. Ve stripu je a bylo použito dohromady asi 180 postav, což je pro comics rekordní počet. Každý z hlavních hrdinů mluví vlastním idiolektem, komolí jazyk specifickým způsobem, a co víc, mnozí z nich mají pro svůj jazyk zcela osobité písmo, od gotického až po plakátovou formu.
.
Pogo i přes svou popularitu v Americe se těžko může uplatnit mimo hranice USA. Je to dáno jak jeho praktickou nepřeložitelností, tak náplní, která je typická pro americkou realitu. Stripem je možno se bavit na dvou různých rovinách. Za prvé je to obyčejný zábavný příběh s bajkovitými zvířaty, asi tak jako hrdinové Disneyovi (Kelly se ostatně zaučoval v Disneyově studiu). Tato rovina je mnohdy nevýrazná, neboť jí chybí ona dynamika akce, jaká je nutná u čistě zábavného příběhu. Druhou rovinou je společenská a politická satira. Tato rovina je opravdu bohatá, a to jak množstvím cílů, na které je zaměřena, tak i hloubkou a útočností. Mezi "oběti" Poga patřili i lidé jako republikánský kandidát v roce 1948 Dewey, zobrazený ve stripu jako mechanická loutka. Audible Boy Bird Watchers Society na straně druhé je zase kritikou ultrapravicové John Birch Society. . I jména postaviček jsou často součástí hry: hlavou této společnosti je Mushrat Deacon, protestantský hypokrit. Molester Mole MacCarony je jeho zástupcem a Wiley Catt, velký zastánce lynče, doplňuje trojlístek, který se snaží ochránit bažinu před "nežádoucími" přistěhovalci, přesně tak, jako původní společnost v USA. V roce 1953 uvedl Kelly s jistou dávkou odvahy do stripu senátora J. McCarthyho pod jménem Simple J. Malarkey v podobě rysa. (Byl totiž bratrancem Wileyho Catta.) Malarkey se postupně zmocnil vlády nad celou Bird Watchers Society. Pogo byl sice v té době opuštěn mnoha novinami, ale ve většině zůstal, a pomohl tak nemalou měrou k zdiskreditování skutečného McCarthyho.
Z posledních "smutných hrdinů" Poga je nejvýznamnější Spiro Agnew, který se objevil v roce 1970, kdy byl ještě v plné slávě, v podobě hyeny.
Kelly si vyřizoval účty i se silně reakčním Grayovým stripem Little Orphan Annie. Nejdříve Pogo a pes Beauregard působili jistou dobu pod jménem Li'l Arf An Nonney, později zas Albert, aligátor, vzal na sebe podobu Lulu Arfin' Nanny.
. . .
Z positivních hrdinů je nejdůležitější Pogo opossum, jednoduchý tvor, který téměř nikdy nehraje jinou roli, než tu danou mu přírodou. Není řečeno, zda proto, že je hloupý, či proto, že prostě nechce. Pogo je symbol jednoduchého člověka, vtahovaného do drtícího soukolí společnosti. Mezi ostatní patří Seminole Sam, lišák, který jediný hraje úlohu danou mu bajkami - je lstivým obchodní cestující. Sarcophagus McAbre je sup a jeho bubliny občas vypadají jako úmrtní oznámení. Houn'dog Beauregard je velký řečník se sklony k sebeklamu. Dikobraz Porkypine je věčně zachmuřený misantrop. Churchy La Femme je bláznivá želva, která občas pomáhá při pokusech profesoru Holandu Owlovi, neméně bláznivému vědci. Romantiku přináší do bažin slečna Ma'm'selle Hepzibah, skunk. Nejvýznamnější a nejvíce frekventovaný je aligátor Albert, věčně hladový a trpící všemi možnými psychickými problémy.
Jak z tohoto neúplného výčtu vyplývá, je bažina obydlena snad všemi představitelnými typy a autor má tedy možnost rozehrát svou fantazii do nevídaných výšek.
