Po Shrekovi (když nepočítáme hellboyovské povídky) přichází Comics Centrum s dalším diskutabilním projektem: životem (a smrtí) Kurta Cobaina, frontmana asi nejslavnější rockové kapely 90. let, Nirvany. Shrek byl přeci jen zaměřen na mladé publikum a CC spoléhalo na vlnu zájmu po uvedení slavného filmu, který všechno začal. To se ještě dá pochopit. Ale vydat comics o životě frontmana rockové (přesná škatulka říká: grungeové) kapely, to hraničí s obchodní sebevraždou.
. Proč? Kolik procent z čtenářů na našem comicsovém minitrhu může být tak náruživým posluchačem Nirvany? A druhá otázka je ještě tristnější: kolik fanoušků Nirvany vůbec ví, že existuje něco jako comics a bude ochotno vrazit těžce získané peníze do tohoto u nás stále nedoceněného média?
V Reportu navíc vycházel neskutečně stupidní pokus a là zelený Raoul, Kurt Comix strip, který musel každého nirvánovského fanouška urazit už jen prostým faktem, že Kurt Cobain se tam vyskytuje jako parodická postavička bez hlavy. Našli jsme tedy Comics Centru tunu překážek ještě předtím, než jsme se dostali k tomu konkrétnímu. Nirvana je bezpochyby nadčasová záležitost, která oslovuje s podivuhodnou kadencí stále nové generace, prodej Spánembohem bude jen stěží dosahovat elitních projektů Comics Centra, jako je Sin City či Vrána.
A jaký je tedy Spánembohem comics? A jakou formou k životu, smrti a dílu dekadentního idola přistoupili tvůrci?
Fakta a fakta
Kurt Cobain (1967 – 1994) se narodil ve washingtonském městečku Hoquiam. Již jako dítě byl značně výstřední; spolužáci ho neměli příliš v oblibě, považovali ho za bláznivého teplouše. Dolehla na něj krize v rodině a rozvod rodičů. Vyděděný z společnosti "normálních" nachází útěchu a společnost v undergroundovém podsvětí. Objevuje punk a rock a jeho život má najednou smysl. Chce mít vlastní kapelu. S Krisem Novoselicem zakládá Nirvanu a stává se věrozvěstem nové scény, která posléze vzniká v Seattlu. Nirvana se stává nejúdernějším beranidlem vlny grunge a v sestavě spolu s bubeníkem Davem Grohlem zažívá nečekaný celosvětový úspěch. A s penězi a mocí přichází také odvrácená strana slávy. Kurt, který nenávidí sám sebe, je najednou na rozpacích, když je zbožňován a uctíván. A do toho všeho drogy: především kvanta heroinu dělají ze zpěváka trosku.
Turné v roku 1994 se neuskuteční: Kurt Cobain se zastřelil a zanechal manželku Courtney Love s dvouroční dcerkou Frances a milióny truchlících fanoušků.
"… budu kurevsky slavnej" K. C.
. Spánembohem je zajímavá publikace. To bezpochyby. Ale je jisté, že nezaujme nejširší comicsové masy. Scénáristické duo Barnaby Legg a Jim McCarthy vychází jak z publikací o Kurtu Cobainovi, tak z jeho vlastních poznámek a deníků, plných zoufalství a sebenenávisti. A na rovinu: nepřináší nic nového, kromě tedy některých diskutabilně vydedukovaných scén (s občasnou nelogičností) a rozhovorů. Některé z postav (například Cobainova družka Courtney Love) jsou vykresleny značně zjednodušeně. Skalní fanoušky Nirvany publikace nemá čím překvapit. Scénář je poměrně přímočarý; příběh se od doby, kdy se Kurt narodil, přes období dospívání a vznik Nirvany, blíží k nevyhnutelnému a temnému konci zcela jasně a srozumitelně. Zajímavější je jen ta subjektivní část comicsového životopisu, kde nás Kurt provází vlastní sebenenávistí a zoufalstvím, ze kterého ční pouhé zbytky pozitivních myšlenek: láska ke své dceři, ženě a své kapele. Láska, kterou ale už není schopný ve svém stavu, kdy mu v žilách permanentně kolují gramy heroinu, přijímat.
Asi největším kladem této knihy je tedy ona sugestivnost samotného vypravěče: mrazivá syrovost, když říká "nenávidím svého otce", či drsná tragikomičnost při prohlášení ve čtrnácti letech: "Budu rockovou hvězdou, zastřelím se a budu kurevsky slavnej." Přeci jenom je rozdíl číst o tragédii třeba takového Erika z Vrány (byť také na motivy skutečných událostí) a Kurta Cobaina: víte, že se tohle opravdu stalo.
