Stojím teď na velmi vyšlapané lesní cestě a přemýšlím, jak se po ní vydat, aniž bych kráčel ve stopách někoho, kdo šel přede mnou. Nerad bych opakoval, co již bylo o Vráně řečeno i napsáno, ať už v dobrém nebo ve zlém. A jelikož takovým situacím se myslím říká patové, nebudu to dál řešit a projdu se po té pěšině pěkně v kanadách a cigárkem mezi pysky.
. Nemám nic proti vydělávání peněz, ale udělat film podle comicsu, totálně ho vykastrovat a posadit ho do rozjetýho vlaku holywoodský mašinerie, je čin hodný ukamenování. To se ovšem (díky Bohu!) filmové verze Vrány od režiséra Alexe Proyase netýká. Samozřejmě scénáristé (po dohodě s Jamesem O´Barrem) udělali několik úprav, ale vesměs k lepšímu; dovídáme se například mnohem víc ze života jednotlivých postav, které většinou jakoby svým papírovým vzorům z panelů vypadly - Michael Wincott v roli Top Dollara, trošinku změněný strážník Albrecht (Ernie Hudson), kocour Gabriel, Gideon (ten s tou zástavárnou) a samozřejmě sám Erik (Brandon Lee). Pomineme-li chronologické vypravování příběhu (postupné odhalování minulosti u comicsu mělo mnohem větší efekt, než přímočaré servírování u filmu) a absenci náladových básní (které by se do filmu převáděly dost těžko, snad za cenu recitací prodloužené stopáže), moc záporů nám nezbyde.
. Najít film, natočený podle comicsové nebo literární předlohy, který nemá v žilách virus změny, je těžší, než odnaučit Wolverina kouřit. Co se Vrány týče, prodělal nejvíce změn již zmiňovaný děj. Přibyla nová pasáž: finální souboj Erika s Top Dollarem (ve filmu je on hlavním padouchem, nikoliv T-Bird) na střeše gotického kostela. Pokud bych ji chtěl zařadit do původního (comicsového) děje, vsunul bych jí někam do části s názvem Život ve stínech, nebo do závěrečné kapitoly Vykoupení.
. Také pořadí posílání padouchů do pekel je jiné. Objevují se zcela neznámé postavy (Top Dollarova úchylná "sestra" Myca a jeho brejlatý černošský pomocník) a vztah mezi Sherri (mimochodem ve filmu se jmenuje Sarah a hraje jí Rochelle Davisová) a Shelly vyzní spíš jako: "Jasně, Eriku, znala jsem ji taky pár let a taky mi chybí...", než: "SHERRI... znal jsem dívku, co se jmenovala Shelly."
Další novinkou změna role vrány z původně jakéhosi osobního imaginárního Boha pomsty na opeřeného průvodce příručkou "Jak zabít někoho, kdo mi ublížil, aniž bych při tom přišel o půlku hlavy?" Když ve filmu Erikovi zabijeme vránu, ztratí tím svou nezranitelnost a stane se smrtelným...
. Film není zdaleka tolik nekompromisní a drsný jako comics. Díky vizuálním efektům se ale stává krásnou podívanou a jeho tvůrcům se skvěle podařilo vystihnout temnou atmosféru předlohy. Rozhodnutí, zda je lepší comics nebo film, je na každém z nás. Já jen vím, že Vrána byl první film, u kterého jsem se rozbrečel a comics mi (stejně jako Jamesi O´Barrovi ) pomohl překonat bolest ze smrti dívky, kterou jsem miloval...
. "Promiň... je mi líto všeho, co se ti stalo... i všeho, co se ti ještě stane. Prosím... neboj se, Sherri, jednou bude všechno fajn a život bude plný nádherných překvapení. Tomu opravdu věřím.
Sbohem, princezno.
Uvidíme se v nebi, panenko."
"Sbohem, pane Klaun."