. Určitě to znáte všichni. Máte období, kdy se vám všechno daří. Ve škole nebo v práci naprosto bez problémů, buď skvělé známky nebo konečně splněné normy. V kapse je dostatek peněz, abyste mohli něco zajímavého v ruchu velkoměsta podniknout. Na každém rohu holka, co se na vás usmívá (nebo se vám směje, to když si samým štěstím zapomenete vzít kalhoty). Dokonce se vám konečně podaří vyhrát v tombole, třeba pytel mouky a zelenou dlaždičku. Prostě všechno vypadá skvěle. Pak přijde další ráno, a bum. Bolí vás lebeční dutina, na čele máte díru po trepanaci a nemůžete si vpomenout, kde jste k ní probůh přišel. Vve škole a v práci samej průšvih. Peníze jsou buď v lepším případě utracený, v tom horším ukradený nebo ztracený. Ukradnou vám z auta rádio nebo z kola odrazku na blatníku (to opravdu hodně bolí). K tomu vám volají příbuzní, že musíte na nějakou rodinou sešlost, protože má teta XY od Bůhvíodkuď nějaké trapné 150 výročí narození či co. Cokoliv uděláte, uděláte špatně. Tomu se říká špatné období. Podle některých filozofií je každé období štěstí vyváženo obdobím neštěstí. Čili podle vnitřního řádu vesmíru, když se vám chvílu daří, zákonitě se vám pak musí chvílu nedařit.
A přesně tento vnitřní řád dopadl i na CREW. Po tom, co nám servírovali čísla patřící do zlatého fondu, tlusté, stostránkové svazky 7 a 8, musel zákonitě přijít pád. Další Crew, s pořadovým číslem 9 totiž dlouho ne a ne vyjít. Až to vypadalo že je s magazínem nadobro konec. Tenkrát se to stalo poprvé a my netušili, že se půlroční zpožďování stane pravidlem. A když konečně vyšla, jaký to byl šok: měla o polovinu menší počet stran. Příběhy, které v ní měly být, tam většinou nebyly. Takže jsme museli oplakat Wolverina (na kterého se naštěstí dostalo později), dva krátké Manarovy příběhy (na které se pro jistotu nedostalo už nikdy), Batmana (přišel pozdějc) a 3x Káju Saudka (V čísle 9 skončily dva příběhy, další vyšel později).
Nemá ale cenu se zabýrat tím, co v Crwi nebylo, ale tím, co v ní nakonec bylo.
Vysvětlení finančního kolapsu, zmenšení počtu stran a dlouhé doby, jež od sebe dělila poslední dvě Crwe, se ujal Jiří Pavlovský. V úvodníku vysvětluje, že náklady na jedno z těch tlustých čísel byly takové, že by se cena musela pohybovat kolem dvou stovek. K tomu se přidaly problémy s ditributory a prodejci. Prostě klasickej finanční krach (znáte kupříkladu z české vlády). Sympatické ale je, že se na to kluci Litoš, Kopřiva, Svátek a Pavlovský nevykašlali. Nezabalili CREW a jelikož si už vybudovali slušné jméno nejen u nás, ale i u zahraničních partnerů, rozhodli se pokračovat v projektu stůj co stůj. Tím "stůj" je snížení počtu stran. Jestli máme CREW hodnit, musíme brát zřetel na situaci, která tenkrát v magazínu nastala. Nyní to vypadá, že se konečně situace stabilizovala. Crew nakonec ze všech problémů vybruslila, i když některými velmi vratkými kroky (pozdější veverkovské období).
. I tak zůstaly zachovány rubriky jako Čerstvá krev (aktuality), Vaše vnitřnosti v koši nekončí (dopisy čtenářů) nebo Exhumace (články o historii comics); navíc se v čísle oběvil rozhovor s legendou českého comicsu, Kájou Saudkem, plus profil aktuální Modré CRWe, což byl tenkrát Sláine a královna čarodějek. Publicistika byla vždy v Crwi vítaná a čtenáři oblíbená. Vzhledem k rozsahu čísla je jí zde tak akorát. Určitě si vaší pozornost zaslouží výše zmíněné interwiev a doporučit musím také Vevrkovu exhumaci Kterak comics prznil nevinné.
A vrhněme se na comicsy. Jako první dostává příležitost legendární Red Meat. Max Cannon, který redmeaty kreslí, má v hlavě nepřeberné množství uchylných nápadů a Read Meat se postupem času vyhoupl do "hvězdného trojhvězdí uchylné brutality", kam patří s Pervers Pepérem a Mlíkem a Sejrem.