Kresba, Disney atd.
. Zatímco scénárista Jim McCarthy už má něco za sebou (nejznámější bude asi fleetwayácké Bad Company), tak Barnaby Legg je na comicsové mapě poměrně novým jménem. Kreslíř si říká Flameboy (www.flameboycomics.com) a největším kladem jeho kresby je barevná kompozice stránek. Šťastné události ve zpěvákově životě jsou znázorněny bohatými barvami, zatímco temnota koncertních sálů, feťácké martyrium a především definitivní konec je utopen v temnotách.
Ale ani s barevností by se to nemělo přehánět. V některých konkrétních „šťastných“ událostech kresba sklouzává až k neuvěřitelně roztomile humosním (jinak to snad ani nejde nazvat) kýčovitým scénkám. Kurt a Courtney se drží za ruku a kolem si to švitoří roztomilí ptáčci a motýlci a želvičky. Kurt mazlí s dcerku a andělíčci sypou květiny… to jsou obrazy opravdu jen pro ty nejotrlejší disneymaniaky…
Jinak je kresba poměrně jednoduše načrtnutá, do popředí jsou vytaženy různé detaily, velmi pečlivě zobrazené: různé maličkosti, obkreslené z fotek kapely, kurtův trhanský ohoz, legendární botasky či třeba zobrazení kapely při koncertě vůbec. Jinak ale třeba anatomie celých postav někdy pokulhává - kreslíř prostě patří do druhé ligy.
Co tedy s tím? Spánembohem může zaujmout fanoušky Nirvany a Kurta Cobaina - sugestivní atmosféru mu nelze upřít. Ale je otázkou, jestli to není málo: pokud požadujete informace o Nirvaně nebo o jejím frontmanovi, koupíte si nějakou životopisnou knihu, která bude určitě levnější. Pokud se budete chtít podívat na fotky z vystoupení, otevřete si nějaký hudební server či magazín. Pokud budete chtít zhlédnout Kurtovo mrtvé tělo, otevřete si Rotten. Ve Spánembohem najdete jen kresbu podle známých fotek a příběh, který do vás každý rok hustí v Rock&Popu či Reportu.
Nejsem jistý, co vedlo ke vzniku tohoto comicsu. Třeba jde o snahu něco říct, přispět a složit poklonu hudebnímu velikánovi, jenž ovlivnil tisíce duší. Nebo se pánové jen rozhodli parazitovat na kultu muže, který ač spáchal sebevraždu, mohl říct: "Žil jsem naplno."
. Proč? Kolik procent z čtenářů na našem comicsovém minitrhu může být tak náruživým posluchačem Nirvany? A druhá otázka je ještě tristnější: kolik fanoušků Nirvany vůbec ví, že existuje něco jako comics a bude ochotno vrazit těžce získané peníze do tohoto u nás stále nedoceněného média?
V Reportu navíc vycházel neskutečně stupidní pokus a là zelený Raoul, Kurt Comix strip, který musel každého nirvánovského fanouška urazit už jen prostým faktem, že Kurt Cobain se tam vyskytuje jako parodická postavička bez hlavy. Našli jsme tedy Comics Centru tunu překážek ještě předtím, než jsme se dostali k tomu konkrétnímu. Nirvana je bezpochyby nadčasová záležitost, která oslovuje s podivuhodnou kadencí stále nové generace, prodej Spánembohem bude jen stěží dosahovat elitních projektů Comics Centra, jako je Sin City či Vrána.
A jaký je tedy Spánembohem comics? A jakou formou k životu, smrti a dílu dekadentního idola přistoupili tvůrci?
Fakta a fakta
Kurt Cobain (1967 – 1994) se narodil ve washingtonském městečku Hoquiam. Již jako dítě byl značně výstřední; spolužáci ho neměli příliš v oblibě, považovali ho za bláznivého teplouše. Dolehla na něj krize v rodině a rozvod rodičů. Vyděděný z společnosti "normálních" nachází útěchu a společnost v undergroundovém podsvětí. Objevuje punk a rock a jeho život má najednou smysl. Chce mít vlastní kapelu. S Krisem Novoselicem zakládá Nirvanu a stává se věrozvěstem nové scény, která posléze vzniká v Seattlu. Nirvana se stává nejúdernějším beranidlem vlny grunge a v sestavě spolu s bubeníkem Davem Grohlem zažívá nečekaný celosvětový úspěch. A s penězi a mocí přichází také odvrácená strana slávy. Kurt, který nenávidí sám sebe, je najednou na rozpacích, když je zbožňován a uctíván. A do toho všeho drogy: především kvanta heroinu dělají ze zpěváka trosku.
