Komiks.cz


Logo Komiks.cz
     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma

KOMIKS A FILM (1)

15.03.2005, autor: Patrycja

Všichni máme zkušenosti s filmem. Většina z nás se aspoň jednou začetla do komiksového příběhu. A někteří se pozastavili nad podobnostmi a souvislostmi spojujícími obě umění…




   Audiovizuální skupina Christiana Metze
   Příbuznost a společné znaky filmu a komiksu můžeme najít ve využití stejných pramenů a základů, v používání stejných základních surovin. Christian Metz při hledání specifických filmových kódů definuje skupinu audiovizuálních jazyků - skupinu těch druhů a oblasti umění, které používají stejné (podobné) vyjadřovací prostředky jako film. Dělí jí následovně:
   - fotografie (obraz mechanický, jednotlivý, nehybný)
   - malířství zobrazující (obraz ruční, jednotlivý, nehybný)
   - fotoromán (obraz mechanický, zmnohonásobněný, nehybný)
   - komiks (obraz ruční, zmnohonásobněný, nehybný)
   - film a televize (obraz mechanický, zmnohonásobněný, pohyblivý; spojený s třemi druhy zvuků)
   Birek ve své práci "Komiks a film - pokrewieństwa i związki" (pozn. 1) poukazuje na vynechání kresleného filmu, který přirozeně zapadá do této skupiny. Podle kritérii Metze je ho možné charakterizovat jako obraz ruční, zmnohonásobněný a pohyblivý. Takto charakterizovanou skupinu uspořádává Birek do prostého schématu:
 
OBRAZ:
Birekovo schéma audiovizuálních jazyků
 
   Při pohledu na vertikální strukturu tohoto schématu, na skupinu obrazů ručních a mechanických, vidíme tři stupně komplikace kódů. Můžeme tak mluvit o stupňování specifik kódů.
   Míra a rozsah příbuznosti mezi filmem a komiksem je tu doplněná o dvě formy prostřední (jakési dvě "meziformy"), které vznikly v důsledku syntézy filmových a komiksových specifik. Fotoromán využívá podstatu filmu - fotografický obraz skutečnosti - k budování naračních sekvencí nehybných obrazů, spojených s grafickým zaznamenáním zvuků. Ve filmu kresleném je naopak podstata komiksu - obraz ručně kreslený - uveden do pohybu a spojen s třemi druhy zvuků. Fotoromán můžeme tedy chápat jako jeden z hraničních druhů komiksu a stejně tak kreslený film jako jeden z filmových žánrů.
   Ze schématu není sice zřejmé, které audiovizuální formy jsou prvotní a základní a které od nich odvozené, ale toto kritérium se nám ozřejmí při pohledu na posloupnost a okolnosti vzniku těchto umění (viz následující kapitola Historie). Právě míra a rozsah, jakým film a komiks ovlivňoval (a nadále ovlivňuje) ostatní členy této skupiny, nám umožňuje považovat právě tato dvě umění za základní.
 
   Historie
   V této podkapitole, kde bych chtěla najít styčné body ve vývoji a vzájemném ovlivňování filmu a komiksu v průběhu jejich více než stoleté existence, vědomě vynechávám úvahy o tzv. prehistorii obou umění. (V případě filmu tedy přeskočíme všechny pokusy o zachycování pohybu, vývoji optiky a fotochemie (pozn. 2), v případě komiksu ponecháváme stranou spekulace o tom, zda egyptské hieroglyfy, Trajanův Sloup, gobelín z Bayeaux či fresky z Assisi jsou jistého druhu prapůvodní formou dnešního komiksu.)
Yellow Kid   Zavedeným datem zrození filmového umění je 28. prosinec 1895 (představení bratří Lumiérů), u komiksu je to 16. únor 1896 (Yellow Kid R. F. Outcaultea) - i když pořád máme na paměti, že ani představení v Grand Café nebylo prvním představením pohyblivých obrázků, ani Yellow Kid nebyl prvním komiksem, který byl otištěn v americkém tisku. (Obrázkové série na pokračování se ukazují již dříve, dodnes uchvacují výtečným zpracováním. Yellow Kid byl ale prvním komiksem, který se ve víkendových přílohách objevoval celostránkově.)
   Jsou to tedy data smluvená a jejich následnost nemá žádný vliv na vztah obou umění. To, že vznikají koncem minulého století a skoro ihned se pojí s přívlastkem "masový", je mimo jiné spojeno se změnami ve společnosti, s průmyslovou revolucí a z ní vyplývající migrací za prací z vesnice do měst, ale také do ciziny, hlavně pak do Spojených států. Film a komiks si získaly oblibu u široké ("nové") veřejnosti, ke které vytříbené formy umění nepromlouvaly. Diváci prvních filmů nepotřebovali vzdělání k pochopení souvislostí, nebyla tu ani jazyková bariéra, kterou by museli překonávat. Komiks jako kreslený doplněk denního tisku byl také pouze "vtipným, osvěžujícím dodatkem" pro dospělé (zdůrazňuji - pro dospělou populaci, nikoli pro děti a mládež). I když popularita filmových představení a obliba komiksových stripů (pozn. 3) v denním tisku byla v počátcích své existence značná, kritika a erudovanější část populace označují obě umění jako "pokleslá". Ještě ve 30. letech, kdy film měl milióny diváků na celém světě, potýkal se s názory, že není hoden vstoupit mezi ostatní "klasická" umění. S podceňováním své umělecké povahy se komiks potýkal podstatně déle než film. K zajímavostem patří, že tato otázka byla vyřešena soudně a komiks byl roku 1969 federálním soudem v Bridgeport uznán za umělecký druh.
   Již tvůrci kinematografu přišli na to, že film nemusí ukazovat pouze skutečnost, ale může také vyprávět příběh zinscenovaný. Námětem pro anekdotu "Pokropený kropič", byl kreslený příběh Vogla z roku 1887 - film, který je v dějinách kinematografie označován jako první hraný, vznikl podle komiksového námětu!
 
