. Hned na začátek pojďme spolu na férovku. CREW se pod heslem "comics na kvadrát" skutečně vrací v plné síle starých "zlatých časů" předveverkovské éry (tedy CRWE č. 17 - 21) a znovu je celému projektu věnována pozornost a péče, jakou si zaslouží: korektury, odpovídající grafická úprava, spousta článků a informací; jednoduše řečeno, lajdáctví skončilo. Co však způsobuje určitou nejistotu v celkovém hodnocení, je výběr comicsů. Jak už v Úvodníku sdělil šéfredaktor Jirka Pavlovský, tato "nová" CREW se řídí snahou o návrat ke svým počátkům, k původní zábavnosti, ale s jistými změnami. A právě v nich a v té zábavnosti bych viděl zakopanou Fifinku. Naštěstí mám ale pocit, že toto první číslo lze brát jako svým způsobem "nestandartní"…
. Touto "nestandartností" totiž myslím povinnost každého CREWního poprvé. A to nic jiného než přítomnost Loba. Nic proti němu, bez něj, s ohledem na hardcore fanoušky CRWE, jaksi nebylo možné nezačít. Parodický Lobocop (Verhoeven asi v posteli pěkně rotuje) sice obsahuje očekávanou brutalitu, hlášky a cynismus, ale dohromady to jaksi "není to pravé crwavé". Příběh vás nedokáže pořádně nakopnout a to je konec. Kresba je sice správně ujetá a nadsazená, ale taky v akčních scénách částečně nepřehledná (kreslíř si i pravidelně plete Lobocopovu pravou a levou ruku) a co víc, tisk je poněkud rozostřený a nezřetelný (nejspíše nekvalitní podklady; stačí porovnat ostrost písmen letteringu s okraji bublin). Vypadl tak hlavní "motor" čísla, kterým byl Lobák při svých 24 stranách určitě zamýšlen. Ostatní uveřejněné comicsy to pak přirozeně už nemohly zcela zachránit. Zvlášť když jsou taky tak trochu "divné".
. Jsou to kraťasy, které sjednocuje to, že nestaví ani na "zábavné brutalitě" jako ty z prvních čísel CRWE, ani na vytvrdlých pointách a filozofii jako ty veverkovské, ale na snaze o "dospělý" přístup k tématům a způsobu podání. To se bohužel na tak malé ploše projevuje jistou neslanou nemastností. Jediným příběhem, kde se tento přístup vyplatil, je Dokonalý pár od scénáristy a kreslíře Bruce Timma, kterému se v rámci tohoto kraťasu o vyléčeném batmanovském záporákovi Two Faceovi, haldě emocí a jednom smutném vyprávění o lásce podařilo vystavět silný a neotřelý příběh, který vás chytí za srdce. (Tato story měla ostatně původně vyjít ještě za Veverky, ovšem poučení si v tom hledejte sami…) Ze zbývajících tří kraťasů jsou sice dva od samotného Alana Moora (Liga výjimečných, Top 10), který se zdá být v současné době v kurzu (CREW mu věnuje i samostatný profil), ale jeho zde uveřejněné příběhy jsou možná až poněkud přespříliš sofistikované. Z nich Greyshirt: Amnézie je ovšem díky kvalitní dvojité pointě tím lepším, než (sice několika originálními absurdními nápady se pyšnící, ale) poněkud rozvleklý Jack B. Quick: Nesnesitelná lehkost světla. V obou případech přitom jde o hrdiny ze série Tomorrow stories (Příběhy zítřka) s nimiž se budeme setkávat i nadále, tudíž je jasné, že v tomto případě nejde o nějakou výjimku, ale o plánovaný kurz. To samé je pak možno říci i o posledním kousku, ze starších CRWÍ již známém mafiánském čističi Torpedo, který ale bohužel zanechá sotva víc než příjemný úsměv. Od toho je tu totiž tradičně Red Meat; jen kdyby ho bylo víc než jen těch 12 stripů a nebyl už k nalezení na stránkách Kompostu.
. Publicistická část je za to nacpaná tak, jak už se nám dávno nesnilo; najdeme zde kromě Moora i profily kreslíře Enrica Mariniho (Gipsy), kultovní Ghost in the Shell (mangy i anime), dále série známé v českém překladu jako Trollí války (právě vydává BB Art a v této CRWI naleznete i třístránkovou ochutnávku), stejně jako krátkého ohlédnutí za Thorgalem a XIII. u příležitosti jejich znovuoživení. Plus ještě aktuality (belgofrancouzské i angloamerické), krátké shrnutí dění na domácím hřišti, seznamu crwepozitivních knihkupectví, ale hlavně první části tzv. Superseznamu všech u nás vyšlých comicsů za období 1989 až 2002 (písmena A až P). A to je jistě pořádný klad.
