. Comicsové legendy číslo jedna - to byl Barbar Conan a jeho úplně nejstarší příběhy. Nyní se Conan vrací, cedě mezi zuby severské kletby, aby Vás vtáhnul do děje, aby Vás sevřel svalnatými pažemi jako meč ve svých dlaních, a zavláčel Vás mezi spáry nevídaných zrůd a démonů…
Čtenáře čeká vynikající zábava. Sebrané (a vytříděné) akcičky nám přináší nakladatelství Crew v kooperoraci s Netopejrem - osm původních sešitů s přetisky originálních obálek hned na úvod. (I když ve skutečnosti najdete v knize o dva bonusové příběhy víc: Dračí krev, kterou si vymyslel Gil Kane spolu s Royem Thomasem a Conan se v ní vůbec neobjeví, zato v příběhu vystupují samotní tvůrci, a Meč a magii, lehce úsměvnou to parafrázi na Conana, jejíž hrdinou je zabiják Starr. Příjemná tečka za celým souborem.)
Vrhněme se ale na samotných osm conanovských příběhů: Zahrada strachu, Střez se hněvu Anuova, Darebáci v Domě, Obyvatel temnot, Síť pavoučího boha, Meč zvaný Nostitel bouří, Zelená královna z Melniboné a Dcera pána mrazu. Tří z nich vznikly přímo podle Howarda (Zahrada strachu, Darebáci v domě a Dcera pána mrazu), jen Darebáci v domě jsou rozděleni na dva díly. Další dva příběhy mají na svědomí Michael Moorcock a James Cawthorn. Michael Moorcock je stvořitelem Elrika z Melniboné (poprvé ho ve stejnojmenné knize u nás představilo pražské nakladatelství Deus v roce 1998) i Xiombarg, kterou můžeme znát z Moorcockovy trilogie Královna mečů (Laser, 1992-94).
. Prvním vydavatelem Barbara Conana u nás bylo nakladatelství Semic Slovart. Vycházel v roce 1994 a jednalo se o poměrně kvalitní příběhy: scénář měl totiž na starosti skvělý Roy Thomas. Ten právě s Conanem začínal (viz Comicsové legendy č. 1) a právě on je scénaristou i nynějšího vydání. Kromě Conana prošel klasickým marveláckým drillem: psal příběhy pro Fantastic Four, Deredevila, Wonder Woman, Kulla Dobyvatele a především Avengers i Captaina Americu. Roy nesklouzává k bezduché mlátičce (i když, komu by to vadilo, že :), snaží se dát každému příběhu vždy "něco navíc". Líbí se mi jeho vznosné, téměř básnické obraty a do jisté míry filozofické myšlenky. Když například Conan bojuje s Obyvatelem temnot, nejspíš přerostlou chobotnicí, Roy píše: "Ta věc se snaží promluvit... chtěla by říct 'Kdysi jsem byl člověk jako vy!'. Slova ale umírají nezrozena v hrdle neschopném mluvit lidskou řečí a tvor se vrhá nepříčetně vpřed... jako tolikrát předtím!" Většina příběhů by se dala shrnout do osnovy: Conan je zajat, uprchne s krásnou dívkou a cestou porazí nějakou tu obludu. Ale je to opět Roy, kdo příběhy chutně okoření, a ty pak dokáží čtenáře chytnout sevřením conanovsky ocelových svalů. A do pozadí tak zatlačí jakousi lehkou naivitu, která by na Vás jinak občas zadýchla svým smrdutým dechem.
. Z výše uvedené šablony vybočují dva na sebe navazující Moorcockovy příběhy: sledujeme v nich odvěký boj bohů, v němž se Conan se stává pouhou hříčkou vyšších bytostí… Nic si ale nedá líbit, a jeho meč se - jako vždy - nasytí víc než bohatě. Vybočuje ale i Dcera pána mrazu, milý, krátký, téměř poetický Howardův příběh. Možná bych se měl na tomto místě zrovna zmínit o skvělém překladu Ľudovíta "Turlogha" Platy, ale kvalitní úroveň překladu už je u Crwe samozřejmostí…
A jsme u kresby. Pero měl tentokrát v ruce Barry Windsor Smith, podle vydavatele legendární malíř. Abych se přiznal, neslyšel jsem o něm jinak než v souvislosti s Conanem. A přece jenom, kresba je třicet let stará a kreslilo se poněkud jiným způsobem: občas zavládne v políčkách menší (ale i větší) nepřehlednost a čtenář tak neví, co se třeba právě odehrává - čí je tato noha, koho je támhleta ruka… Vázne poněkud i kresba postav ve větší dálce, které jsou poněkud, chm, "jednodušší"; Smith má ale skvělý smysl pro detail a s bravurou zvládá hlavně dynamičnost soubojů. Kromě Conana kreslil v letech 1964-1974 také Avangers, Red Nails a X-men. V období 85-91 se vrací k X-men a dále pracuje na Machine Manovi a Iron Manovi, tvoří také Weapon-X. Poslední comics Young Gods a Friends vyhází v období 1997 až 2003; na rok 2004 má hlášen projekt The Freebooters.
. Právě u drobných kreseb celých postav z větší vzdálenosti Vás ale do očí praští nemile hranaté pixely - vydavatelské zaváhání první. Zaváhání druhé má už ale na vině čas. Shromážedny jsou tu přeci jenom příběhy, od kterých nás dělí třicet a víc let. Současným čtenářům, odkojeným Spawnem či Tomb Raiderem se můžou zdát zrůdy, tedy "normálně" přerostlá havěť jako třeba pavouci, býci či chobotnice, poněkud naivní, ne-li úsměvní. Právě na nich je možné uvědomit časový rozsah, který nás od vzniku díla dělí. Kdo se ale přes tato dvě úskalí přenese, má vyhráno.
Shrnutí? Máme jedinečnou možnost setkat se jednou z legend Stříbrného věku amerického comicsu. Conan se stal jednou z největších událostí ve fantasy, kdo by ho neznal? Jeho osobitá aura a zápach krve z něho sálají i v této knize. Comicsová historie se vrací.