jeden z prvních dobrodružných stripů: Tailspin Tommy   Nástup zvuku v kinematografii měl také vliv na vývoj komiksu. Kino, obohacené zvukem, se přizpůsobilo novým možnostem a zahodilo některá dřívější schémata - začalo být hlavně více podobné realitě a korespondovalo se skutečnostmi vnímanými diváky v každodenním životě. Podobnou proměnu - modifikaci způsobu kreslení - zaznamenává komiks koncem 20. let: vedle (do této doby převládající) syntetické kresby s výrazně satirickým nádechem a komickým obsahem se objevují komiksy dramatické, kreslené realisticky.
   Další výrazné zlomy mají ekonomickou a často také politickou podstatu. V padesátých letech, období studené války a mccarthismu ve Spojených státech, začíná politika značně zasahovat do obou umění. Ve filmovém prostředí, stejně tak jako v komiksovém, se objevují přikazující, ale hlavně zakazující právní normy a kodexy, černé listiny ad. V důsledku těchto zákazů se dostává ke slovu nezávislá undergroundová tvorba, která víceméně ovlivňuje značnou část tvůrců i v dnešní době. Styčné body mezi filmem a komiksem najdeme i dnes, v době, kdy se všechna audiovizuální umění navzájem prolínají.
 
   (1) Od fantastyki do komiksu - w kręgu gatunków filmowych. Łódzki Dom Kultury 1993
   (2) Tímto tisíce let trvajícím vývojem se zabývá na více než čtyřech stech stranách Karel Smrž v Dějinách filmu, 1933.
   (3) Etymologie slova strip je úzce spojena s etymologii názvu komiks: z původního comic strip vznikl zkrácený název comics. Dnes je pojem "strip" používán k označení dvou až více obrázkové formy komiksu, seřazené do jedné linie, většinou na pokračováni otiskované v novinách. Strip má většinou uzavřenou formu a končí zpravidla vtipnou pointou.
 
   Text je součástí ročníkové práce Patrycje Twardowské Komiks a film, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity, obor Filmová věda; Brno 1999. Redakčně upraveno.




Autor:


Autor článku: Patrycja

Související články:


Komiks na stříbrném plátně
10.10.2016 Scooby Doo: Bláznivý crossover televizního seriálu - 60 %
01.06.2016 Terminátor megarecenze (7): Vlčí vetřelec zkazil celý komiks - 0 % - Aktualizováno
02.11.2015 Terminátor megarecenze (6): Chci další sexbombu od Nigela Raynora!



theoriá
12.06.2014 Yellow Kid: První komiks na světě otiskli v bulváru!
01.05.2014 Studia komiksu: Jak se čeští vědátoři vrtali v komiksech? - 50 %
09.09.2013 Co tady otravujou ty primitivní ksichty z meme hovadin?






    


Hipísáci už ztratili hajp!

Jaké megakorporace USA ovládají Marvel a DC Comics?

BUM!!!
Totální komiksová bomba!
Celý svět vybouchne za 3..2...

Revoluce v citlivých partiích! Řešení ryze mužských a čistě ženských problémů.

Nakladatelství BBart si upšouklo. Znělo to asi takhle: BBrrrrrrrrt.





Vlastní vyhledávání




     Hlavní stránka      Mapa webu      Úvodní seznámení s komiksem      Seznamy komiksů      Komiksy zdarma


© 2000-2017
    Komiks.cz


Licence Creative Commons
Komiks.cz podléhá licenci Creative Commons
Uveďte autora-Neužívejte dílo komerčně-Nezasahujte do díla 3.0 Unported
.
Kontakt

Facebook

Google+

RSS
Nezávislost

Cílem webu komiks.cz
je přinášet kvalitní
publicistiku náročnému čtenáři. Neexistuje tu žádná závislost na jakémkoli nakladatelství, komiksy jsou podrobovány odůvodněné kritice a autoři za ni nesou odpovědnost.

Jste tvůrce komiksů?

Rádi vám dílo zveřejníme v rubrice Volná tvorba.
Komiks zpropagujeme, zhodnotíme jej
v minirecenzi a představíme v rozhovoru s vámi. Jednotlivé stránky komiksu pak budou postupně vycházet každý týden na pokračování přímo
na hlavní stránce. Kontaktujte nás!