Vytvořil jste i novou verzi Fischerova komiksového obrázku s Rychlými šípy v pískových skalách.
Ano.
A Jan Fischer byl levák. Občas je to na jeho kresbě i znát. V Galerii na internetu jsem se dočetl, že jste taky levák.
Omyl. Kreslím pravou rukou a nejsem v žádném případě levák, jak píšou v té Galerii na síti a já pěkně prosím: uvést na pravou míru!
Tato chyba je ale už i v katalogu Od Bobří řeky do Stínadel (2007).
Ano, je tam - a tuším, jak k omylu došlo.
Jak?
Nyní, na stará kolena datluji totiž už jenom levým ukazováčkem. Ale na klávesnici počítače. Ty pravé, ohoblované prsty na psaní nepoužívám. Jenom na kreslení.
Zmínil jste katalog loňské výstavy k Foglarovým nedožitým stým narozeninám… V něm vyšel i silně překvapující komiks Expedice Borneo - podle Jestřábovy předlohy!
Ano, ano! Objev! Foglarovu povídku Expedice Borneo objevil při svém bádání v Památníku národního písemnictví právě Václav Nosek-Windy a scénář podle ní potom napsala Ivana Peroutková.
Možná nejslavnějším spisovatelem a scenáristou, se kterým jste pracoval, byl už zmíněný Ivoš Pechar, vzývaný to autor Desetiokého nebo Pavouka Nephily (obé ovšem nakreslil Theodor Pištěk)…
Ano, vraťme se tedy ještě k Ivo Pecharovi. S ním - jako autorem - jsem ještě spolupracoval na komiksu Goro, ochránce makaků, který se vynořil, jak asi víte, v Kometě, ale později ho získal Ruda Baudys pro ABC (1995-1996) a naposledy se objevil ve Velké knize komiksů 4. A kromě toho jsem s Pecharem dělal třeba i Stopaře (vyšlo v netradičním formátu u ČTK, 1989), což jsou to příběhy vesnického kluka na prázdninách…
Mám pocit, že ne všechna vaše díla (jak je ovšem ale u komiksů bohužel dosti časté) vyšla v úplnosti…
Máte pravdu. Mistr Looping… Ten nebyl nikdy dokončen.
Co vaše kniha-zakázka Elektrické magistrály (1993) alias komiksová literatura faktu. Jejím základem prý byla jakási hra Jana Tůmy Elektrický vodopád…
Elektrické magistrály vyšly pro ČEZ a v obrovském nákladu. I tady byl autorem scénáře pouze Ivo, nikoli já… Ale spolupracoval jsem s Ivem nejenom na komisech, ale také na knížkách.
Kolik knih jste vlastně ilustroval?
To byste mohl vědět spíš vy, když už se o mé dílo zajímáte. Já sám si počty mnou ilustrovaných knih nepamatuji přesně, ale mohlo by jich být tak ke dvou stům. Obálek dokonce tak dvě stě padesát.
A žánry?
To už jste naopak sám zmiňoval. Dobrodružná literatura, populárně-naučná a historická. Dále encyklopedie a učebnice… Do toho patří i časopisecké ilustrace, samozřejmě…
Kolik bylo komiksů?
To se snad ani nedá spočítat, ale možná je to takových jeden tisíc osm set stran!
Slušné! Jak vím, tou nejlepší motivací bývá termín. A na závěr bych se vás proto ještě chtěl zeptat, zda jste jej někdy opravdu „nestíhal“?
Ano, na to si vzpomínám. S autory Kamarádů z prérie jsem se sešel jen jednou a po obdržení scénáře jsem měl na kreslení tři měsíce, což byl termín tiskárny, a tak mi na každou stranu musel stačit den.
Přesto jste to zvládl?
Přesně tak. Ale kreslil jsem rovnou načisto, bez skicování, a bubliny mi psala žena na pauzáky. A vidíte, vše jsem opravdu stihl do termínu.
Co vůbec děláte v tomto tisíciletí, pane Petráčku?
Už od roku 2002 kreslím komiksy do časopisu SKAUT, což je měsíčník. Autorem jednoho toho seriálu byl už zmíněný foglarolog (a mj. autor knihy Jestřábí perutě) Václav Nosek-Windy (Truhla pokladů) a od roku 2006 tu následoval Mayday scenáristy Vezíra. Po čtyřech měsících přišla i další práce (ona mi chodí po telefonu), a to opět ze Státního pedagogického nakladatelství: Čítanka 6. S ilustracemi je to ale dnes dost špatné. Ilustrují se jen knížky pro nejmenší.
Děkuji za rozhovor. Mimochodem, má momentálně vyjít ještě nějaký další rozhovor s vámi?
Jeden mailový jsem nedávno udělal s Bobrem alias doktorem Milošem Vraspírem ze Sdružení přátel Jaroslava Foglara v Brně a vyjde to teď někdy v časopise Bobří stopa, který však neputuje do běžné distribuce.