Na druhou stranu se ovšem vzhledem k tomu, že takřka naprostá většina příspěvků je podepsána novou generací redaktorů, nevyhneme srovnání se starou gardou. A i když je zde zřetelně vidět snaha o navázání na tradici crwavě zábavných předveverkovských článků, tak bohužel jejich úrovně se dosáhnout nepodařilo. Chybí jim šťáva a grády (s výjimkou pohodového článku o Trollech a informačně-hloubkového Ghost in the Shell), ačkoliv jinak jsou to texty nepochybně fundované a našlapané informacemi, a díky rozvoji informačních technologií i o něco věcně správnější než byli jejich předchůdci. Navíc se tato "umírněnost" může mnohým čtenářům zdát i přijatelnější a přilákat i ty, kdož se dříve po přečtení několika řádků hned zhnuseně odvraceli - jenom ten úvodník měl v tom případě psát někdo jiný…
. Po technické a redakční stránce jsme si kvality již vyjmenovali výše (pro zvědavé ještě doplním lepší papír s povrchovou úpravou pro barevné stránky) a je tedy čas na odhalení zaškobrtnutí daných (doufejme) prvním číslem. Obálka je po grafické stránce poněkud roztříštěná a barevně nevýrazná (a hlavně naštve zcela prázdný, čistě bílý hřbet; to je u comicsů se hřbetem skoro neodpustitelné), pár překlepů by se také našlo (jeden typicky na zadní straně obálky). Objevuje se i několik nesourodostí mezi jmény některých comicsů a autorů v článcích a tradičně mezi jejich názvy v Obsahu a v samotném textu (Jack B. Quick - Jessie B. Quick, Amnézie - Amnesia atd.). To jsou však vcelku prkotiny a opomenutí (a ne "veverkovské" pravidlo), na které se již jistě v příštích číslech dohlédne (stejně jako na vytáhnutí letteringu z šedého průměru) a tak výsledný dojem kazí jen kolísající kvalita tisku u všech barevných comicsů v čísle.
Pokud by si nějaký šťoura (třeba já) chtěl porovnat původní první číslo CRWE z roku 1997 s tímto, dost možná by tento "staršina" svému následníkovi v některých ohledech pořádně naklepal pr… hýždě (minimálně Lobo je o pár tříd lepší). Signalizuje toto zjištění, že studnice kvalitních lobovských příběhů je již pomalu vyčerpána a českým čtenářům je nutno dát jiného hrdinu? Nebo spíš více hrdinů? A ejhle! Podle obsahu příštího čísla to opravdu vypadá, že tento sešit byl jen jakousi úlitbou původním teenagerovským fandům CRWE a na příště slibovaný Transmetropolitan a 100 kulek se zdají být konečně těmi slibovanými zábavnými a přitom už veskrze dospělými comicsy, které se mají odteď stát tím viditelným znakem resuscitované CRWE a pozvednout ji zpět do kvalitativních výšin. A pokud se tato očekávání skutečně naplní, tak bude toto průměrné číslo jistě vbrzku zapomenuto. Což ovšem neznamená, že si ho nemáte koupit: za těch 99 Kč je to pořád 84 stran nacpaných comicsy a informacemi a hledejte dneska na našem trhu (snad kromě Aarghu!) něco obdobného. Pravda, 7 (s ukázkou Trollů 10) stran je tu sice věnováno reklamě, ovšem naštěstí té comicsové (a co hlavně, placené!, což je tak spíše nutno brát jako záruku budoucí stabilitu magazínu).
A to nejdůležitější na závěr: při nákladu pouhých 5000 kousků (stejně jako u původní CRWE numero uno) lze očekávat vcelku rychlé úplné rozebrání, v čemž svou nezanedbatelnou roli jistě sehraje hlavně předpokládaná budoucí vysoká sběratelská cena - je to přeci jen PRVNÍ číslo! Copak vy snad taky nechcete mít doma CREW číslo 1? Tak vidíte!
A to nejdůležitější na závěr: při nákladu pouhých 5000 kousků (stejně jako u původní CRWE numero uno) lze očekávat vcelku rychlé úplné rozebrání, v čemž svou nezanedbatelnou roli jistě sehraje hlavně předpokládaná budoucí vysoká sběratelská cena - je to přeci jen PRVNÍ číslo! Copak vy snad taky nechcete mít doma CREW číslo 1? Tak vidíte!
Příště (19. 6.): Transmetropolitan, 100 kulek, Jack B. Quick, Torpedo, First American, Potravní řetězec, Red Meat
Základní údaje:
. Red Meat (scénář a kresba: Max Cannon, překlad: František Fuka, 12 stripů)
Batman: Dokonalý pár (scénář a kresba: Bruce Timm, překlad: Jiří Pavlovský, 8 stran)
Jack B. Quick: Nesnesitelná lehkost světla (sscénář: Alan Moore, kresba: Kevin Nowlan, překlad: Viktor Janiš, 6 stran)
Lobo: Lobocop (Scénář: Alan Grant, kresba: Martin Emond, překlad: Pavel Dort, 24 stran)
Greyshirt: Amnézie (scénář: Alan Moore, kresba: Rick Veitch , překlad: Viktor Janiš, 8 stran)
Trollí války: Zatrollená historie (scénář: Scotch Arleston, kresba: Jean-Louis Mourier, překlad: Richard Podaný?, 3 strany)
Torpedo: Dáma, která se nezabíjí (scénář: Sanchez Abuli, kresba: Alex Toth, překlad: Ľudovít Plata, 8 stran )
. Red Meat (scénář a kresba: Max Cannon, překlad: František Fuka, 12 stripů)
Batman: Dokonalý pár (scénář a kresba: Bruce Timm, překlad: Jiří Pavlovský, 8 stran)
Jack B. Quick: Nesnesitelná lehkost světla (sscénář: Alan Moore, kresba: Kevin Nowlan, překlad: Viktor Janiš, 6 stran)
Lobo: Lobocop (Scénář: Alan Grant, kresba: Martin Emond, překlad: Pavel Dort, 24 stran)
Greyshirt: Amnézie (scénář: Alan Moore, kresba: Rick Veitch , překlad: Viktor Janiš, 8 stran)
Trollí války: Zatrollená historie (scénář: Scotch Arleston, kresba: Jean-Louis Mourier, překlad: Richard Podaný?, 3 strany)
Torpedo: Dáma, která se nezabíjí (scénář: Sanchez Abuli, kresba: Alex Toth, překlad: Ľudovít Plata, 8 stran )
