Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

LABYRINT NEJEN PRO CESTOVATELE ANEB POKUS ALANA MOORA ODKRÁGLOVAT JESSE NEVINSE… (1)

10.09.2004, autor: Richard Podaný

… Moore totiž, jak jest nepřímo vyjádřeno již v podtitulku, se v Almanachu pro cestovatele v druhém díle Ligy výjimečných pokusil překonat (vlastní) světový rekord v počtu narážek na jiná literární díla (odborně se tomu říká míra intertextuality, ale nebudu se na vás zlobit, když to hned zapomenete). Almanach, průvodce vymyšlenými zeměmi a kraji světa, to je odkazová megapuma, nabitá narážkami na stovky, ano, milé děti, na stovky literárních děl…




   Moore a Nevins nevládnou češtinou a Viktor Janiš zase časem, tak TO zase padlo na mě. Dospěl jsem alespoň k jednomu rozhodnutí, které mi trochu ušetří práci: budu se u Ligy č. 2 věnovat nikoli obrazové části komiksu, ale textovému doplňku, a to ještě hodně selektivně. Poznámkový aparát na internetových stránkách Jesse Nevinse a dalších šílenců jen k samotnému Almanachu (o komiksu nemluvě) čítá sto dvacet hustě psaných stran a je prolinkován stovkami odkazů na strany týkající se zmíněných děl.
 
Almanach pro cestovatele...
 
   Kapitola první
   "Prosperovi muži", v jejichž čele stál vévoda milánský, jsou narážkou na postavu ze Shakespearovy hry Bouře. Vévoda Prospero je mořem vyvržen na ostrově zabydleném exotickými zvířaty a duchy. Má magické schopnosti, například svolává bouře. Jediná fantasy v díle veliké labutě avonské poskytla motivy pro složení jedné ze starších Lig. Dále se v textu objevují narážky i na další postavy z bouře, ducha Ariela a surovce Kalibána.
   Další význačná postava, jež Almanachem prochází usilovně, Kristián, pochází z díla Johna Bunyana The Pilgrim's Progress from this World to that Which is to Come (1678-1684). V českých vydáních, jež jsou zhusta stejně prastará jako špatně přeložená, je Christian převeden jako Křesťan, což jsme pro dobro slovních hříček a logiky díla obětovali.
   Bellmanova expedice pochází z Lewise Carrolla The Hunting of the Snark (1876). "Tajemná studna poblíž Oxfordu" je narážkou na díru, do které žuchla Alenka. Dále následující výčet členů předchozí ligy jen opakuje obrázek z Britského muzea v prvním dílu (viz rozbor prvního dílu).
   Tekuté království pod kanálem La Manche pochází z díla Julese Supervillea L'Enfant de la Haute Mer (1931). Obývají je lidé dýchající pod vodou; kdo se tam chce dostat, musí utonout.
   Yspaddaden Penkawr je z mytologického velšského cyklu Mabinogion ze 14. století: zámek, který se vám vzdaluje tím víc, čím usilovněji jedete k němu. Mabinogion je k přečtení v češtině.
   Exhamské převorství pochází z povídky H. P. Lovecrafta The Rats in the Walls (1939). Vedle ležící Llaregyb je z díla Dylana Thomasa Pod mléčným lesem (Under Milk Wood) (1954). Je tu ovšem psán jako "Llaregub", což obráceně čteno dá velmi, velmi neslušné "bugger all".
   Camford a profesor Presbury jsou z díla A. Conana Doylea The Adventure of the Creeping Man (1927). Presbury zjistí, že z lidí jde vstříknutím opičího séra udělat opice.
Alenka v podání Kevina O'Neilla   Dále následuje rozsáhlý rozklad o zmizení slečny A. L., tedy Carollovy Alenky, a jejím hledání Bellmanovou expedicí. Bez dalšího komentáře.
   Winton Pond je z díla Grahama Greena Under the Garden (1963) - město, pod kterým leží síť tunelů s podivnými obyvateli a poklady. Coal City je z díla Julese Vernea Les Indes Noires (1877). Podzemní město pod Skotskem je důl a turistická atrakce naráz.
   Vrilja je z Budoucího lidstva od Edwarda Bulwera-Lyttona (The Coming Race (1871).
   Dianin hájek, Mercy Farm a Castra Regis jsou z díla Brama Stokera Lair of the White Worm (Doupě bílého červa, 1911). Potvora přeživší z prehistorie v chodbách pod Anglií tu trápí několik britských gentlemanů a dam, než je řádně zabita porcí dynamitu.
   Zahrada obrů u Camfordu pochází z povídky Oscara Wilda The Selfish Giant (Sobecký obr, 1888). Doporučuji přečíst samostatně, vyšlo česky v moc sličné knížce Pohádky.
   Leixlipský hrad najdeme v díle Charlese Maturina The Castle of Leixlip (1820). Česky od Maturina bohužel vyšel jen nejznámější Poutník Melmoth.
   Přízračná prodavačka plodů moře, slečna Maloneová, je hvězdou snad nejproslulejší ze všech proslulých irských odrhovaček. Molly Mallone's se jmenuje aspoň jedna irská knajpa v každém velkoměstě světa, včetně Prahy. Molly Maloneová prodávala mořské potvory, zemřela na horečku, ale i po smrti je prý v ulicích Dublinu slyšet její vyvolávání.
   Červený dům je z díla J. Sheridana Le Fanu (mistra hororu, bohužel česky z valné části nepřeloženého) The Siege of the Red House (1863).
   Dům pana Matherse, který je branou do jiného světa, nás odkazuje na konečně nedávno česky vydané dílo Flanna O'Briena Třetí strážník. (Další vřelé doporučení k četbě.) Další, "mnohem děsivější" dům na irském pobřeží je zase dům z díla W. H. Hodgsona The House on the Borderlands (Dům na rozhraní, 1908). Česky vydalo AF 167 (… nebo osum? Už si nevzpomínám, to mají z toho, že už dlouho nic nevydali): klenot raného hororu.
 
