duben 1999
Páté číslo pravidelné sešitové řady přináší víc než které jiné kratší, povětšinou úzce prvoplánovité příběhy - pod většinou z nich jsou podepsána už osvědčená jména jako Tarlazzi či Gibrat; v lesní masturbaci o Noci svatojánské se svou decentně nadnesenou kresbou představuje eruptivní Régis Loisel a z řady výrazně vybočuje i allenovsky laděný Koloběh života Denise Frémonda o sexem utýraném intelektuálovi. Mimo to pokračuje zaučování Dodo dospívající (Leroi-Levis)…
květen 1999
Duben a květen 1999, byla, takříkajíc "vrcholná čísla" - alespoň co do počtu stránek; časopis se zdá dostávat do vyrovnané formy - vyvážený poměr jak seriálů, udržujících kontinuitu, tak zpestřujících vypointovaných kraťasů. Dodo přestává být dívkou, na druhý XXX speciál navazuje Tarlazzi pokračováním nekonečného Sexu v Itálii a především začíná seriál nový - Perly lásky, pateticky dobrodružný příběh, zasazený do romantickcýh reálií britské koloniální nadvlády v Indii; viktoriánsky ladné a cituplné mladé ženy, samozřejmě srdnatí a ztepilí mužové i patřičně proradný rádža, ti všichni spolu s cudnější, o to však smyslnější tužkou Georgese Levise, rámovanou políčky tvaru drahokamových faset, potěší každé romantičtější, snivější a něžnější srdce bez ohledu na pohlaví... Ze vmezeřených kraťásků zmiňme alespoň Cazův Piknik na pláži Arktura, mající co do činění s korýšem, velmi horkým sluncem a poněkud gurmánštějším výkladem větičky "Už se udělal…"
Velmi velmi zvláštní vězení
Začíná tak nejeden příběh - špatný den, špatný soud, špatný rozsudek…Tentokrát to postihlo Emmu McAustair - a dostala se do opravdu Velmi zvláštního vězení, kde oblečení se nosí jen od pasu výš, kde šarži určuje míra krutosti a vilnosti a kde existuje jediný trest… A snad alespoň jako náznak zdůvodnění se tím vším linou podvědomé analýzy o "vždyť o tom sama sníš" přes "ano, jsem kurva" až po téměř mystické výrazivo o "ohnivém květu" smyslnosti - ovšem víc než čím jiným zavání von Gothův příběh (i třeba uniformy důstojníků) fašismem sexu…
červen 1999
Přitvrzenou linii časopisu ostatně potvrzuje i následující číslo měsíční řady - mezi Dodo, Perly lásky a Sex v Itálii se vmísila rozvášněná Giovanna Casotto a její Poker o anální bank, i extrémně rozcapený Černý hřebec - Mauroni Cajelliho erotická hypertrofie by po ještě větším nadsazení zřejmě zcela přestala potřebovat tělo jako nosič… Výjimku co do elegance a konec konců i smyslnosti kresby tvoří letadlová rychlovka Jednorožec vzlétá nedávno zesnulého velmistra comicsové erotiky Guido Crepaxe, a konec konců všednodenní pubertální epizodka Paní Iride.
Kromě znatelně menšího počtu stran - snad z nedostatku nápadů, snad jako první náznak ústupu - zmizel úvodník: právě nepřítomnost druhdy optimistického úvodního slova jako by mluvila za vše…
červenec 1999
Poslední předsmrtný záchvěv magazínu. Už od minulého čísla začali časopis opouštět pravidelní inzerenti, a na jejich místo nastoupily nejapně vyvedené PR články; časopis ztratil jakoukoliv grafiku, černobílé comicsy usedly na recyklovaný papír. Kromě dojíždějících seriálů se tentokrát objevily kraťasy toliko dva - to, že jeden z nich, Golemka Josefa Fraška, byl konečně domácí spíše než na úspěch domácí scény poukazuje na neschopnost vydavatele platit licence. Pohřebně černá barva na obálce je symptomatická…
Pozorný čtenář tohoto miniseriálu snad z náznaků v textu pochopil, že ač se v případě XXX comixu jednalo o počin jedinečný a beze sporu odvážný, neobešel se bez zádrhelů - a ty, jeden jako druhý, či spíše jejich spolupůsobení byly nejspíše příčinou, že po "pouhých" osmi měsících - řečeno se zeměplošským šotoušem - "Došla růžová!"