Ano.
A Jan Fischer byl levák. Občas je to na jeho kresbě i znát. V Galerii na internetu jsem se dočetl, že jste taky levák.
Omyl. Kreslím pravou rukou a nejsem v žádném případě levák, jak píšou v té Galerii na síti a já pěkně prosím: uvést na pravou míru!
Tato chyba je ale už i v katalogu Od Bobří řeky do Stínadel (2007).
Ano, je tam - a tuším, jak k omylu došlo.
Jak?
Nyní, na stará kolena datluji totiž už jenom levým ukazováčkem. Ale na klávesnici počítače. Ty pravé, ohoblované prsty na psaní nepoužívám. Jenom na kreslení.
Zmínil jste katalog loňské výstavy k Foglarovým nedožitým stým narozeninám… V něm vyšel i silně překvapující komiks Expedice Borneo - podle Jestřábovy předlohy!
Ano, ano! Objev! Foglarovu povídku Expedice Borneo objevil při svém bádání v Památníku národního písemnictví právě Václav Nosek-Windy a scénář podle ní potom napsala Ivana Peroutková.
Možná nejslavnějším spisovatelem a scenáristou, se kterým jste pracoval, byl už zmíněný Ivoš Pechar, vzývaný to autor Desetiokého nebo Pavouka Nephily (obé ovšem nakreslil Theodor Pištěk)…
Ano, vraťme se tedy ještě k Ivo Pecharovi. S ním - jako autorem - jsem ještě spolupracoval na komiksu Goro, ochránce makaků, který se vynořil, jak asi víte, v Kometě, ale později ho získal Ruda Baudys pro ABC (1995-1996) a naposledy se objevil ve Velké knize komiksů 4. A kromě toho jsem s Pecharem dělal třeba i Stopaře (vyšlo v netradičním formátu u ČTK, 1989), což jsou to příběhy vesnického kluka na prázdninách…
Mám pocit, že ne všechna vaše díla (jak je ovšem ale u komiksů bohužel dosti časté) vyšla v úplnosti… Máte pravdu. Mistr Looping… Ten nebyl nikdy dokončen.
Co vaše kniha-zakázka Elektrické magistrály (1993) alias komiksová literatura faktu. Jejím základem prý byla jakási hra Jana Tůmy Elektrický vodopád…
Elektrické magistrály vyšly pro ČEZ a v obrovském nákladu. I tady byl autorem scénáře pouze Ivo, nikoli já… Ale spolupracoval jsem s Ivem nejenom na komisech, ale také na knížkách.
Kolik knih jste vlastně ilustroval?
To byste mohl vědět spíš vy, když už se o mé dílo zajímáte. Já sám si počty mnou ilustrovaných knih nepamatuji přesně, ale mohlo by jich být tak ke dvou stům. Obálek dokonce tak dvě stě padesát.
A žánry?
To už jste naopak sám zmiňoval. Dobrodružná literatura, populárně-naučná a historická. Dále encyklopedie a učebnice… Do toho patří i časopisecké ilustrace, samozřejmě…
Kolik bylo komiksů?
To se snad ani nedá spočítat, ale možná je to takových jeden tisíc osm set stran!
Slušné! Jak vím, tou nejlepší motivací bývá termín. A na závěr bych se vás proto ještě chtěl zeptat, zda jste jej někdy opravdu „nestíhal“?
Ano, na to si vzpomínám. S autory Kamarádů z prérie jsem se sešel jen jednou a po obdržení scénáře jsem měl na kreslení tři měsíce, což byl termín tiskárny, a tak mi na každou stranu musel stačit den.
Přesto jste to zvládl?
Přesně tak. Ale kreslil jsem rovnou načisto, bez skicování, a bubliny mi psala žena na pauzáky. A vidíte, vše jsem opravdu stihl do termínu.
Co vůbec děláte v tomto tisíciletí, pane Petráčku?
Už od roku 2002 kreslím komiksy do časopisu SKAUT, což je měsíčník. Autorem jednoho toho seriálu byl už zmíněný foglarolog (a mj. autor knihy Jestřábí perutě) Václav Nosek-Windy (Truhla pokladů) a od roku 2006 tu následoval Mayday scenáristy Vezíra. Po čtyřech měsících přišla i další práce (ona mi chodí po telefonu), a to opět ze Státního pedagogického nakladatelství: Čítanka 6. S ilustracemi je to ale dnes dost špatné. Ilustrují se jen knížky pro nejmenší.
Děkuji za rozhovor. Mimochodem, má momentálně vyjít ještě nějaký další rozhovor s vámi?
Jeden mailový jsem nedávno udělal s Bobrem alias doktorem Milošem Vraspírem ze Sdružení přátel Jaroslava Foglara v Brně a vyjde to teď někdy v časopise Bobří stopa, který však neputuje do běžné distribuce.
