. Nebudu to napínat. Tohle číslo je hodně vychytané. Redakce se tak trochu zařídila podle ankety, která proběhla číslem šest: čtenáři podle ní skousnou delší comicsy na pokračování. Takový je hlas lidu a je přeci správné se podle toho zařídit. Comics, který "schytal" rozpůlení, je Blacksad. Musel jsem si zaplakat, když jsem zjistil, že jeho dokončení dorazí před naše bulvy až na podzim…
Hlavní tahoun čísla je opravdu povedené dílko, které dokáže nadchnout. Může se ohánět spoustou cen, jako třeba nejlepší kresbou roku 2003 na takovém malém comicsovém festiválku v Angouleme; jeho druhý díl teď čeká na "comicsové Oskary" Will Eisner Awards, a to (překvapivě) za nejlepší kresbu a nejlepší zahraniční album.
. A o čem tento hispánský klenot je? Blacksad je soukromý detektiv. A taky černý panter. Pánové Guarnido a Canales napasovali do drsné noir detektivky zvířata s lidskými vlastnostmi - Blacksad je "bajka upgradovaná do nefalšovaného noiru"; v profilu v této CRWi i v naší recensi označil Sakyk Blacksada za animální urban-thriller. Kreslíř Juanjo Guranido se může ohánět uměleckou školou a dřívější prací pro Disneyho; jeho kresba je velmi realistická a je zábavné, jak trefně přidává zvířatům lidské výrazy, gesta i mimiku. Přestože si dokáže vyhrát s hrou stínů, celková atmosféra působí na čtenáře velmi příjemně a úsměvně. Chvílemi máte pocit, že se koukáte na film z 30. let - napomáhají tomu také věrné dobové reálie: auta, účesy, šaty… Ruku v ruce s precizní kresbou jde také bravurní scénář Juana Diaze Canalese. Skvělá atmosféra, neústupný a drsný hrdina, soukromý detektiv v baloňáku, k tomu spousta narážek, jak žertovných, tak parodujících celé lidské společenství. (Když vběhne lasičák do plazího lokálu, ještěři se na něj seběhnou a vy si hned vybavíte nějaký černošský bar z kriminálek.) Smutné ale je, že je Blacksad nedokončený. Musíme si tedy počkat, jak pátrání po slavné filmové hvězdě, Blacksadově bývalé milence, dopadne - protože vzpomínky na nejkrásnější chvíle jeho života jsou silnější než pud sebezáchovy…
. Trošku jinak to je s Planetary, jíž se o scénář se postaral Waren Ellis (Transmetropolitan, Wolverine - Ještě žiju). Planetary je týmovka, která po vzoru Akt-X řeší nadpozemské záhady. Na rozdíl od Davida Duchovnyho, který se mohl ohánět jen prkennou Gillian Anderson, jsou na tom přeci jenom líp: Jakita, superrychlá a supersilná bojovnice; Drummer, technolog, který vnímá toky informací, o čemž vás přesvědčí i v tomto dílu; a Snow, který dělá čest svému jménu a vládne schopnostmi, ne nepodobnými Icemanovi z X-men. Příběh Mrtvý střelci začíná velmi slušně. Policista-duch, který musí naplnit svou pomstu, postřílí mafiány v nejlepším souladu se slavnými Wooovými scénami. Planetary se s ním setkají a trochu si také užijí archeologie, když objeví "něco jako bůh". O velmi slušnou kresbu se postaral John Cassaday: navršil pěkné, krvavé přestřelky a hlavně kopec počítačových efektů, kromě nichž zvládá perfektně i detaily obličejů - jeho zešklebené výrazy jsou opravdu kouzelné… Vizuálně je tento příběh lepší než scénáristicky; příběh ke konci poněkud bředne, o to zajímavější je pak členění políček. Nevím, jestli volba tohoto dílu byla na seznámení s tímto týmem ta nejšťastnější…
. Předsevzetí, další příběh ze série Flinch, tentokrát scénářem Bruce Jonese. Kresba připomene zombie horrory ze sedmdesátých let - postaral se o ni slavný horrorový kreslíř Bernie Wrightson. Příběh je takový, jaký by u krátkých klasických horrorů asi měl být. To znamená starý dům na hřbitově, ohnilá zombie, krásná dívka a trochu toho sexu. A vy si zapamatujete, že se nevyplatí klepat na cizí dveře...
Další Flinch se jmenuje Ztráty a nálezy. Nemůžu si pomoct, ale já žehnám redakci mého oblíbeného časopisu (ne, nejsou to Květy!) že nám obstarala tuhletu skvělou horrorovou sérii. Tenhle lehce mrazivý a skvěle vypointovaný příběh stojí za to. Co se dá všechno najít na ulici, pokud se tedy člověk pořádně kouká? No však uvidíte. Vychytaný scénář sesmolil Bob Fingerman a o zjednodušenou kresbu, mírně evokující Bruce Tima, se postaral Paul McEown.
. Na dojezd dnešního crwavého tripu tu máme Red Meat, který deset z deseti psychiatrů nedoporučuje slabím náturám. Stránka tohoto poněkud netradičního stripového comicsu vás dokáže opravdu sejmout. Přesný překlad názvu je "syrové maso" a tenhle humor je značně zvrácený a syrový. Takže něco přesně pro nás, comicsové maniaky.
Samozřejmě v CRWi najdeme i spoustu publicistiky, skvělé jsou články Jirky Pavlovského. Ale rozsekala mě především Mučírna, kupříkladu rady Jirky Gruse na kresby padouchů-vetřelců: "Vemte digitál a vyfoťte vagínu vaší přítelkyně. Teď přikreslete zuby..." Jinak najdeme i Mučírnu klasickou, v níž ale tentokrát Martin Němec začínající autory zas tak nemučí. Z klasických rubrik najdeme profil Planetary a "bonusový" profil Punishera (není uveden v obsahu). Nesmí chybět Muž(i) na pitevním stole (kdy se konečně dočkáme ženy?): zmiňovaný Bernie Wrightson a především "nové maso" americké scénáristiky, Brian Michael Bendis. Nechybí ani nažloutlý manga-koutek, tentokrát comics Adolf (opravdu (taky) Hitler), a trojí aktuality. Z nových (přidaných) rubrik najdeme články z novin, věnující se Jimmy Corriganovi, a také Patologii 2003, kdy redaktoři oznamují, co je nejvíce zaujalo minulý rok v comicsu.
Konec recenze, povinnostem bylo učiněno za dost. Kromě značně červeného časopisu máme před sebou značně růžovou comicsovou budoucnost. Vrátí se mi mojí oblíbení superhrdinové, Mlíko a Sejra, ale to až na podzim. V létě nás čeká ještě Speciál Crew2, nějaký Lobo a nějaká Maska…