Turné v roku 1994 se neuskuteční: Kurt Cobain se zastřelil a zanechal manželku Courtney Love s dvouroční dcerkou Frances a milióny truchlících fanoušků.
"… budu kurevsky slavnej" K. C.
. Spánembohem je zajímavá publikace. To bezpochyby. Ale je jisté, že nezaujme nejširší comicsové masy. Scénáristické duo Barnaby Legg a Jim McCarthy vychází jak z publikací o Kurtu Cobainovi, tak z jeho vlastních poznámek a deníků, plných zoufalství a sebenenávisti. A na rovinu: nepřináší nic nového, kromě tedy některých diskutabilně vydedukovaných scén (s občasnou nelogičností) a rozhovorů. Některé z postav (například Cobainova družka Courtney Love) jsou vykresleny značně zjednodušeně. Skalní fanoušky Nirvany publikace nemá čím překvapit. Scénář je poměrně přímočarý; příběh se od doby, kdy se Kurt narodil, přes období dospívání a vznik Nirvany, blíží k nevyhnutelnému a temnému konci zcela jasně a srozumitelně. Zajímavější je jen ta subjektivní část comicsového životopisu, kde nás Kurt provází vlastní sebenenávistí a zoufalstvím, ze kterého ční pouhé zbytky pozitivních myšlenek: láska ke své dceři, ženě a své kapele. Láska, kterou ale už není schopný ve svém stavu, kdy mu v žilách permanentně kolují gramy heroinu, přijímat.
Asi největším kladem této knihy je tedy ona sugestivnost samotného vypravěče: mrazivá syrovost, když říká "nenávidím svého otce", či drsná tragikomičnost při prohlášení ve čtrnácti letech: "Budu rockovou hvězdou, zastřelím se a budu kurevsky slavnej." Přeci jenom je rozdíl číst o tragédii třeba takového Erika z Vrány (byť také na motivy skutečných událostí) a Kurta Cobaina: víte, že se tohle opravdu stalo.
Kresba, Disney atd.
. Zatímco scénárista Jim McCarthy už má něco za sebou (nejznámější bude asi fleetwayácké Bad Company), tak Barnaby Legg je na comicsové mapě poměrně novým jménem. Kreslíř si říká Flameboy (www.flameboycomics.com) a největším kladem jeho kresby je barevná kompozice stránek. Šťastné události ve zpěvákově životě jsou znázorněny bohatými barvami, zatímco temnota koncertních sálů, feťácké martyrium a především definitivní konec je utopen v temnotách.
Ale ani s barevností by se to nemělo přehánět. V některých konkrétních „šťastných“ událostech kresba sklouzává až k neuvěřitelně roztomile humosním (jinak to snad ani nejde nazvat) kýčovitým scénkám. Kurt a Courtney se drží za ruku a kolem si to švitoří roztomilí ptáčci a motýlci a želvičky. Kurt mazlí s dcerku a andělíčci sypou květiny… to jsou obrazy opravdu jen pro ty nejotrlejší disneymaniaky…
Jinak je kresba poměrně jednoduše načrtnutá, do popředí jsou vytaženy různé detaily, velmi pečlivě zobrazené: různé maličkosti, obkreslené z fotek kapely, kurtův trhanský ohoz, legendární botasky či třeba zobrazení kapely při koncertě vůbec. Jinak ale třeba anatomie celých postav někdy pokulhává - kreslíř prostě patří do druhé ligy.
Co tedy s tím? Spánembohem může zaujmout fanoušky Nirvany a Kurta Cobaina - sugestivní atmosféru mu nelze upřít. Ale je otázkou, jestli to není málo: pokud požadujete informace o Nirvaně nebo o jejím frontmanovi, koupíte si nějakou životopisnou knihu, která bude určitě levnější. Pokud se budete chtít podívat na fotky z vystoupení, otevřete si nějaký hudební server či magazín. Pokud budete chtít zhlédnout Kurtovo mrtvé tělo, otevřete si Rotten. Ve Spánembohem najdete jen kresbu podle známých fotek a příběh, který do vás každý rok hustí v Rock&Popu či Reportu.
Nejsem jistý, co vedlo ke vzniku tohoto comicsu. Třeba jde o snahu něco říct, přispět a složit poklonu hudebnímu velikánovi, jenž ovlivnil tisíce duší. Nebo se pánové jen rozhodli parazitovat na kultu muže, který ač spáchal sebevraždu, mohl říct: "Žil jsem naplno."
