Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

MAX ANDERSSON – BÝT OPRAVDOVÝ V TOM, CO DĚLÁM…

04.12.2003, autor: Filip Konečný, Hibi, SEB, Vojta

Švédský kreslíř a režisér Max Andersson, stvořitel u nás téměř zbožštělého embrya Pixyho, koncem listopadu podruhé navštívil Českou republiku. Autogramiádu svých sebraných kraťasů Kontejner a příležitost k rozhovoru tentokrát poskytl dvojí, a tak tato směs dojmů, promluv a úsměvů vznikala postupně v přeplněném Krakatitu (čtvrtek 20. listopadu) i neméně našlapané kultovní žižkovské hospodě U Vystřelenýho Voka (druhý den v pátek). „Možná prostě stárnu…“




   Krakatit: zadáno pro Maxe AnderssonaByl Pixy přelomem ve Vaší kariéře? Všimli jsme si, že nejbrutálnější a nejpochmurnější věci jste vytvořil před ním…
   Zajímavé - možná, že ano, že moje pozdější věci mají spíše pozitivní konec. Ale teď jsem dokončil jeden delší comics, a nedá se říct, že jeho konec by byl zrovna pozitivní. Jsou prostě příběhy, které dobrý konec potřebují, a jiné zase ne.
 
   Takže je to prostě Vaším vývojem?
   Možná prostě stárnu… Už když se podíváte do Pixyho, najdete rozdíl mezi první a poslední stránkou, můj styl se měnil v průběhu času. Měnil se a mění, jako všechno…
 
   Jak daleko jste se svými posledními projekty? Bosnian Flat Dog…
   To je ten čerstvě dokončený. Vyjít by měl napřesrok.
 
   … a The Excavation?
   Je hotov tak způli, protože jsem oba projekty dělal naráz, a víc se věnoval tomu druhému… The Excavation jste dělal ve dvojici… Ano, spolupracoval jsem s Larsem Sjunnessonem, kterého dobře znám. Ne tak, že by jeden dělal scénář a druhý kreslil, dělali jsme všechno spolu - bylo to zajímavé, ne vždy jednoduché, ale zajímavé…
 
   Plánuje Vaše "novinky" vydat i Mot? Je něco speciálního, co máte na Motu nebo České republice rád?
   Ano, moje příští kniha (knihy) by mohly vyjít před koncem příštího roku.
   Líbí se mi, že Mot si dává opravdovou práci s comicsy, které vydávají, starají se o grafiku i marketing, a vydávají jen to, co je baví. Proto je vždycky příjemnější vycházet u malého nakladatele, protože ti velcí se starají jen o zisk, který jim přinesete.
   A Češi… Líbí se mi, jak jsou tak nějak ucelení a že toho moc nenamluví (jako třeba já)…
 
   Vy že moc mluvíte? A kdo tedy ne?
   Oh, ironie, pardon. Chtěl bych se naučit mluvit bez přestání (ukazuje po okolních rozjařených stolech u Voka), vypadá to jako dobrá zábava… ale pro mne je to obtížné, v tomhle směru jsem trochu handicapovaný… (skromný úsměv)
 
   Kreslení comicsů není dobrá zábava? Kolik z těch hospodských zvuků přežije poslední půllitr?
   Myslím, že přetrvá mnohem víc, než si můžete myslet… Obvykle si pamatuji všechno, co jsem řekl, i když jsem byl opilý. Někdy k vlastnímu překvapení, ale někdy je to překvapení příjemné…
 
   Dobrá, budeme pokračovat po dvou dalších pivech…
   Bylo by to snazší než třeba v Berlíně (nebo ve Švédsku), pivo je tu slabší - ale chutná báječně. Další věc, kterou jsem se naučil na Češích mít rád …
 
   COMICS A FILM V JEDNÉ OSOBĚ
 
Péče a soustředění...   Co je pro Vás zajímavější - comics nebo film? A proč se v poslední době soustředíte právě na comics?
   Myslím, že to jsou dvě absolutně odlišné věci - a jakmile jsem se jednou začal comicsu věnoval vážně, zabředával jsem hloub a hloub. A udělat comics je nepoměrně méně nákladné, než udělat film.
 
