovaná na sci-fi a fantasy literaturu, která ke svému vlastnímu oboru postupně začala přibírat i obory přidružené, a v západním světě naprosto běžné - například tzv. hobby hry a samozřejmě také comics. Právě tím, že se dokázaly začlenit do specifické distribuční sítě, že soustředily zájemce na jednom místě a poskytly prostor pro sběratelské zázemí, umožnily vznik tohoto trhu vůbec.
Specifikem comicsového trhu je i jeho syndikalizace - tím, že je možno nakupovat zahraniční produkci, která se například s mezinárodním šířením, stářím nebo opakováním zlevňuje, je možno snižovat i cenu vydávaných časopisů; nevýhodou této mezinárodní levnosti je ale na druhou stranu potlačování domácího autorského zázemí - neboť autorův honorář za nově vytvořený domácí seriál je nepoměrně vyšší…
Utváření comicsového trhu je ovšem zdlouhavé - a nelze ho vytvořit boomem, nýbrž postupně. Pochopitelně musí jeho pozadí udržovat i ekonomická situace země jako celku - viz ekonomické rozvinutí úspěchu časopisu CREW v následující kapitole); což pro období změn krátce pro roce 1989 neplatilo.
V této podobě se tedy comicsový trh začal vytvářet až ke konci mnou sledovaného období, takže už nedokázal pozitivně ovlivnit první vlnu comicsu u nás. (Naopak to, že v jisté formě se mu dařilo fungovat právě od této doby, mělo zásadní vliv na druhou comicsovou vlnu, která se mimo jiné právě díky tomuto faktu etablovala mnohem snáze - zejména díky vzniku a rozvoji distribuční sítě.)
. Tedy právě nedostatečnost českého "trhu" spolu s jeho neznalostí ze strany vydavatelů roztočily spirálu úpadku: neprodané comicsy nezaplatily další produkci, bylo potřeba vydávat nižším nákladem a tedy dosahovat menšího zisku; kvůli neustálému zdražování nakladatelé nebyli schopni udržovat svou distribuční síť, což opět omezovalo další produkci atd. Důsledkem této spirály je kolem let 1994/95 počet vydávaných comicsů několikanásobně nižší, a to jak co do počtu titulů, tak do jejich nákladů, než před pěti lety… Větší nakladatelé uzavírají své řady, menší rovnou krachují; jen několik ekonomicky a čtenářsky nejpevnějších periodik si dokáže do následujících let udržet svou pozici.
Příště: Čím zřetelnější byl tedy úpadek první vlny comicsového návratu mezi české čtenáře, tím méně zřetelný byl náběh vlny druhé (po generaci 1989 ji nazvěme generací CRWe), jejíž počátky spadají již do tohoto období. Jí se věnuji (v již závěrečné kapitole mé absolventské práce) spíše náznakem: načrtnutím odlišnosti od vlny předcházející a toliko nejobecnějším výčtem stěžejních událostí a počinů.
Tento text vznikl jako absolventská práce při Vyšší odborné škole publicistiky v roce 2000 za odborného vedení Vladimírů Vokolka a Veverky.
