Dobrý výtvarník zraje jako víno. Nejlepší je po sedmdesátce.
neznámý Donův fan
. Don Lawrence, celým jménem Donald Southam Lawrence se narodil roku 1928 v Londýně. Po vojenské službě byl přijat a odejit z vysoké umělecké (hyperrealismus tehdy nebyl v kurzu) a začal se živit tím, co ho skutečně zajímalo: komiksovou kresbou. Podle scénáře Micka Angla dělal v Gower Street Studio's po čtyři roky (1954 - 58) na britské odpovědi na americké superhrdiny Marvelman, ale v zápětí se vrhl na westerny a "historické" akčárny, které tou dobou v Británii opravdu frčely. Z toho prvního má na svědomí hned několik kousků, které byly, jako většina tehdejší produkce, určeny novinám, magazínům apod. (Billy the Kid pro Sun, Wells Fargo podle televizní série pro týdenník Zip, Pony Express tamtéž, Davy Crockett, Wyatt Earp). K tomu připočtěte nějaké ilustrace (The Range Rider), 22 epizod Tarzana a klasická scífka Fireball XL5 a na TV sérii postavené Thunderbirds are go. Z "historických" dobrodružství tu pak máme Olac the Gladiator pro magazín Tiger, ale hlavně Karl the Viking pro magazín Lion. V tomto komiksu se totiž předvedl v tom nejlepším světle, pokud jde o propracovanost a kvalitu kresby (jedna epizoda byla i kolorovaná) a tak není divu, že tato série je dodnes považována za jednu z vizuálně nejlepších v britské komiksové historii - a také za rozhodující mezistupeň na Donově cestě za slávou. Nadějného výtvarníka si totiž povšimla i nám již známá společnost IPC (stála u zrodu týdenníku 2000 AD - viz. recenze ABC Warriors) a poskytla mu možnost dělat na tom, co ho bavilo nejvíc - sci-fi.
. Pod scénáristickou knutou známého britského SF autora Mika Butterworthe začal roku 1965 Don makat na dnes nejdelší klasické britské sérii v evropském stylu: The Rise and Fall of the Trigan Empire (Vzestup a pád Triganského impéria) - dodnes 46 alb. Ta, tištěna v časopise Ranger, se ihned stala hitem vydávaným v mnoha zemích celého světa a Don sám uznávanou veličinou. Ovšem tehdy si vydavatelství kvalitní tvůrce ještě nenadbíhaly luxusními pracovními nabídkami; z tohoto úspěchu náš milý Don (a to za 2 strany týdně, což při náročnosti jeho malby…) neviděl ani floka, a teprve po jedenácti letech - kdy se na jednom komiksovém conu v Londýně roku 1976 Donovi všechno proláklo - požádal o podstatné navýšení platu. A vydavatelství zareagovalo tak jako tehdy bylo obyčejem: vykoplo ho pořádným obloukem.
Naštěstí Don nebyl až tak nepřipravený a tak skončil přímo za kreslícím pultem společnosti Oberon (Big Balloon), holandského majitele comicsového časopisu Eppo. Tam dali Dona dohromady s již tehdy slavným nizozemským scénáristou Martinem Lodewijkem (Agent 327, Johnny Goodbye), s jehož pomocí měl stvořit novou sérii. Lodewijk byl ale tehdy příliš vytížen svou vlastní scénáristickou prací a tak měl na celý projekt pouze dohlížet. K samotné realizaci tudíž přibral Donova přítele Vince Wernhama, podle jehož scénáře vzniklo album Commandant Grek. Bohužel celý příběh i vystupující postavy se zdály šefům Eppa příliš slabé a jeho vydání tak bylo stornováno. Bylo nutno začít vše nanovo.
. Lodewijk tentokrát vybral autora několika sci-fi knih Philipa Dunna, který pod jeho vedením částečně přebral některé postavy i část děje z "Greka" a tak světlo světa konečně roku 1977 spatřil Storm. Tato v Eppu vydávaná série se okamžitě chytla a zbytek už je komiksová historie prezentovaná jen v Holandsku a Německu více než dvěma miliony dodnes prodaných alb. Další příběh si střihl sám Lodewijk, po něm ho na čtyři alba vystřídal kreslíř a scénárista Dick Matena (Panda), další dvě sfoukl Kelvin Gosnell a číslo devět sám Don. Ten ale shledal, že je příliš pohlcen kresbou a tak se od následujícího příběhu (De piraten van Pandarve - Piráti z Pandarve, 1982) ke scénáři definitivně vrátil Lodewijk. A zůstal u něj až do dnes - v minulém roce vyšlo album s číslem 22; podle jeho scénářů vznikly ještě další čtyři Stormovy příběhy, tentokrát už ovšem s kresbou Johna Kellyho a Dicka Mateny (jde o tzv. Kronieken van de Tussentijd).. .