   Myslíte si, že comics dává svému čtenáři víc, než film divákovi?
   Film je masová zábava - film sledujete v kině s lidmi okolo vás, kdežto číst někomu přes rameno je neslušné… Když sedíte sám s knihou, je to něco velmi intimního…
 
   Je to ten hlavní rozdíl? Že film je příliš otevřený a "jednoduchý"?
   Film jenom předvádí, prostě otevřete oči a nepřemýšlíte o něm. Na druhé straně comics vám jenom předkládá materiál, a teprve v hlavě si musíte poskládat samotný příběh a jeho vazby, pospojovat všechny jeho aspekty… V padesátých letech měli rodiče a učitelé největší obavu, že děti z comicsu (obrázků s minimem textu) zhloupnou - a při tom je nechali dívat na televizi.
   Comicsy jsou mnohem komplikovanější… komplexnější, než literatura. Skládají se z mnoha kousků, které musíte rozebrat, prozkoumat a zase poskládat…
 
   … proto jste zvolil comics? Dává Vám něco? Tedy kromě hmotného zabezpečení…
   (smích) Ale jistě - jinak bych to nedělal.
   Je to způsob, jak něco vyjádřit a přitáhnout pozornost ostatních - něco jako když dítě někomu ukáže svůj obrázek a on řekne "Jé! To je pěkné! Nakresli ještě něco!" Nasytit své ego - to je nejspíš ten důvod, proč se do toho lidé pouštějí…
   Ale jak doufám, tohle přestává být po nějakém čase ta hlavní motivace - protože mnohem důležitější je něco sdělit, než jenom přitáhnout pozornost… Když jste autor comicsů, čekáte na odezvu čtenářů třeba i několik let - zatímco třeba divadelní herec ji sklízí okamžitě…
 
   COMICSY ZA HRANICEMI - STÁTŮ I PENĚZ
 
   Jak to vypadá s comicsovou scénou v Německu?
   Horší se.
   V devadesátých letech nakladatelé vydávali i nezávislejší comicsy - média to začalo zajímat, a tak to po nějakou dobu vydrželo. Pak ale rozmach skončil, média se unavila a někteří nakladatelé museli skončit…
   Situace je obtížná - velcí nakladatelé jsou opatrní, chybí peníze… Naštěstí stále dost autorů publikuje po svém - ve fanzinech nebo levnějších albech.
 
   Takže si nemyslíte, že inzerce může prodávat comicsy?
   Do určité míry ano - ale není jediná, co může prodávat. Ano, může pomoci, ale stojí peníze, které si malí nakladatelé nemůžou dovolit… Když máte dobrý comics, stačí, když si o něm lidé prostě řeknou…
 
   Sledujete ještě scénu ve své vlasti?
   Hodně kolísá. V osmdesátých letech, kdy jsem také začínal s comicsem, zažila boom, comics se věnovala obrovská vlna magazínů i umělců. Vypadalo to nadějně…
   Ten boom vyprchal v devadesátých letech, v éře západoevropské ekonomické krize, kterou "odneslo" mnoho odvětví umění. Teď už je to lepší, naštěstí. Švédsko je malá, ale relativně bohatá země, takže vláda podporuje i umění. Když chcete ve Švédsku publikovat alespoň trochu mimo mainstream, máte šanci na to získat peníze, a to je dobře…
 
   NA OKRAJ GLOBALIZACE
 
Prostředí příliš hlučné pro Anderssonův sktromný hlas zplodilo část rozhovoru i v této podobě...   Jste Švéd žijící v Německu, sedící vedle Francouze žijícího v Čechách a bavíme se anglicky - není to trochu divné?
   Je, ale taky praktické.
   Je to jako za časů Říše římské - nejspíš bylo opravdu praktické používat latinu, i když jste nenáviděli všechno, co Říše představovala… Ale po šesti letech v Berlíně umím i německy, a obávám se, že třeba švédština nebo čeština by moc nepomohly…
 