Další comics v pořadí a hned velká událost: v magazínu Crew se nám poprvé představuje český autor. Je jím sám Kája Saudek a pravděpodobně nejzdařilejší z dílů o majoru Zemanovi - Hon na lišku. Vypráví o únorových dnech roku 1948 v pohraničí. Major Zeman byl jediným obrázkovým seriálem, který byl Kájovi povolen kreslit, ale nakonec i ten byl zakázán. Hodnota tohoto comicsu je spíše archivní - můžeme se kochat brilantní Saudkovou kresbou, ale zábavnosti, s jakou se setkáme třeba u Lipse Tuliana či Arnala se zde nedočkáme. Saudkův comics se objevuje ještě jeden: Diversanti, barevný a mírně zmatený příběh z roku 1954.
. V tomto čísle CRWe se setkáváme s comicsy naprosto různých stylů. Po atypickém Cannonově Red Meatu a typickém Saudkovi přichází Judge Dredd. Což je rozdíl jako říznout se rybičkou nebo uříznout si ruku cirkulárkou. Dredd má problémy v Egyptě s jednou mumií, která jaksi odmítla chcípnout; o klasickou kresbu se postaral Dermot Power a scénář napsal Grant Morrison. Závěrečný souboj poměrně krvavého dokončení z minulého čísla se odehrává v Resyku, továrně na recyklaci mrtvých lidí. Dredd tak bojuje proti Ankh-horovi pod skalpely a rotujícmi kotouči pil, což je poněkdu nebezpečný dance macabre - opravdu jatkózní podívaná, odvážím se tvrdit, že jeden z nejlepších Dreddových příběhů u nás otištěných.
Poslední comics se jmenuje Vrboví válečníci. Ve feudálním Japonsku zuří již po generace válka mezi dvěma šóguny: bojovníci se navzájem masakrují, aniž vlastně ještě vědí proč... Za bezvýchodné situace se šógunové dohodnou, že si každý zvolí svého nejlepšího šampióna a vzájemný souboj těch dvou rozhodne. Vynikající scénář dělá z tohoto krátkého příběhu nejsilnějíš část řetězu, zvaného Crew č. 9. Vynikající protimilitantí příběh Erica Shanowera s velmi stylovou kresbou Jana Edingtona, který využívá geniální kresebnou vychytávku, totiž zrcadlovou souměrnost obou stran válečného konfliktu, to jsou Vrboví válečníci, comics renomovaného nakladatelství DC.
Vezmeme-li v úvahu, že byla Crew 9 jakousi znouzecností, nezbývá mi než zatleskat. Obdivuji, co se všechno podařilo na těch 50 stránek vtěsnat...
Co je tedy Crew 9? Zombie vracející se z hrobu? Mrtvola, žijící jen silou vůle a setračností? Ne! Toto označení by se hodilo tak pro Crew číslo 20 nebo 21. Tonoucí, chytající se onoho pověstného posledního stébla? To se hodí mnohem více. Stálo to mnoho úsilí, rozchodit ekonomickou situaci. Ale povedlo se. Díky úsilí redakce a především díky zájmu čtenářů a comicsových nadšenců. Pro toho, kdo vlastní předešlé číslo Crew, by měla být devítka povinností, nejen vzhledem k dokončení příběhu soudce Dredda. Ale myslím, že potěší i nadšence, který 8 nevlastní. Už jenom kvůli Saudkovi, ale rozhodně se v ní setkáme i s jinými, velmi kvalitními příběhy.
Red Meat: kresba + scénář Max Cannon
Major Zeman - Hon na lišku: nakreslil Kája Saudek
Diverzanti: námět a scénář - rok 1954
kresba - Kája Saudek
Judge Dredd - Egyptská kniha mrtvých
kresba: Dermot Power
scénář. Grant Morrison, Mark Millar
Vrboví válečníci:
Major Zeman - Hon na lišku: nakreslil Kája Saudek
Diverzanti: námět a scénář - rok 1954
kresba - Kája Saudek
Judge Dredd - Egyptská kniha mrtvých
kresba: Dermot Power
scénář. Grant Morrison, Mark Millar
Vrboví válečníci:
kresba: Jan Edington
scénář: Eric Shanower
scénář: Eric Shanower