. .
Jak již patrno z některých ještě ve Velké Británii Lawrencem kreslených příběhů, tamější komiksová scéna byla před příchodem převratného 2000 AD silně ve vleku belgofrancouzské školy. A to jak kreslířsky (i proto se Lawrencowi tak snadno podařilo uchytit v Belgii), tak, a to především, scénáristicky. Tudíž i když ve Francii tou dobou již dva roky řádil kovově moderní Métal Hurlant, tak široká čtenářská obec stejně pořád vyžadovala něco úplně jiného. A Storm je typickým, třebaže špičkovým, zástupcem těchto požadavků - v "poněkud" degenerované formě to samé můžete pozorovat třeba na Hansovi.
. Storm je totiž nejen jméno série, ale i jejího hlavního hrdiny, bývalého pozemského kosmonauta, jenž se díky časové anomálii v oblasti Jupitera vrátil na Zemi o stovky let později. Civilizaci pak nalezl zničenou, zbytky lidstva na úrovni kmenových společenstev, oceány vyschlé - a to vše díky krutým mimozemšťanům! To samozřejmě nelze nechat jen tak, a tak se mu za pomoci další mimozemšťanky Zrzky (co ale vypadá jako člověk) podaří po sérii závratných dobrodružství lidstvo osvobodit. Následuje další skok časem, další upadající civilizace, příšery, šílící pozůstatky technologie a další boje; a znovu vítězství! Pak se naštěstí jeho osudů (v již zmiňovaných Pirátech z Pandarve) konečně znovu chytil Lodewijk… a našeho hrdinu tentokrát místo času (nečekaně!) přenesl prostorem!!! Naštěstí svět Pandarve (odtud jsou všechna následující alba zvána jako Kroniky Pandarve), tento gigantický živý organismus s mnoha oběžnými planetami a podivuhodnými bytostmi, v němž se Storm ocitl, je přeci jen o dost originálnější, než co bylo možno zhlédnout v jeho dosavadních dobrodružstvích.
. Jednou se tak čtenář může setkat s tuctovým, lineárně vyprávěným a okoukaným (pravda, že dnes; tehdy to přece jen bylo jiné) příběhem pro dospívající mládež, jinde se ale Lodewijk odváže a nešetří neotřelými, fantaskními až mnohde lehce paranoidními nápady, které všemu dodávají živost a "pocit úžasu" tak typický pro klasické sci-fi Zlatého věku. Ovšem i v těchto příbězích je základní kostra vyprávění zcela klasicky dobrodružná a lehce klišovitá; hrdinové byli hrdiny do posledního coulu, ženy krásné a statečné, a zápletky typu "teď všichni hodní umřou" nemyslitelné - jednoduše tradiční zábavné čtivo pro milovníky klasických vzrušujících dobrodružství (zde spojených i s objevováním neznámých světů). Čistý mainstream, který ovládal Evropu a částečně i Anglii až do 80. let. Ostatně v USA to tehdy nebylo jiné, jen se tam kladl důraz na kvantitu nad kvalitou - a tedy i z tohoto hlediska je tak Storm typický zástupce svého druhu. Zatímco měkké americké sešity s primitivním koloringem a jednoduchou kresbou (zkuste si zvládnout 20 až 24 stran každý měsíc) se hrnuly na pulty s monotónní pravidelností, v Evropě se s každým albem mazlili minimálně půl roku a výsledek tomu samozřejmě odpovídal. Dnes se tento přístup sice pro Francii (v době rychlého a přitom efektního počítačového koloringu) stal přítěží, ale zase se nám díky tomu z těchto dřevních dob zachovaly komiksy vypulírované tak precizně, že si o tom v USA mohli nechat jen zdát. Zatímco scénáře mnohdy nemusely být z dnešního pohledu nějak převratné, vše "zachraňovala" kresba. A stoprocentním zástupcem tohoto přístupu je i Storm.