   Kapitola druhá
   Ostrovy Capa Blanca jsou z knihy Hugha Loftinga The Voyages of Doctor Dolittle (1923). Dr. John Dolittle tu přemluvil býky, aby hnali matadora z arény a vyváděli mu různé čtverácké kousky, což vedlo ke zrušení býčích zápasů. Mayda, ostrov sedmi měst, se objevuje v díle Washingtona Irvinga Alhambra (1832), a obývají ji Portugalci, kteří roku 734 prchli před Maury. Ořechový ostrov a Ořecháči jsou z knihy Lukiána ze Samosaty Pravdivé příběhy. (To byla makačka, tuhle kratičkou zmínku v té bichli najít!)
   Yangy Bangy Bou je postavička z nonsensové básně Edwarda Leara, česky ve výtečném překladu Antonína Přidala ve Velké knize třesků a plesků (Mladá fronta). Laternsko je z Rabelaisova Pantagruela. Taky jsme to hledali dost dlouho. Z Gargantuy zase je hned vedle orákulum v lahvici. Středomoří navedlo Moora ke klasice, hned další zmínkou jsou Lotofágové a Ógygie, oboje z Homérovy Odyseje.
   Ostrov Her pro změnu pochází z knihy Alfreda Jarryho Gestes et Opinions du Docteur Faustroll, Pataphysicien (1911). 
   Hrdinský Durandarte a jeho hrobka sice pocházejí z Dona Quijota, ale jde o starší španělský mýtus, hrdina byl prý zabit ve stejné bitvě v Roncesvalském průsmyku jako chrabrý Roland.
   Exopotámie je z Podzimu v Pekingu od Borise Viana (1956), což je tomán o utopii v poušti. 
Vodňátko   Ostrov Tryfemie je z knihy Pierra Louyse Dobrodružství krále Pausola (1900, vyšlo kdysi i česky). Následuje obludný výčet ostrůvků, směs vymyšlených názvů z Jarryho Doktora Faustrolla, Kingsleyových Vodňátek, z Rabelaise, Daudeta, Denise Diderota a dalších zdrojů. Rozplétat to celé prostě nemám sílu.
      Hrad barona Huguese je pro změnu ne z knihy, ale z filmu: výtečný snímek Večerní návštěvníci z roku 1942 se scénářem Jacquese Préverta je o dvou trubadúrech, které ďábel vyšle pokoušet dvořany. I když ďábel ze vzteku promění dva milence v kámen, v kameni stále tlukou srdce a poražený pekelník bezmocný proti lásce jen zuří. Prévert prý v tomto scénáři vytvořil tak metaforickou narážku na okupovanou, leč nepokořenou Francii, že ji nacistická cenzura neodhalila. 
   Atlanteja je z knihy "italského Vernea" Luigiho Motty Podmořský tunel, Il tunnel sottomarino (1927).
   Město Le Douar se objevuje v díle J. H. Rosnyho mladšího L'Enigme du "Redoutable" (1930, nevyšlo v laserovském výboru Xipehuzové).
   Realistický ostrov je z díla mého velkého guru G. K. Chestertona, z jeho beletrizované eseje, v níž si vyřizuje účty s literárním realismem. Naproti tomu Korkový ostrov je opět z Lukiána ze Samosaty.
   Ostrov jménem Alca se objevil v knize Daniela Defoa, jež byla pokračováním Robinsobna Crusoe. Nicméně zde jde o ostrov shodného jména, na kterém se odehrává kolosálně prčézní, dnes bůhvíproč zapomenutá satira Anatola France Ostrov tučňáků.