   USA jsou pro Vás moderní Říší římskou…?
   Myslím si, že stávající vláda v USA by si to tak nějak představovala, skoro jako by byla tou myšlenkou posedlá… Ale nemyslím si, že by jí byli. Příští volby prohrají, jestli zase nebudou fixlovat…
 
   Napadlo mne, že právě ona globalizace, kterou napadáte v Pixym, sehrála také pozitivní roli v tom, že přiblížila příběh čtenářům ve státech, kde Ikea už vlastně také stanovila určitý standard lidského bydlení a tedy i života…
   (úsměv) Takhle jsem o tom nikdy nepřemýšlel…
  Nemůžu říct, že bych neměl rád Ikeu. Mám rád věci, které dělají; hezké, levné, jednoduché, švédské… Každý Švéd má doma něco z Ikey; nemůžu posoudit, je-li to dobré nebo špatné, je to jako přírodní zákon… To je důvod, proč jsem Pyramidu Ikea umístil takhle, jako něco mýtického…
 
   CESTA DO HLUBIN KRESLÍŘOVY DUŠE ANEB O VLIVECH
 
   Který comics, nebo jiné médium, měl na Vaši tvorbu největší vliv?
   Vliv? To se musíte vracet až do dětství, kdy jste vnímali věci kolem sebe nejintenzivněji, kdy jste byli dojmům nejotevřenější… Peanuts, Kačer Donald - ještě si nevybíráte, když jste dítě… Četl jsem i vyložené mizerné věci, ale i ten největší brak vám může přinést něco zajímavého, může inspirovat; a vlastně "ovlivnění" je všehochuť kolem vás…
 
   Máte nějakou svou nej- knihu? Kterou můžete číst znovu a znovu?
   Knihy budu číst nejspíš, až budu starší… Kdysi jsem si myslel, že se mi může líbit jen literatura starší sta let - ale celkem "můžu" i tu novější… Jenom ty opravdu dobré knihy mohly vydržet až dodnes, což je ten důvod, proč mezi starými knihami stěží najdete něco mizerného… Jinak Moby Dick, Merlin, Na Větrné hůrce, Don Quijote, Gargantua a Pantagruel…
 
   Většina z těch knih pracuje s fantastickými prvky… Gargantua dokonce s výchovnými, s významem dětství…
   To ano, ale je také hodně o skutečném životě, je satirou na svou dobu, současným uměním…
 
   Jen málo dnešních čtenářů si uvědomuje, že ty knihy nebyly "pouhým" svědectvím o své době, ale že poskytovaly hlubší pohled…
   Ano, ale není až tak důležité pochopit jenom vztah s tehdejší dobou. Lidé se zas tolik nemění - chovají se stejně jako před pěti sty lety. Ty knihy "fungují" i dnes, fungovaly včera… to je to, co je dělá klasikou.
 
   Co říkáte Medvídkovi Pú - tomu původnímu, Milneho Púovi, ne disneyovskému primitivovi…
   Nikdy jsem ho moc nečetl, ale vždycky se mi líbily původní ilustrace… Dětská kniha, která mně asi nejvíc inspirovala, byli finští muminci. Znáte to?
 
   Tove Janssonové nejkrásnější vhled do dětské fantasie…
   Souhlasím, absolutně.
 