Tvůrčí život Dona Lawrence se dá rozdělit do dvou částí. V první byl schopen několikrát za sebou změnit styl kresby a používané techniky, jak si to vydavatelé a hlavně časová omezení přála. Jeho snem ale bylo věnovat se co nejrealističtější a až fotograficky propracované malbě. Jakmile (bylo to u Triganského impéria) se mu dostalo času kolik potřeboval, přehoupl se do své druhé fáze. . Stanovil si jen jeden styl a jednu techniku (akvarel) a těm už zůstal definitivně věrný - dál už je "jen" a pulíroval, pulíroval a pulíroval; Don je dříč, svou techniku rozhodně nešidí a každému obrázku věnuje maximální péči, jeho kresba se vyznačuje anatomickou dokonalostí a obrovskou detailností směle se rovnající fotografii - snad kromě "vroubkovanosti" povrchů, způsobené štětcem. Proti ní má ale jeho malba ještě jedno masivní plus: je živá. Don má cit pro pohyb, a zároveň velmi specifické podání soubojů (fázuje pohyby na jediném panelu) a použití barvy (jen jemu vlastní, dokonale sladěné barevné škály); výsledek se tak vyznačuje obrovskou vizuální přitažlivostí a emocionalitou. Z jeho krajin a kompozic atmosféra doslova dýchá, a to se nezmiňuji o jeho vizuální fantazii při zpodobňování nejroztodivnějších mimozemských bytostí, zvířat, rostlin a světů.
I ve svém pokročilém věku 74 let se Don stále zlepšuje - poslední Stormova alba . (tzv. Von Neumannova trilogie) jsou považována za nejdokonalejší a nejdetailnější, která doposud stvořil. Na jediné stránce komiksu totiž intenzivně pracuje v průměru okolo čtyř, ale v extrémních případech dokonce až šesti týdnů! Stal se skutečným klasikem, i když paradoxně spíše belgofrancouzského než anglického komiksu. Je to muž, jehož život nám připomíná, dnes již naštěstí dosti otupené, nevybíravé praktiky tohoto byznysu (za Marvelmana bral jednu libru za stránku a musel jich zvládnout 10 za týden), ale také muž, kterému se díky obrovskému talentu a píli povedlo vymanit z osidel této svoloče a navěky se usadit na trůnu legendy.
Z dnešního hlediska jsou Stormovy příběhy již možná lehce naivní a přímočaře dobrodružné, to však zcela vyvažuje chytlavá nápaditost Lodewijkova a kresební famóznost Lawrencova, kteří tak každému zájemci o historii komiksu předvádí, jaké úrovně dokázal dosáhnout svými kořeny jinak dosti omezený evropský mainstream té doby. Storm je totiž jedním z jeho nejdokonalejších zástupců a zároveň tím, co vás (po překombinovanosti a úchylkách dnešní "avantgardy" na straně jedné a nenápaditosti a realismu současného mainstreamu na straně druhé) dokáže znovu vtáhnout zpět do světů té staré, zlaté a přímočaré doby, kdy úžas a neuvěřitelnost byly těmi nejsamozřejmějšími příběhovými devizami.
Příště: Utajená historie amerického comicsu s kořeny v undergroundu šedesátých let. Zlomová věc. Kult mnoha fanoušků. Jeden z prvních "dospělých" amerických comicsů čitelných dodnes. A muž, o němž se vypráví legendy. Bůh americké kresby jménem Richard Corben a jeho sága Den. Pohleďte do tváře z jiného času a světa. Tváře o níž se u nás dosud jenom šeptalo. Teď získejte fakta.
Kdo chce o Donu Lawrencovi vědět víc, může navštívit tyto stránky: http://www.fortunecity.de/tatooine/hawking/256/lawrence.html
http://www.donlawrence.nl (anglicky i holandsky)
http://www.donlawrence.nl (anglicky i holandsky)
. Jediné další texty o Donu Lawrencovi a Stormovi si v češtině můžete přečíst v prvním (a zároveň posledním) čísle Comics areny V. Veverky, která vyšla v prosinci 1993. Navíc tu naleznete i první třetinu 13. Stormova alba Chlapec z Eribanu (tedy Zabiják z Eribanu - De doder van Eriban).
Základní údaje:
Scénář: Martin Lodewijk, Philip Dunn, Dick Matena, Kelvin Gosnell
Kresba: Don Lawrence, John Kelly, Dick Matena
Vydavatel: Big Balloon B.V.
Rok originálního vydání: 1977 - 2002
Počet alb celkem: 22 + 4
Formát: A4
Scénář: Martin Lodewijk, Philip Dunn, Dick Matena, Kelvin Gosnell
Kresba: Don Lawrence, John Kelly, Dick Matena
Vydavatel: Big Balloon B.V.
Rok originálního vydání: 1977 - 2002
Počet alb celkem: 22 + 4
Formát: A4