   Broceliandský les opravdu existuje, i když se dnes jmenuje jinak. Je to pořád v Bretani a pořád je tam moc pěkně. Co se literatury týče, objevuje se leckde (jde o součást artušovského mýtu), například v Idylách královských od Alfreda lorda Tennysona.
   Amra a Aquilonie pocházejí (mám to vůbec připomínat?) z Roberta E. Howarda a Melniboné zase (mám to vůbec…?), z Michaela Moorcocka. Zmíněným černým mečem je Elrikův Stormbringer. Zrovna tak považuji za pod důstojnost nás všech odtajňovat narážky na Fantoma opery od Gastona Lerouxe v kapitole o Paříži.
Les Hommes Mystérieux   "Les Hommes Mystérieux" jsou evidentní narážkou na to, že francouzská dobrodružná próza se figurami vhodnými pro francouzskou obdobu Ligy jen hemží. Pro bližší informace račte nahlédnout na stránky, jež má Jean-Marc Lofficier pod názvem Cool French Comics (v angličtině).
   Nyktalop je výtvor i u nás známého Verneova epigona Jeana de La Hire. "Superhrdina" vidící v noci se objevil v celé sérii románů mezi lety 1908 a 1950. Když vyťukáte na Google "Nyctalope", rovněž se nevyhnutelně dostanete na stránky, jež zřizuje Jean-Marc Lofficier.
   Kdo neví, že Jean Valjean je z Bídníků Victora Huga, toho rovnou doporučuju humánně utratit.
   Město Fluorescente vymyslel dadaista Tristan Tzara v díle Grains et Issues (1935, český název jsem nenašel). 
   Dutou jehlu, doupě Arsena Lupina, snad většina z nás zná, takže opět třeba jen upozornit na stránky Jean-Marca Lofficiera Arsene Lupin Page. Nemluvě o tom, že podobně dobré stránky má tento výtečník i o následně zmíněném Fantomasovi.
   Kdo neví, co je zač Carabasův hrad, tomu prozradím, že jde o kocoura v botách, ten se v původním díle Charlese Perraulta vydává za markýze de Carabas. Kukačkov nad Mraky a Pisthetairos jsou z Aristofanoyv hry Ptáci (414 př. Kr.).
   Arabský tunel, Nemo a experiment s označenými rybami pocházejí, jak jinak, přímo ze 20 000 mil pod mořem.
   Otrantský zámek je ze stejnojmenného díla Horace Walpola (1765), klasika gotického románu - dodnes skvělé, doporučuje se.
   Melorijský kanál vymyslel další italský chrlič dobrodružných románů, autor kapitána Blooda, Emilio Salgari, v románu I naviganti della Meloria (1903).
   Ersilia je první z asi dvaceti měst z díla Itala Calvina Neviditelná města (Le citta invisibili, 1972), jež Moore po Almanachu potrousil. Dalším se nebudu věnovat, ale české vydání tohoto souboru je jednou z nejkrásnějších knih, jaké kdy u nás vyšly, a kdo je nemá, ať si je opatří.
   Ostrov přičinlivých včel je z díla Carla Collodiho Pinocchiova dobrodružství (1883).
   Opatství, o němž vydal zprávu Adso z Melku, je samozřejmě ono opatství ze Jména růže od Umberta Eca, hrad Udolfo pochází z jednoho z nejlepších gotických románů vůbec, Tajemství Udolfa od Ann Radcliffeové (The Mysteries of Udolpho, 1794).