   ZE ŽIVOTA…
 
Pohled pod kreslířovu ruku   Kdysi jste zmínil, že inspiraci pro své práce nacházíte ve svém každodenním životě. Co třeba ty živé peníze?
   Ah, myslím, že peníze JSOU svým způsobem ŽIVÉ. I když ve skutečnosti neexistují…
   Fungují, jen když v ně věříte - vlastní mají docela náboženský rozměr… Má to co dělat s vírou v náboženském smyslu - protože kdyby všichni nevěřili, že ten malý kousek papíru má nějakou cenu, peníze by nefungovaly. Ve skutečnosti nejsou ničím, to je na nich zajímavé…
 
   Při Vaší loňské návštěvě se Vás kdosi zeptal, proč je ve Vašich comicsech tolik postav mrtvých, a Vy jste odpověděl, že je tam stejně tolik živých… Je smrt stejně důležitá jako život sám?
   Určitě - bez smrti by nebylo života. Nebo by to přinejmenším byla menší zábava…
 
   Většina spisovatelů by obvykle nechtěla žít ve světech, které vytvořili - co Vy?
   Ale ano, určitě. V určitém smyslu už ve svých comicsech žiju, protože takhle nějak to u mě v hlavě vypadá. Opravdu.
 
   Na co se soustředíte? Co přenášíte do svých děl… emoce?
   Emoce jsou důležité. Snažím se být emotivní , protože jinak by čtenář nic necítil, nefungovalo by to, nebylo by to přitažlivé. Nějaké emoce musíte vysílat - ale asi bych neuměl VYSVĚTLIT, jak k tomu docházím. Prostě se při psaní příběhu nějak cítím, a doufám, že to bude fungovat i "na druhé straně", že to pocítí i čtenář…
 
   Je to jako záblesk, nebo už jako obraz? Nebo hledáte ještě hlouběji?
   Začíná to nápadem, zábleskem - ale pak si musíte sednout a pracovat, pracovat, pracovat na tom, nudíte se… Je to jako každá jiná práce, hlavně dotahování scénáře… Někdy se poštěstí náhlý záblesk inspirace, a rázem je všechno jasné…
 
   Pro umělce ten nejlepší okamžik…
   Bezpochyby - ale stává se to příliš vzácně a náhodně, zbytek je prostě hromada práce…
 
   Co je pro vás smyslem umění?
   (Povzdychne si...) To je strašně těžká otázka. To je na dlouho. Pomáhá Ivan Stable (Mot): "Myslíš, že se to dá shrnout pojmem Reprodukce krás života? Jo, určitě, to je velmi trefný příměr,  to by pro začátek stačilo… Když udělám něco, o čem mám pocit, že je krásné, cítím, že tohle je pro mě v tu chvíli umění.
 
   … "krásné"? Přestože mnozí čtenáři považují Vaše obrázky za nechutné nebo depresivní…
   "Krása" není "dokonalost". Například pro mě je starý a sešlý dům krásnější než nový vypulírovaný…
 
   Takže Vy sám… považoval byste se za umělce?
   To slovo už dnes ztratilo smysl, ale pokud mám přeci jen odpovědět… Ano. Ale nemyslím to v tom elitářském významu - pro mě to znamená být prostě opravdový v tom, co dělám.
 
   Vhled do autorova světa a tvorby najdete na jeho osobních stránkách http://www.maxandersson.com/.
 
   Redakce děkuje nakladatelství Mot za laskavé poskytnutí doprovodných fotografií…
 




Autor:


Autor článku: Filip Konečný, Hibi, SEB, Vojta

Detaily o komiksu:

Titul: Kontejner Maxe Anderssona
Scénář: Max Andersson
Kresba: Max Andersson
Překlad: Jakub Němeček
Žánr: Ostatní (CZ).
Rok vydání: 2003
Počet stran: 88
Formát: 230 x 320
Vydavatel: Mot
Země vydání: Česká Republika
Země původu: Švédsko
Související články:


Intelektuální komiks
04.11.2016 Proč nehodnotím umělecká díla padesáti procenty - 50 %
27.05.2014 Dítě s hvězdičkou: Vznikl Maus pro děti - 100 %
01.04.2013 Vynálezy Petra Vávry: Český génius objevil perpetuum debile






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!