"Dávali jsme bacha na New York, Metropolis, Atlantidu ... ale kdo sledoval Lacroix v Louisianě?"
. Většinu comicsů prodává jméno hlavní postavy: hrdiny či super týmu. To ale tentokrát neplatí. Swamp Thinga, který slyší v českých zapáchajících bažinách na jméno Bažináč, prodává jméno scénáristy. Alan Moore se dokázal svými comicsy prosadit i v naší malé (comicsem stále málo tknuté) zemičce. Ať již jako autor Ligy výmečných, Top Tenu či souběžně vydávaného (s Bažináčem) Z pekla, tak i kratších příběhů z Crew (Batman: Kameňák v Crew 3-5 a Dr a Quinch v Crew 6) i v Crew2 (Greyshirt, První Američan či Jack B. Quick). Scénárista, který ještě před tím, než se mu podařilo zplodit kvantum kvalitních comicsů, se lehce otřel o Green Laterna, Miracle Mana, Super Mana i Batmana. A pak si vzal na paškál Swamp Thinga.
Autora scénáře tedy netřeba představovat, to on způsobí, že zraky žádoucích čtenářů spočinou na Bažináčovi. Ale kdo to, tedy vlastně co to, ten Swamp Thing ksakru je?
Swamp Thing je Bažináč. Tento překlad jména hlavní postavy nejdříve vyvolal vlnu rozpaků (viz. polemika o překladech jmen comicsových hrdinů), ale přece jenom jsme si již zvykli. Jméno Bažináč také prozrazuje, kdo vlastně je titulní postavou: monstrum z bažin, Alec Holland, doktor biologie, pohlcený a rozpuštěný v louisianském močále. Bažina ho pohltila; a z něj ožilo stvoření, které má místo šlach a kostí kořeny, ohromná to masa zelené hmoty, lišejníku i mechu…
Postavu vymysleli Len Wein a Berni Wrightson; zpočátku byl Swamp Thing celkem nezajímavou a nezáživnou sérií. Pak ale přišel Moore a změnil vše od základů; dodal Alecovi plastičnost i hloubku, přišmrncnul trochu té horrorové atmosféry i poetiky. Ze Swamp Thinga se stala hitovka, která nyní přichází k nám coby Bažináč. (Ještě zbývá dodat, že jste si mohli odkaz na Bažináče vychutnat i v Gaimanovu Sandmanovi a že této sérii vděčíme za Johna Constantina, aka Hellblazera.)
. BB art přetiskuje osm příběhů z doby největšího úspěchu. Swamp Thing vycházel (a vychází) ve speciální (a tvrdší) odnoži DC Comics, Vertigo. První příběh se honosí názvem Hodina anatomie a název nelže. Přicházíme ve chvíli, kdy je Alec Holland, tedy Bažináč uvězněn v mrakodrapu generála Sunderlanda. Zde je postupně zkoumán a pitván dalším člověkem-rostlinou, Jasonem Woodruem - Floraínem. Ten zjišťuje nové skutečnosti o Bažináčově těle i vědomí…
Další příběhem je Zalknutý. Bažináč pod tíhou nových informací o svém původu zakoření, bojuje sám sebou o poslední kapky lidskosti. Toto je první poeticky laděná část, kdy nám autoři podávají na mohutné monstrum z bažin úplně jiný pohled - přes svůj osud netouží Bažináč po ničem jiném, než se stát opět člověkem. A Woodrue se zatím pomocí Bažináče snaží napojit na celosvětovou rostlinou populaci.
Jiný Zelený svět už nám přináší začátek tuhé bitku mezi Woodruem a Bažináčem. Zešílevší Woodrue zabíjí lidi, snaží se pomocí rostlin ovládnout celý svět; a Bažináč se probouzí.
Kořeny není jen název slavné metalové hymny, ale i čtvrté kapitoly,v níž spolu Bažináč i Woodrue bojují, a při tom superhrdinové v čele se Supermanem nemohou nijak zasáhnout.
Od druhého příběhu se také vyskytuje stará známá Aleca Hollanda, dívka Abigail. Právě kolem ní se začíná točit pátý příběh, Spánek rozumu. Na scéně se objevuje velmi silná postava Jasona Blooda, který suše a zároveň vesele všem kolem oznamuje, co je nepěkného čeká v budouctnosti ("Dnes odpoledne v 17:32 zemřete." či "Příští léto budete sedět ve vězení za zabití."). Abigail nastupuje do zaměstnání v sanatoriu pro autistické děti, kde je mimo jiné chlapec Paul, který kreslí (a hlavně vidí) zrůdy.
. Čas utíkat, šestý příběh. Bažináč se snaží spolu s Abigail zachránit děti v sanatoriu před číhajícím děsem z temnot, opičí zrůdou. Souboj se zvířetem podstupuje nelítostný a elgantní démon Ertrigan. Tento souboj zuří i v předposledním, sedmém příběhu: ... s démony v zádech. Bažináč bojuje, démon veršuje a opičák prská. Souboj se přesouvá do bažiny, kde také hra o duši jednoho malého chlapce vrcholí.
Závěrečný Pohřeb je dojemný, poetický příběh, kdy se Bažináč v představách vrací v čase k smrti Aleca Hollanda a vydává se pohřbít jeho - druhdy "své" - tělo… Příběhy, zde jenom "recenzně" naznačené poskytují různá zákoutí pro další propletené uličky děje, které se posléze zase stýkají, tak jak jsme zvyklí například u Neila Gaimana.
Kreslíři Stephen Bisette i John Totleben odvedli kvalitní práci v duchu Stříbrného věku. Není ochromující, určitě ne. Ale je atmosférická, i díky své černobílosti. Souboje jsou správně tuhé, zároveň na vás vykoukne i ono zrnko horroru; dokáže se ale i zklidnit, když si začnete všímat prokreslenosti močálové vegetace i živočichů. Nejpovedenější je zachycení hlavní postavy, tedy Bažináče - zejména díky propracovanosti jeho rostlinného těla s pronikavě lidskýma očima… (Vytknout se dá snad jedině v některých fázích nepřehlednost při soubojích.)
.
Takže máme zde další dílo Alana Moora. Stojí za přečtení nejen pro obdivovatele tohoto geniálního autora. Zároveň se jedná určitě o něco jiného, než takový Top Ten či Liga výmečných. Liší se především stylově; Bažináč se nachází na rozhraní sci-fi s prvky superhrdinského eposu i mrazivé horrorové poetiky.
Nyní se zbývá jen zamyslet. Mohli jsme tedy číst ty nejlepší comicsy od Alana Moora (Liga výjimečných či Z pekla), ty nejhorší (podle čtenářů Crew2 příběhy Prvního Američana). Co zbývá teď? To nejklasičtější. Comicsoví čtenáři volají pro vydání Watchmen!