   Pocapaglia se objevuje v Italských pohádkách od Itala Calvina (Fiabe Italiane, 1956), výtečné knížce, která vyšla i česky.
   Fenwickovo velkovévodství se poprvé objevilo ze Zlatém hrnci E. T. A. Hoffmanna (Der Goldene Topf, 1814), poté ale i v dalších jeho dílech. Stejného původu jsou i další postavy, třeba Zachýsek zvaný Rumělka a kocour Mour. Existuje náramně srandovní starý překlad do češtiny, kde se jmenuje Zachýsek pěkně otrocky podle němčiny "Malý Zaches aneb Cinóbr".
   Horselberg čili Venušin pahorek je z Wagnerovy opery Tannhäuser (1845), ovšem erotičtější, ba pornografičtější verzi, Mooreovi evidentně milejší, dodal anglický ilustrátor a spisovatel Aubrey Beardsley v díle Under the Hill (1897). "Jak královna každé ráno přiměla svého jednorožce Adolfa ke zpěvu…" pro nemravy: královna Venuše jej masturbovala.
   Paláce prince Prospera (neplést se shakespearovským vévodou téhož jména) pochází z Masky červené smrti od Edgara Allana Poea (1842).
   Zámek Silling se objevuje v pohoršlivém díle markýze de Sade's 120 dnů sodomy (1785).
   Pod řekou a Černý dům odkazují na trilogii Mervyna Peakea Gormenghast, kterou nedávno vydalo nakladatelství Argo.
O'Neillova představa kafkovského Zámku   O hamburské uličce Sankt-Beregonnegasse, kterou jsme oproti originálu opravili na správnou verzi, bych se nezmiňoval. Nebýt ovšem toho, že jde o narážku na dílo Belgičana Jeana Raye, jehož knihy mám rád a vlastním v originále (česky vyšel jen jeho horor Malpertuis), takže jsem patrně jediný živý člověk na východ od Alsaska, který tuhle informaci mohl poskytnout.
   Černý mág Axel d'Auersperg je ze symbolistické hry Axel od Philippe-Augusta hraběte de Villiers de L'Isle-Adam (1890).
   Ušní ostrovy a Aurité se objevují v Přírodopisu Plinia Staršího.
   O kus dál najdeme říši Kapilárie, takže je vidět, že Moore se neomezuje na velké literatury: starší scifisté znají Kapilárii jako román od Maďara Frigyese Karinthyho.
 
   Tento text je redakčně upravenou přednáškou Richarda Podaného ze soboty 28. srpna na Parconu 2004.




Autor:


Autor článku: Richard Podaný

Detaily o komiksu:

Titul: Liga výjimečných 2
Série: Liga výjimečných
Scénář: Alan Moore
Kresba: Kevin O/Neill
Překlad: Viktor Janiš
Lettering: Pavel Mařata
Žánr: Akční, superhrdinové (CZ).
Rok vydání: 2004
Počet stran: 224
Formát: 175 x 265
Vydavatel: BB/art
Crew
Země vydání: Česká Republika
Země původu: USA
Související články:


alan mOOre
19.11.2012 Bažináč jde vstříc konci světa - 90 %
29.10.2007 LOST GIRLS ANEB MOORE UDĚLAL PEDOFILNÍ KOMIKS!
10.10.2005 V FOR VENDETA






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!